|
| druh popsal = ([[Carl Linné|Linné]], [[1761]])
}}
'''Kuňka obecná''' (''Bombina bombina'' (Linné, [[1761]])) je [[Obojživelníci|obojživelník]] z čeledi [[kuňkovití]]. Je ohroženým druhem [[Žáby|žab]] [[Česko|ČR]]. Je nazývána také '''kuňka ohnivák''' (dříve ropucha ohnivá, žába ohnivá).
'''ohnivá (dříve ropucha ohnivá, žába ohnivá).'''
* ''Bombina bombina arifiyensi'' (Özeti & Yilmaz, 1987) ▼* ''Bombina bombina arifyensis'' (Özeti & Yilmaz, 1987) ▼* ''Bombina bombina danubialis'' (Calinescu, 1931) ▼* ''Bombina bombina'' var. ''viridis'' (Marián, 1959) ▼* ''Bombina ignea'' (Laurenti, 1768)
* ''Bombinator bombina'' (Linnaeus, 1761)
* ''Bombinator bombinus'' (Linnaeus, 1761)
* ''Bombinator igneus'' (Laurenti, 1768)
* ''Bombinator variegatus bombina'' (Linnaeus, 1761)
* ''Bombitator bombinus'' (Linnaeus, 1761)<ref>Kuňka obecná. In: ''BioLib.cz'' [online]. ©1999–2018 [cit. 18. 5. 2018]. Dostupné z: https://www.biolib.cz/cz/taxon/id316/</ref>
== Rozšíření'''Obsah''' ==
Od východní části [[Německo|Německa]] po jižní část [[Ural]]u. Na [[sever]]u je rozšířena až do jižního [[Švédsko|Švédska]], na [[jih]]u do severozápadního [[Řecko|Řecka]]; zasahuje do asijské části [[Turecko|Turecka]].
* '''[[Kuňka obecná#V%C4%9Bdeck%C3%A1%20synonyma|1Vědecká synonyma]]'''
Území [[Česko|České republiky]] leží u západního okraje [[areál (biologie)|areálu]] druhu. V České republice je prokázána ve 48,7 % [[kvadrát]]ech síťové [[mapa|mapy]], přičemž v mnoha oblastech není výskyt souvislý, ale pouze ostrůvkovitý a mnohé populace již nejsou vzájemně migračně propojeny. Téměř úplně chybí v západních Čechách, v [[Liberecký kraj|Libereckém kraji]], v centrálních partiích [[Českomoravská vrchovina|Českomoravské vrchoviny]], v karpatských pohořích a kromě okolí [[Ostrava|Ostravy]] na severní Moravě a ve [[Slezsko|Slezsku]].<ref name=Maš>MAŠTERA, Jaromír. Kuňka ohnivá. In: ''Obojživelníci České republiky''. [2018] [cit. 18. 5. 2018]. Dostupné z: http://www.obojzivelnici.wbs.cz/kunka-ohniva.html</ref> V oblasti [[Českomoravská vrchovina|Českomoravské vrchoviny]], [[Čechy|Čech]] a severovýchodní [[Morava|Moravy]] v [[povodí]] [[Odra|Odry]] je výskyt poměrně souvislý.
