Královské město: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
meziuložení |
doplněno |
||
Řádek 1:
[[Soubor:Prag karlsbrücke brückenturm altstadtseite.jpg|náhled|[[Staroměstská mostecká věž]], původně součást opevnění Starého Města pražského]]
'''Královské město''' bývalo podřízené přímo [[král]]i, jeho [[Měšťanstvo|měšťané]] proto tvořili svobodný [[Stavy|stav]], čímž se lišili od obyvatel měst [[poddanství|poddanských]], jejichž [[vrchnost]]í byla nejčastěji místní šlechta, a měst [[Česká komora|komorních]], které byly v přímém majetku krále. [[Daň|Berně]], které se v těchto [[Město|městech]] vybíraly, tvořily jeden z hlavních příjmů panovníka. Zvláštními královskými městy byla [[Královské věnné město|věnná města]], zabezpečující královnu, a [[Horní město|horní města]], která panovníkovi odevzdávala část vytěžených drahých kovů.
Řádek 14 ⟶ 13:
I přes tuto svoji svobodu však královská města musela panovníkovi za sebe, svá předměstí a své [[Šosovné|šosovní]] vesnice odvádět každoroční daň (''census''). Kromě toho také nepravidelnou speciální [[Daň|berni]], ze které se ovšem už za [[Václav II.|Václava II.]] stala také pravidelná každoroční dávka. Nicméně i v rámci královských měst se vytvořila skupina měst privilegovaných (Staré Město pražské, [[Nové Město (Praha)|Nové Město pražské]], [[Kutná Hora]] a později i [[Malá Strana]]), které žádné pravidelné daně platit nemusely, za což však měly povinnost poskytnout panovníkovi pomoc, kdykoli potřeboval. Jejich zástupci měli také výhodnější postavení na zemských sněmech, když se během [[husitství]] z královských měst stal třetí [[Stavy|stav]]. Toto období je kromě jiného charakterizováno největším vzrůstem městské autonomie a posílením [[Velká obec|celé městské obce]] (''tota communitas civium''), včetně členů řemeslnických [[cech]]ů, zatímco oslabenému panovníkovi kromě daní zůstalo jen formální potvrzování městských rad a přísahy věrnosti zvolených konšelů. K výkupu rychty došlo např. roku 1456 na Starém Městě pražském, roku 1480 v [[Plzeň|Plzni]] nebo roku 1505 v [[Jihlava|Jihlavě]].<ref>Dějiny správy v českých zemích, str. 209–214.</ref>
Další vývoj však již znamenal
Vzhledem k sílícím centralizačním snahám [[Absolutismus|absolutistických]] panovníků pak byla postupně během 18. století královským městům odebrána kompetence řešit finanční záležitosti nebo správu cechů. Berní a politickou správu převzali krajští hejtmani, na něž přešly i kontrolní pravomoci zrušených rychtářů. V roce 1784 byla pražská města sloučena v [[královské hlavní město Praha]], jinak se ale vzhledem k průmyslovému rozvoji rozdíl mezi královskými a poddanskými městy postupně
== Reference ==
|