Richard Feynman: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
oprava gramatiky
m čeština
Řádek 27:
V létě roku 1941 pracoval Feynman na balistických problémech v továrně na výrobu munice Frankford Arsenal v Pensylvánii {{sfn|Feynman|1985|pp=99–103}}. Po útoku na [[Pearl Harbor]] v prosinci téhož roku přijal místo v týmu [[Robert R. Wilson|Roberta R. Wilsona]], který na v [[Princetonská univerzita|Princetonu]] pracoval na způsobu produkce obohaceného uranu pro výrobu [[Jaderná zbraň|atomové bomby]]. Wilsonův tým vyvíjel zařízení zvané “isotron”, které mělo elektromagneticky oddělit uran-235 od uranu-238. Teoreticky měl být isotron mnohem více efektivnější než calutron, na kterém pracoval tým [[Ernest Orlando Lawrence|Ernesta O.Lawrence]], nicméně nebylo jasné, zda je taková výroba praktická. Nakonec bylo od projektu upuštěno. {{sfn|Gleick|1992|pp=141–145}}
 
Záhy bylo Wilsonovu týmu nabídnuto přesídlit do [[Nové Mexiko|Nového Mexika]], kde [[Robert Oppenheimer]] zakládal tajnou laboratoř pro návrh a výrobu atomové bomby [[Národní laboratoř Los Alamos|Los Alamos]]. Oppenheimer domluvil Feynmanově ženě Arline pobyt v sanatoriu v [[Albuquerque]] a tak se Feynmanovi jako jedni z prvních přesunuli v březnu 1943 do Nového Mexika. V Los Alamos byl Feynman přidělen do Teoretické divize [[Hans Bethe|Hanse Bethea]]. Na základě předchozí práce Roberta Serbera definoval společně s Bethem Bethe-Feynmanův vzorec pro výpočet výtežku štěpné reakce. Jako začínající fyzik nebyl Feynman v projektu Manhattan klíčovou osobou. V rámci Teoretické divize vedl skupinu "lidských počítačů", a společně s Stanley Frankelem a Nicholasem Metropolisem zavedl systém pro používání [[Děrný štítek|děrných štítků]]. Vymyslel novou metodu výpočetu logaritmů kterou později použil při práci s paralernímparalelním [[superpočítač|superpočítačem]] Connection Machine. Mezi jeho další práci v Los Alamos patří vypočet neutronových rovnic pro tzv. Los Alamský "Water Boiler" (malý nukleátní reactor) k měření [[Kritické množství|kritického množství]] štěpného materiálu, a práce na výpočtech a návrhu uranovo-hydridové bomby, která se nakonec ukázala jako nerealizovatelná.{{sfn|Galison|1998|pp=403–407, 414–422}}
 
V Los Alamos se Feynman bavil odhalováním číselných kódů zámků ke skřínkám a stolům svých kolegů. Zjistil, že i přes vysoký stupeň utajení projektů na kterých pracují, si většina fyziků ani nezmění kód zámku z výchozího nastavení, zapisuje si ho na viditělné místo nebo používá snadno odhalitelné kombinace čísel. Po úspěšném odemčení nechával na místě činu vzkazy, aby si vystřelil ze svých kolegů a donutil si je myslet, že se stali obětí mezinárodní špionáže.{{sfn|Feynman|1985|pp=147–149}}