* '''[[Kuňka obecná#Roz%C5%A1%C3%AD%C5%99en%C3%AD|2Rozšíření]]'''
* '''[[Kuňka obecná#Popis|3Popis]]'''
* '''[[Kuňka obecná#Ekologie|4Ekologie]]'''
** '''[[Kuňka obecná#Obrann%C3%A9%20chov%C3%A1n%C3%AD|4.1Obranné chování]]'''
* '''[[Kuňka obecná#Ohro%C5%BEen%C3%AD|5Ohrožení]]'''
* '''[[Kuňka obecná#Odkazy|6Odkazy]]'''
** '''[[Kuňka obecná#Reference|6.1Reference]]'''
** '''[[Kuňka obecná#Literatura|6.2Literatura]]'''
** '''[[Kuňka obecná#Souvisej%C3%ADc%C3%AD%20%C4%8Dl%C3%A1nky|6.3Související články]]'''
** '''[[Kuňka obecná#Extern%C3%AD%20odkazy|6.4Externí odkazy]]'''
▲== '''Vědecká synonyma [editovat | editovat zdroj]''' ==
== Popis ==
[[Soubor:Bombina bombina 2 (Marek Szczepanek).jpg|náhled|Kuňka obecná]]
Dorůstá délky 4,5–5 cm. Tělo je zploštělé a [[končetina|končetiny]] relativně krátké. Poměr těla a hlavy je větší než 3 : 1, čenich je výrazně zaoblený. [[Ušní bubínek]] není viditelný. Dobře viditelné jsou obloukově zahnuté parotidní žlázy za okem. Oči jsou vystouplé, oční [[zornice]] srdcovitého či trojúhelníkovitého tvaru.<br>
Kůže je charakteristicky bradavičnatá. Kožní bradavičky jsou zaoblenější a celkově spíše jemnější na pohled i na dotek oproti [[kuňka žlutobřichá|kuňce žlutobřiché]]. Na hřbetě jsou zakončeny tupě, na vrcholu s malou černou špičkou.
▲* '''''Bombina bombina arifiyensi'' (Özeti & Yilmaz, 1987) '''
Zbarvení svrchní strany těla bývá proměnlivé, tmavě šedé s drobnými černými skvrnami nebo s tmavohnědými skvrnami, tmavozelené se zelenými skvrnami, někdy i trávozelené s drobnými tmavými skvrnami. Celkově bývá kuňka obecná tmavší než kuňka žlutobřichá.
▲* '''''Bombina bombina arifyensis'' (Özeti & Yilmaz, 1987) '''
▲* '''''Bombina bombina danubialis'' (Calinescu, 1931)193'''
'''ohnivá (dříve ropucha ohnivá, žába ohnivá).'''
Břicho je tmavé – černé až šedočerné – s typickým oranžovým, oranžovočerveným až oranžovožlutým skvrněním. Oranžová barva nepřesahuje 50 % pokrytí břicha, tmavá barva převažuje. Tmavé skvrny na břiše bývají hustě posety drobnými bílými tečkami. Kresba na břiše je u každého jedince specifická. Prsty na předních i zadních končetinách jsou zespodu tmavé.<ref name=Maš />
== '''Obsah''' ==
Samci jsou menší než samice, mají mírně větší hlavu a vyvinutý párový podhrdelní [[rezonanční měchýřek]]. V době [[kopulace|páření]] se jim vytvářejí černé zrohovatělé plošky na vnitřní straně předních končetin (zpravidla zasahují na první a druhý prst), tzv. svatební polštářky. Slouží samcům při páření k přichycení na těle samice v oblasti beder (amplexus inguinalis).<ref name=Maš /><br>
* '''[[Kuňka obecná#V%C4%9Bdeck%C3%A1%20synonyma|1Vědecká synonyma]]'''
[[Pulec|Pulci]] obou druhů kuněk mají dýchací otvor ([[spiraculum]]) na [[břicho|břiše]]. Tím se liší od [[pulec|pulců]] ostatních druhů našich [[Žáby|žab]].<ref>STICHMANN, Wilfried a KRETZSCHMAR, Erich. ''Svět zvířat kolem nás: průvodce evropskou zvířenou.'' Praha: Granit, 1998, s. 186. ISBN 80-85805-62-6.</ref>
* '''[[Kuňka obecná#Roz%C5%A1%C3%AD%C5%99en%C3%AD|2Rozšíření]]'''
* '''[[Kuňka obecná#Popis|3Popis]]'''
* '''[[Kuňka obecná#Ekologie|4Ekologie]]'''
** '''[[Kuňka obecná#Obrann%C3%A9%20chov%C3%A1n%C3%AD|4.1Obranné chování]]'''
* '''[[Kuňka obecná#Ohro%C5%BEen%C3%AD|5Ohrožení]]'''
* '''[[Kuňka obecná#Odkazy|6Odkazy]]'''
** '''[[Kuňka obecná#Reference|6.1Reference]]'''
** '''[[Kuňka obecná#Literatura|6.2Literatura]]'''
** '''[[Kuňka obecná#Souvisej%C3%ADc%C3%AD%20%C4%8Dl%C3%A1nky|6.3Související články]]'''
** '''[[Kuňka obecná#Extern%C3%AD%20odkazy|6.4Externí odkazy]]'''
== '''Vědecká synonyma[editovat | editovat zdroj]''' ==
Samci kuňky obecné se ozývají ve dne i v noci pomalým, pravidelným a silným houkavým kuňkáním, nosově znějícím „unk-unk-unk" (přepisováno také jako „uuh-uuh-uuh“). Hlas působí melancholicky. Volání má frekvenci nižší než 40× za minutu (na rozdíl od kuňky žlutobřiché, jejíž volání je rychlejší).
