Loket (okres Sokolov): Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m →‎Doprava: se čtenářem se nestotožňujeme (a do KV stačí)
m odkazy
značky: možné subjektivní formulace editace z Vizuálního editoru
Řádek 33:
== Historie ==
=== Založení hradu a města ===
Historie loketského hradu sahá do [[12. století]], založení města pod ním je mladšího data a zřejmě souvisí s německou kolonizací pohraničí [[Přemysl Otakar II.|Přemyslem Otakarem II.]] Do počátku 14. století se dotvořil rastr [[Královské město|královských měst]] Čech a Moravy. Nejvydatněji k tomu přispěla vláda českého krále Přemysla Otakara II. Teprve on vtiskl urbanizačnímu tempu potřebnou dynamiku. Síť královských měst se zahustila a prakticky dovršila.
Do počátku [[14. století]] se dotvořil rastr královských měst Čech a Moravy. Nejvydatněji k tomu přispěla vláda českého krále Přemysla Otakara II. Teprve on vtiskl urbanizačnímu tempu potřebnou dynamiku. Síť královských měst se zahustila a prakticky dovršila. Do více než padesáti měst spojených s fundacemi tohoto velkého krále patří také Loket, jak píše historik [[Josef Žemlička]] ve své odborné publikaci ''Přemysl Otakar II. král na rozhraní věků''. Žemlička dále píše, že pevný hrad v Lokti patřil od druhé čtvrtiny [[13. století]] k zemským oporám na hranici s [[Chebsko|Chebskem]]. Za Přemysla Otakara II. získala v Loketsku na tempu kolonizace pronikající z Chebska. Dá se tedy předpokládat, že králova iniciativa osídlovat pohraničí, vedla k tomu, že se pod loketským hradem ustavila městská obec i když názory na to nejsou jednoznačné. Král vybavil loketskou hradní pevnost soustavou [[manství]], jejichž dědičné uživatele vyňal z provinciální jurisdikce a přiřadil k soudu [[purkrabí]]ho nebo krále, ač se jasné doklady hlásí do časů [[Jan Lucemburský|Jana Lucemburského]]. Existence manského systému na Loketsku se dá odvozovat od manského systému zakládaném Přemyslem Otakarem II. v [[Kladsko (území)|Kladsku]], kde se některé listiny výsad dochovaly.
 
Do počátku [[14. století]] se dotvořil rastr královských měst Čech a Moravy. Nejvydatněji k tomu přispěla vláda českého krále Přemysla Otakara II. Teprve on vtiskl urbanizačnímu tempu potřebnou dynamiku. Síť královských měst se zahustila a prakticky dovršila. Do více než padesáti měst spojených s fundacemi tohoto velkého krále patří také Loket, jak píše historik [[Josef Žemlička]] ve své odborné publikaci ''Přemysl Otakar II. král na rozhraní věků''. Žemlička dále píše, že pevný hrad v Lokti patřil od druhé čtvrtiny [[13. století]] k zemským oporám na hranici s [[Chebsko|Chebskem]]. Za Přemysla Otakara II. získala v Loketsku na tempu kolonizace pronikající z Chebska. Dá se tedy předpokládat, že králova iniciativa osídlovat pohraničí, vedla k tomu, že se pod loketským hradem ustavila městská obec i když názory na to nejsou jednoznačné. Král vybavil loketskou hradní pevnost soustavou [[Manská soustava|soustavou manství]], jejichž dědičné uživatele vyňal z provinciální jurisdikce a přiřadil k soudu [[purkrabí]]ho nebo krále, ač se jasné doklady hlásí do časů [[Jan Lucemburský|Jana Lucemburského]]. Existence manského systému na Loketsku se dá odvozovat od manského systému zakládaném Přemyslem Otakarem II. v [[KladskoKladské (území)hrabství|Kladsku]], kde se některé listiny výsad dochovaly.
Z uvedeného se dá bez velké konstrukce usuzovat, že Loket patřil do oblasti silného zájmu Přemysla Otakara II. v opevňování a osídlování pohraničí, stejně jako je to u nedalekého [[Ostrov nad Ohří|Ostrova]] a [[Kadaň|Kadaně]].
 
Z uvedeného se dá bez velké konstrukce usuzovat, že Loket patřil do oblasti silného zájmu Přemysla Otakara II. v opevňování a osídlování pohraničí, stejně jako je to u nedalekého [[Ostrov nad(okres OhříKarlovy Vary)|Ostrova]] a [[Kadaň|Kadaně]].
 
