Rada Evropy: Porovnání verzí

Původním záměrem organizace byla evropská integrace. Tento úkol se nezdařil, časem jej převzala [[Evropská společenství]] a Rada Evropy se zaměřila na problematiku lidských práv a svobod<ref name="veber">{{Citace monografie | příjmení = Veber | jméno = Václav | titul = Dějiny sjednocené Evropy | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny | místo = Praha | rok = 2004 | počet_stran = 645 | kapitola = 8. Evropa po druhé světové válce | strany = 206–211 | isbn = 80-7106-663-X}}</ref>. Její význam postupně upadal, obnovení nastalo po roce 1990 v souvislosti s pádem komunistických režimů ve východní Evropě<ref name="veber"/>. Následně se jejími členy staly mnohé východoevropské a postsovětské státy včetně dnešního [[Rusko|Ruska]] a význam této instituce jako platformy pro celoevropskou diskuzi se obnovil. V současnosti jsou jejími členy všechny evropské státy kromě [[Vatikán]]u, který má statut pozorovatele, [[Bělorusko|Běloruska]], které nebylo přijato kvůli nedodržování demokratických zásad a svobody slova, [[Kazachstán]]u (4 % území státu leží v Evropě), který je kandidátskou zemí, a sporných evropských států – [[Abcházie]], [[Jižní Osetie]], [[Kosovo|Kosova]], [[Náhorní Karabach|Náhorního Karabachu]], [[Podněstří]] a [[Severní Kypr|Severního Kypru]]. Poslední zemí, která vstoupila do Rady Evropy, byla [[Černá Hora]] v roce 2007. Československo bylo členem Rady Evropy od roku 1991 až do svého rozpadu v roce 1993. V červnu téhož roku do Rady Evropy vstoupilivstoupily samostatně Česká i Slovenská republika.<ref>Členové Rady Evropy. ''Rada Evropy – Council of Europe'' [online]. Aktualizované 4. června 2013 [cit. 26.1.2016]. Dostupné z: <nowiki>http://www.radaevropy.cz/clenske-staty-rady-evropy.html</nowiki></ref>