* '''''Bombina bombina arifiyensi'' (Özeti & Yilmaz, 1987)'''
== Ekologie ==
* '''''Bombina bombina arifyensis'' (Özeti & Yilmaz, 1987)'''
Obývá nížiny až pahorkatiny do 400 [[Nadmořská výška|m n. m.]], výše se vyskytuje vzácně (výškové optimum: oblasti položené do 300 m n. m.<ref name=Maš />) Nejvýše položená lokalita výskytu byla pozorována v [[nadmořská výška|nadmořské výšce]] 732 m.<ref name="amphibia">MAŠTERA, Jaromír. Kuňka ohnivá. In: ''Obojživelníci v okrese Jihlava'' [http://amphibia.webzdarma.cz/Kunka%20obecna.htm online]. 2002-2012.</ref> Preferuje otevřená slunná stanoviště, a to zejména v období rozmnožování. Mimo období rozmnožování se vyskytuje na mokřadech, loukách, pastvinách a jiné zemědělské půdě, často v mělkých kalužích na loukách, polích, okrajích lesů, loužích na cestách a v zaplavovaných místech. Vyžaduje dostatek vhodných vodních ploch, jak větších nádrží k rozmnožování, tak drobných tůní a kaluží. Může se rozmnožovat i v dočasných vodách, ale dává přednost trvalejším vodním plochám. K rozmnožování využívá spíše větší vodní plochy s rozsáhlou vodní vegetací. Zásadní je pro ni dostatečný rozsah mělčin s hloubkou vody do 40 cm, dostatek oslunění vodní hladiny, dostatek kvalitních litorálních porostů, dostatek potravy a menší rybí obsádka. Rozmnožuje se nejčastěji v mělčinách rybníků a jezer a v různých typech tůní. Ve vodních tocích ani ve výrazně průtočných nádržích se nerozmnožuje.<ref name=Maš /><ref>MAŠTERA, Jaromír; ZAVADIL, Vít a DVOŘÁK, Jan. ''Vajíčka a larvy obojživelníků České republiky.'' Praha: Academia, 2015. ISBN 978-80-200-2399-5.</ref>
▲* '''''Bombina bombina '' var. ''viridisdanubialis'' ( MariánCalinescu, 1959)193'''
Živí se [[bezobratlí|bezobratlými]], zejména [[hmyz]]em a jeho [[larva]]mi: 56 % potravy tvoří [[Komárovití|komáři]] a jejich larvy, 18 % [[brouci]], 18 % pavouci a 3 % stonožky. Ostatní bezobratlí tvoří méně než 1 % potravy. Pulci konzumují zejména řasy a vyšší rostliny, často také drobné bezobratlé živočichy. Čerstvě metamorfované žabky se živí převážně hmyzem (brouci, blanokřídlí, dvoukřídlí). [[potrava|Potravu]] uchvacuje [[čelist]]mi, neloví ji [[Jazyk (orgán)|jazykem]] jako např. [[Rana|skokani]] a [[ropucha|ropuchy]].
