Právo várečné: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →Vývoj: typografické úpravy |
m odkazy značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 1:
{{Neověřeno}}
'''Právo várečné bylo''' jedním z nejdůležitějších a nejvýdělečnějších [[středověk]]ých [[městské právo|městských práv]], které legalizovalo [[Výroba piva|vaření piva]]. V [[
== Vývoj ==
Plnoprávným měšťanem byl pouze vlastník domu uvnitř městských hradeb, kterých bylo omezené množství. Postupně, jak se výroba specializovala, docházelo ve městech k určité koncentraci vaření piva ve společném pivovaru (vaření „střídou“). Často měšťané náročnější část výroby či výrobu celou přenesli na specializované řemeslníky a pivo ve svém domě pouze šenkovali. Právo várečné bylo vázáno ke konkrétnímu domu, v menšině a jen v některých městech, byla jeho nositelem fyzická osoba.
Toto právo v [[Město#Poddanská města|poddanských městech]] uděloval majitel panství a vztahovalo se ne k městu, ale k určitému domu. Vznikaly tak právovárečné domy. V takovém domě byla v přízemí krčma (šenk, mázhaus) a v ní se pivo prodávalo. Například domům v [[Praha|pražské]] Dlouhé třídě bylo vydáno 67 práv na vaření [[pivo|piva]]. Z těchto drobných pivovarů se jich zachovalo jen několik. Nejznámějšími jsou [[pivovar]]y [[Pivovar U Fleků|U Fleků]] a [[U Medvídků]] v
Po zavedení pozemkových knih (zákonem r. 1872) bylo právo várečné zapsáno v oddílu A vložky pozemkové knihy: „1 podíl práva várečného“, „1/147 práva várečného“ a podobně. Je tedy zapsáno v oddílu vymezujícím majetkovou podstatu a příslušenství určité nemovitosti – domu uvnitř městských hradeb. Pokud došlo k rozdělení domu na více (právně) samostatných částí, zůstávalo právo várečné pouze u jediné části a nedělilo se.
| |||