Narodil se 20. července 1907 do rodiny obchodníků. V roce [[1925]] mu jeho bratr Milto Gimitiku daroval fotoaparát Kodak typu 6×9, který přivezl z [[Itálie]]. Krátce spolupracoval s Palokem Gurashinem. Později navázal úzké vazby s [[Marubi]]m (1929–1930, když sloužil v armádě ve Skadaru) a s dalšími fotografy. V roce 1936 podnikl první známý výlet do Itálie. Navštívil Barin, Sicílii, [[Neapol]], [[Řím]], Florencii, [[Milán]] a Janov. Zde mu byly poskytnuty nejmodernější materiály a přístroje, razítka, roztoky, papíry nebo suchá pečeť (známá jako jediná svého druhu). Jako muž se širokým společenským uznáním a jasnou vizí civilizovaného světa byl nadšený portrétováním a přírodou. Později se věnoval komponování a věnoval se dokumentovánímdokumentování skutečností, událostí nebo všedních dnů.
Fond jeho archivů byl obrovský. Na konci druhé poloviny minulého20. století dokumentoval důležité události v historii Albánie. Zachytil důležitévýznamné proměny města, obnovu mostu v Korçë, vzestup učitele a politika [[Babë Dudë KarbunarësKarbunara]], vstup partyzánských sil do Beratu, [[Nikita Sergejevič Chruščov|Chruščovovu]] návštěvu země atda řadu dalších. Pořídil stovky originálních filmů a obrázkůsnímků. Velké množství jeho fotografií se však nedochovalo. Jeho archiv v Korçë [[13. září]] [[1944]] vyhořel spolu s domem v sousedství, v únoru 1954 bylo jeho studio zničeno bouří a v roce 1962 byl zkáza dovršena; archiv a studio zaplavila povodeň a zničila nejkvalitnější část desetiletí práce: archiv filmů a fotografií, tiskařské stroje, nemluvě o tiscích a jiných materiálech. Když se vezmou v úvahu vojenské bitvy, znárodnění a zmizení mnoha svědectví ze strachu z pronásledování, vyplyne z toho přínos díla Ilia Xhimitiku a jeho národní dimenzi.
