Švýcarsko: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Jfblanc (diskuse | příspěvky)
Bez shrnutí editace
Fixinela (diskuse | příspěvky)
→‎Kultura: přesun katedrály v Bernu mezi gotické
Řádek 326:
[[Soubor:Friedrich duerrenmatt 19890427.jpg|náhled|upright|vlevo|[[Friedrich Dürrenmatt]]]]
[[Soubor:Senecio2.JPG|náhled|upright|vlevo|Senecio, obraz [[Paul Klee|Paula Klee]]]]
Švýcarská kultura vznikla na rozhraní okolních kulturních oblastí, kterými byla ovlivněna. Časem se však vyvinula jako samostatná kultura. Někdy je těžké mluvit o švýcarské kultuře jako o homogenní, protože se sama dělí podle jazykových oblastí. Pro zemi je typické zejména vzájemné ovlivňování s [[Francie|Francií]], [[Německo|Německem]] a [[Itálie|Itálií]]. Mnoho švýcarských umělců je pokládano v těchto zemích za jejich vlastní. Vznik kulturních památek v zemi měla zpočátku na svědomí církev, později měšťané a patriciát neboť země nebyla na rozdíl od zbytku Evropy ovládaná feudály. Podporováno bylo hlavně stavitelství ([[románský sloh|románské]] [[Katedrála v Bernu|katedrály v Bernu]], [[Grossmünster|Curychu]], [[Katedrála v Sionu|Sionu]], [[Katedrála v Churu|Churu]], [[Gotická architektura|gotická]] [[katedrála v Lausanne]], [[Katedrála v Bernu|Bernu]], [[Katedrála svatého Mikuláše (Fribourg)|Fribourgu]] a [[Katedrála v Basileji|Basileji]], [[Renesanční architektura|renesanční]] kostely v kantonu Ticino či radnice v Lucernu, Solothurnu a Brigu, [[Barokní architektura|barokní]] [[Klášter Einsiedeln|kláštery v Einsiedelu]], [[Klášter Muri|Muri]] a [[Klášter Sankt Gallen|St. Gallenu]]). Cizí stavitelé,{{Zdroj?}} přitahováni i větší svobodou země, vybudovali krásná centra měst jako Bern, Freiburg, Lucern či St. Gallen. [[Klášter svatého Jana (Müstair)|Klášter svatého Jana]] v Müstairu, který byl založen již roku 775, byl zapsán na seznam [[Světové dědictví|Světového dědictví UNESCO]], stejně jako výše zmíněný klášter v Sankt Gallenu, tři hrady ve městě [[Bellinzona]] (''Castelgrande, Montebello'' a ''Sasso Corbaro'') a historická centra Bernu a [[La Chaux-de-Fonds]]. Ve Švýcarsku se nacházejí rovněž dvě ze [[Stavby navržené Le Corbusierem|sedmnácti staveb Le Corbusiera]] na seznam zapsaných, Dům pro Corbusierovy rodiče u Ženevského jezera a bytové domy Clarte v Ženevě. Na seznamu je i jedna technická památka, [[Rhétská dráha]]. [[Územní opatství Saint Maurice d'Agaune]], založené roku 515 burgundským králem [[Svatý Zikmund|sv. Zikmundem]], je pravděpodobně nejstarším existujícím klášterem křesťanského Západu. [[Chillon|Hrad Chillon]] patří k nejzachovalejším středověkým hradům v Evropě. [[Habsburg (hrad)|Hrad Habsburg]] je svědectvím švýcarských kořenů [[Habsburkové|habsburského]] rodu, který měl později sehrát význačnou úlohu v dějinách celé Evropy. [[Kapellbrücke]] v Lucernu je nejstarší dřevěný most v Evropě.
 
Co se týče literatury, je Švýcarsko rozděleno podle jazykových oblastí na čtyři části: německou, francouzskou, italskou a rétorománskou. Její vznik se datuje do období 15.–[[16. století]]. Jedním z nejvýznamnějších moderních dramatiků je [[Friedrich Dürrenmatt]]. [[Hermetismus|Hermetismem]] bylo velmi ovlivněno dílo spisovatele [[Herman Hesse|Hermana Hesseho]]. Nositelem [[Nobelova cena za literaturu|Nobelovy ceny za literaturu]] je [[Carl Spitteler]]. Významnými autory byli rovněž [[Max Frisch]], [[Robert Walser]], [[Gottfried Keller]], [[Blaise Cendrars]], [[Charles-Ferdinand Ramuz]], [[Conrad Ferdinand Meyer]], [[Jeremias Gotthelf]], dnes kupříkladu [[Agota Kristofová]]. Známou autorkou literatury pro děti byla [[Johanna Spyri]] (''[[Heidi, děvčátko z hor]]'').