=== Průmysl ===
Po geologickém průzkumu [[Friedrich Mohs|Fridricha Mohse]] z roku 1811, při němž byla objevena ložiska [[kaolínKaolin|kaolínu]]u, zde Josefa Haidingerová zakoupila pozemky. Roku 1816 její synové, bratři Evžen a Rudolf Haidingerové zbudovali hrnčířskou pec, přivedli odborné zaměstnance (točíře, paliče, modeléra a malíře), kterých měli koncem roku 1817 již dvanáct. Vznikla [[manufaktura]] na [[porcelán]], inzerovaná jako pobočka porcelánky vídeňské. Poté, co vídeňská inspekce shledala nedostatky a ukončila patronát, dostala porcelánka roku 1818 od [[Gubernium|gubernia]] vlastní zemské privilegium. Po překonání krize se od roku 1821 rozběhla velmi úspěšná výroba stolního nádobí a lékárenských nádob, která pod různými značkami (Gebrüder Haidinger, v letech 1873-19181873–1918 Springer a spol., od 1918 Epiag) trvá až dosud.<ref>BRAUNOVÁ Alena: ''Kouzlo keramiky a porcelánu''. Praha 1985, s.341-349</ref>.
 
== Fyzickogeografická charakteristika ==
[[Soubor:Loket - Ohře.jpg|náhled|vlevo|Ohře pod hradem]]
Loket leží na karlovarském [[pluton]]u, tedy vyvřelém tělese, které určuje geologickou stavbu. Převažující horniny jsou granitového původu ([[žula]] a její metamorfity). Geologickou zvláštností je pak výskyt tzv. karlovarského dvojčete, což je specifická forma [[živce]].
 
Z geomorfologického pohledu se Loket nachází nad [[Meandr|meandrem]] řeky [[Ohře]] vytvořeném do tvaru cubitu, tedy lidského lokte. Tento tvar se pak promítl do jména města. Samotné město shlíží na řeku Ohři ze skalní [[Skalní ostroh|ostrožny]] (opět žulového původu). Celá oblast je charakteristická svým zvlněným povrchem, který se formoval po alpinsko-karpatském vrásnění, kdy vznikl tzv. podkrušnohorský prolom, jehož jižní hranice probíhá severně od města Loket. Jižně se pak rozkládá [[Slavkovský les]], což je jednak chráněná krajinná oblast a jednak vrchovina. Zatímco okolní vrcholy skýtají pohled z nadmořské výšky 530 až 658 metrů nad mořem, průměrná nadmořská výška města je 427 m n. m.
 
Řeka Ohře tvoří vodní páteř regionu. Na ní navazují četné přítoky, v Lokti konkrétně: [[Loučský potok]] (zleva), [[Kamenitý potok (přítok Ohře)|Kamenitý potok]] (zprava), [[Stoka (přítok Ohře)|Stoka]] (zprava) a další menší potoky s krátkým tokem (do 1000 metrů). Mimo vodní toky se zde nenachází jiná vodní plocha, jež by stála za zmínku.
 
Půdní pokryv je poplatný vývoji a členitosti zdejšího terénu. Většinou se zde vyskytují [[Podzol|podzoly]] a hnědé půdy. Jedině v okolí Ohře se dá mluvit o fluviálních půdách. Povaha půd je dána mimo jiné i zalesněním - z 26,74 km² rozlohy města je celých 18,12 km² (67 %) zalesněno a pouhých 7 % připadá na ornou půdu.
 
Z hlediska biosférického se zde vyskytuje průměrná česká [[biota]], les mírného pásu s listnatým a jehličnatým porostem. Fauna je zde obdobná jako ve zbytku republiky (u [[Loket (horní jez)|u horního jezu]] je zbudován [[rybí přechod]]).
 
== Socioekonomický popis ==
Řádek 73 ⟶ 74:
Město je napojeno na železniční síť, ovšem vlaky zde mají konečnou stanici, přestože trať pokračuje až do [[Horní Slavkov|Horního Slavkova]] (a odtud do [[Bečov nad Teplou|Bečova nad Teplou]]). Do města denně přijíždí 14 spojů a stejný počet odjíždí. Autobusová doprava je poskytována v obdobné míře. Letecká ani potrubní se zde nevyskytuje. Další možný produktovod, elektrické vedení o napětí 22 a 110 kV, je vedeno mimo město ve směru jihozápad – severozápad a jihozápad – jihovýchod.
 
Obyvatelstvo pracuje zejména ve službách (hotely a penziony, restaurace, kadeřnictví atd.), zatímco velké společnosti zde nesídlí ani nevyrábí. Důvodem je malá využitelná plocha a historická cena města. V neposlední řadě by rozsáhlejší výrobu [[Národní památkový ústav]] nedovolil. Výroba porcelánu, která zde započala již roku [[1821]], dnes skomírá ([[Porcelánka Epiag]] – technická památka).
 
== Turistické cíle ==
Řádek 97 ⟶ 98:
 
=== Železniční ===
Město protíná [[Železniční trať Nové Sedlo u Lokte - LoketKrásný Jez|trať 144]], na které jsou zde 2dvě zastávky.
 
=== Vodácká ===