Rozmnožování probíhá v mělké vodě s hustou [[vegetace|vegetací]]. Místa ke kladení [[vajíčko|vajíček]] jsou oddělena od ostatní vodní plochy. Převážně v květnu a červnu klade samička na vodní rostliny a kameny až stovky vajíček ve shlucích. Během léta se může rozmnožovat i vícekrát. Kuňka se často zdržuje ve velkých [[společenstvo|společenstvích]].
[[Pulec|Pulci]] se líhnou asi po týdnu. Vývoj pulců trvá přibližně dva a půl měsíce. Žabky velké 2 cm opouštějí vodu a přezimují na souši (v dutinách, pod listím atp.). Zbarvení bříška je již zcela vyvinuté. Probouzejí se v dubnu. Ve třetím roce života jsou kuňky obecné pohlavně dospělé. Dožívají se průměrně patnácti let.<ref name="amphibia"/>
=== Obranné chování ===
Při ohrožení na souši (zejména v chladném počasí) zaujímá obrannou pozici: celá se miskovitě prohne a dlaně zadních i předních končetin výhružně vystaví proti [[predátor]]ovi. (Někdy si předníma nohama zakryje oči.) Odkryté kontrastní zbarvení na nohou, hrdle a po stranách těla může predátora odradit. Kuňka v této pozici setrvá několik sekund a poté se snaží rychle uniknout. Pokud predátor neustoupí, začne kuňka vylučovat z [[kožní žláza|kožních žláz]] bělavý a intenzivně páchnoucí [[Výměšek|sekret]]. Při pokusu o útěk může vydávat i obranné volání. Při útěku ve vodě se zaryje do jemného bláta ve dně.<ref name=Maš />
== Ohrožení ==
[[Soubor:BombinaBombinaJuv.jpg|náhled|Spodní strana]]
V [[minulost]]i tato žabka patřila k běžně rozšířeným [[Druh (biologie)|druhům]]. Dnes je legislativně řazena mezi druhy ohrožené. Současný stupeň ohrožení je však výrazně vyšší. Během posledních 15 let se její výskyt v některých [[region]]ech snížil o 80 %. Výrazné ohrožení představují krajinotvorné změny – scelování [[zemědělská půda|zemědělské půdy]], úprava [[rybník]]ů pro zemědělské a rekreační účely, přeměna [[Louka|luk]] na [[pole]] apod. Často také dochází ke [[Znečištění|kontaminaci]] vhodných lokalit [[pesticidy]]. Postupně se tak kuňky kvůli člověku staly jedním z nejohroženějších [[druh (biologie)|druhů]] [[Obojživelníci|obojživelníků]] v ČR. Tento druh obojživelníka je zařazen v seznamu ohrožených druhů [[Úmluva o ochraně evropských planě rostoucích rostlin, volně žijících živočichů a přírodních stanovišť|Bernské konvence]] a v seznamu ohrožených obojživelníků v projektu ochrany přírody v Evropské unii [[Natura 2000]].
V Česku je silně ohroženým druhem dle vyhlášky č. 395/1992 Sb.<ref name="amphibia"/>
== Odkazy ==
=== Reference ===
<references />
=== Literatura ===
* STICHMANN, Wilfried a KRETZSCHMAR, Erich. ''Svět zvířat kolem nás: průvodce evropskou zvířenou.'' Překlad Thea Větrovská. Praha: Granit, 1998. 446 s. ISBN 80-85805-62-6.
* MAŠTERA, Jaromír. Kuňka ohnivá. In: ''Obojživelníci České republiky''. [2018] [cit. 18. 5. 2018]. Dostupné z: http://www.obojzivelnici.wbs.cz/kunka-ohniva.html
* MAŠTERA, Jaromír; ZAVADIL, Vít a DVOŘÁK, Jan. ''Vajíčka a larvy obojživelníků České republiky.'' Praha: Academia, 2015. 179 s. Atlas. ISBN 978-80-200-2399-5.
=== Související články ===
* [[Červená Třemešná – rybník]]
* [[Kalivody (přírodní památka)]]
=== Externí odkazy ===
| 