Modra: Porovnání verzí

'''Modra''' ({{Vjazyce|de}} ''Modern'', {{Vjazyce|hu}} ''Modor'', {{Vjazyce|la}} ''Modur'') je město na jihozápadním [[Slovensko|Slovensku]] v [[Okres Pezinok|okrese Pezinok]]. Město je jedním z center [[Malé Karpaty|malokarpatského]] vinařství. Žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel.

Přesná doba vzniku Modry není známa. Počátky možného osídlení zdejší oblasti spadají do [[9. století]], do doby rozkvětu [[Velkomoravská říše|Velkomoravské říše]].<ref name="Modra">{{Citace elektronického periodika |titul=Historie města |url=http://www.modra.sk/historia-mesta.html |datum přístupu=2010-01-28 |url archivu=https://web.archive.org/web/20110303125809/http://www.modra.sk/historia-mesta.html |datum archivace=2011-03-03 |nedostupné=ano }}</ref> Po příchodu [[Maďaři|Maďarů]] do [[Panonie]] v [[10. století]] se zdejší oblast stala součástí [[Uhersko|Uherského království]]. První písemná zmínka o městě pochází z roku [[1158]].{{Doplňte zdroj}} Za nejstarší hodnověrný písemný pramen, v němž lze nalézt zmínku o [[Obec|obci]] Modra, je tudíž třeba považovat listinu [[Béla IV.|Bély IV.]] z roku [[1256]], v níž jsou uvedeny hranice [[Pezinok|pezinského]] katastru. Nejstarší vymezení [[Katastrální území|katastrálního území]] Modry je známo z listiny krále [[Ladislav IV. Kumán|Ladislava IV.]] z roku [[1287]].<ref name="Modra"/>

Další písemné prameny pocházejí až z počátku [[14. století]], z období, kdy Modru vlastnil [[Matúš Čák Trenčanský]]. Do této doby spadá i první zmínka o modranském [[vinařství]]. Po smrti Matúše Čáka připadla Modra opět královské koruně. Proto ji mohl [[Ludvík I. Veliký|Ludvík I.]] coby poddanskou [[Vesnice|ves]] darovat někdy před rokem [[1345]] své matce [[Alžběta Polská (1305-13801305–1380)|Alžbětě Lokýtkovně]] a posléze jako věno své druhé manželce [[Alžběta Bosenská|Alžbětě Bosenské]], dceři [[Bosna|bosenského]] [[bán]]a [[Štěpán II. Kotromanić|Štěpána II. Kotromaniće]]. V roce 1361 obnovil Ludvík I. městu Modra jeho městská práva vydaná již dříve.<ref name="Modra"/> V letech 1388–1436 vlastnil město polský šlechtický rod Štibořiců a následně rod Orságů z Guty (1437–1569). Poté, co vymřeli po meči, dostalo se město opět do majetku královské koruny. Z toho titulu mu v roce 1569 císař [[Maxmilián II. Habsburský|Maxmilián II.]] udělil privilegia svobodného města.

V roce [[1607]] získala Modra od císaře [[Rudolf II.|Rudolfa II.]] statut svobodného [[KrálovskéSvobodné královské město|svobodného královského města]], čímž stoupl její význam. Proto byl v letech [[1610]] až [[1646]] vybudován systém [[opevnění]] s třemi bránami. Část opevnění a tzv. horní brána se zachovaly dodnes. V 17. a 18. století zaznamenalo město období největšího hospodářského a kulturního rozkvětu. Středoevropský význam získala od 18. do raného 20. století zdejší keramická výroba, [[fajáns]] s charakteristickou pestrobarevnou štětcovou malbou, stylově řazená k [[Habáni|habánské keramice]]. Je zastoupena v mnoha českých a slovenských muzejních sbírkách a opěvuje ji například básník [[Jaroslav Seifert]] slovy ''Krásná jako kvítka na modranském džbánku je ta země, která vlastí je ti.'' Od roku 1883 se zde vyrábí tradiční modro-bílá [[keramika]].

Nejstarší církevní stavbou v Modre je [[Gotika|gotický]] [[kostel]] Narození sv. [[Jan Křtitel|Jana Křtitele]] budovaný v době od poloviny [[14. století|14.]] do [[17. století]], který se nachází v dolní části náměstí. V jeho střední části stojí [[Římskokatolická církev|římskokatolický]] kostel [[Svatý Štěpán|sv. Štěpána]] z roku [[1876]].<br />

[[Kaple]] z roku [[1740]] je zasvěcena [[Maria (matka Ježíšova)|Panně Marii]] Sněžné, kaple z roku [[1873]] [[Michael (archanděl)|sv. Michalovi]] a kaple z roku [[1876]] [[Marie Magdalena|sv. Maří Magdaléně]].

V roce [[1991]] bylo historické jádro města prohlášeno za [[Památková zóna|památkovou zónu]].