Wikipedie

Bardejov: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
přidány 4 osobnosti
m odkazy
Řádek 46:
| název statistického celku = 519006
}}
'''Bardejov''' ({{Vjazyce|de}} {{Cizojazyčně|de|''Bartfeld''}}, {{Vjazyce|hu}} {{Cizojazyčně|hu|''Bartfa''}}) je okresní město na [[Slovensko|Slovensku]] v [[Prešovský kraj|Prešovském kraji]]. Leží na severovýchodě země, v oblasti [[Šariš]]e. V roce [[2018]] zde žilo 32 449 obyvatel. Toto historické a lázeňské město je pro své zachovalé středověké centrum od roku [[2000]] zapsané mezi [[Seznam světového dědictví v Evropě: Řecko až Vatikán#Slovensko|lokality]] [[Světové dědictví|Světového dědictví UNESCO]].
 
Městem protéká řeka [[Topľa]]. V [[Bardejovské Kúpele|Bardejovských Kúpeľích]] je veřejnosti zpřístupněných osm pramenů minerální vody.
 
== Historie a památky ==
Město je poprvé zmiňováno v roce [[1241]], od roku [[1376]] bylo [[Svobodné královské město|svobodným královským městem]], ve 14. a [[15. století]] bylo důležitým hornouherským řemeslnickým centrem. Bardejov byl ve středověku pohraniční vojenskou pevností na uhersko-polské hranici. V nebývale vysokých a silných hradbách byly pouze tři brány, z nichž jen jedna bývala otevřená, ale za to je střežilo třiadvacet bašt. Radnice uprostřed náměstí je nejstarší renesanční stavbou na území dnešního Slovenska.
 
Od [[18. století]] se začaly využívat místní léčivé prameny, město se tak začalo rozrůstat. Roku [[1950]] bylo jeho centrum vyhlášeno za [[Městská památková rezervace|městskou památkovou rezervaci]], proběhla jeho [[Rekonstrukce (stavebnictví)|rekonstrukce]]. Za dobrý stav historického jádra získal Bardejov v roce [[1986]] zlatou medaili Mezinárodního kuratoria se sídlem v [[Hamburk]]u. Město je od roku [[2000]] v seznamu Světového kulturního a přírodního dědictví [[UNESCO]]. V témže roce byl místní gotický [[Bazilika svatého Jiljí (Bardejov)|kostel svatého Jiljí]] papežem [[Jan Pavel II.|Janem Pavlem II.]] povýšen na [[menšíBasilica bazilikaminor|menší baziliku]]. Kromě četných historických památek jsou navštěvovány také místní [[lázně]]. Od roku 1903 v městě sídlí [[Šarišské muzeum]] (s historickou, přírodovědní a etnografickou expozicí, součástí je rovněž Muzeum ikon).▼
Bardejov byl ve středověku pohraniční vojenskou pevností na uhersko-polské hranici. V nebývale vysokých a silných hradbách byly pouze tři brány, z nichž jen jedna bývala otevřená, ale za to je střežilo třiadvacet bašt. Radnice uprostřed náměstí je nejstarší renesanční stavbou na území dnešního Slovenska.
 
▲Od [[18. století]] se začaly využívat místní léčivé prameny, město se tak začalo rozrůstat. Roku [[1950]] bylo jeho centrum vyhlášeno za [[Městská památková rezervace|městskou památkovou rezervaci]], proběhla jeho [[Rekonstrukce (stavebnictví)|rekonstrukce]]. Za dobrý stav historického jádra získal Bardejov v roce [[1986]] zlatou medaili Mezinárodního kuratoria se sídlem v [[Hamburk]]u. Město je od roku [[2000]] v seznamu Světového kulturního a přírodního dědictví [[UNESCO]]. V témže roce byl místní gotický [[Bazilika svatého Jiljí (Bardejov)|kostel svatého Jiljí]] papežem [[Jan Pavel II.|Janem Pavlem II.]] povýšen na [[menší bazilika|menší baziliku]]. Kromě četných historických památek jsou navštěvovány také místní [[lázně]]. Od roku 1903 v městě sídlí [[Šarišské muzeum]] (s historickou, přírodovědní a etnografickou expozicí, součástí je rovněž Muzeum ikon).
 
=== Pravěk ===
Nejstarší stopy pobytu a činnosti na území Bardejova jsou až ze [[Paleolit|starší doby kamenné]]. Tyto stopy představují dva kamenné nástroje. Jeden nástroj, lichoběžníková korodovaná, bílo, místy modro patinovaná čepel se svisle retušovanými hranami byla nalezena nad Mlynským potokem v lokalitě Nad Rurnou. Druhý, bazální část čepele z černého [[buližník]]u s vrubem v horní třetině byl nalezen na roli poblíž rozcestí odbočky z cesty Bardejov – Zborov do [[Bardejovské Kúpele|Bardejovských Kúpeľí]]. Oba tyto nástroje (umístěné v Šarišském muzeu) byli spojené s [[Gravettien|gravettienskou kulturou]], patřící do poslední fáze [[Doba ledová|doby ledové]], do sklonku [[würm]]ského zalidnění (20 000 let př. n. l.).
 
=== Středověk ===
V období feudalizmu nedostatek kvalitní orné půdy ovlivňoval rozvoj zemědělství. Významnou črtou polohy Bardejova bylo napojení na dva vodní toky (Kľušovský potok a Sekčov), které ho spojovaly s údolím [[Torysa|Torysy]]. Tudy vedlo nejdůležitější spojení s [[Prešov]]em. Území Bardejova mělo vysloveně otevřenou zeměpisnou pozici. V Bardejove nekončily cesty přicházející od jihu, naopak pokračovaly alespoň třemi přechody na sever za karpatský oblouk.
 
Bezpečnost obchodu, řemesel a nezávislost města zaručovalo městské opevnění nedobytnými branami, mohutnými baštami a vodními příkopy. V roce [[1365]] dostal Bardejov [[hrdelní právo]].
 
V roce 1376 bylo město povýšeno na svobodné [[Město#Královská a věnnásvobodné města|královské město]] králem [[Ludvík I. Veliký|Ludvíkem I. Velikým]].
 
== Osobnosti ==
 
* [[Valentin Ecchius]] (1494–1556), [[Humanismus|humanista]]
* [[Leonard Stöckel]] (1510-15601510–1560) -, dramatik, pedagog a reformátor
* [[Georg Henisch]] (1549-16181549–1618), - [[Humanismus|humanista]], pedagog, lékař a lexikograf
* [[Adalbert Keler]] (1820-18821820–1882) -, hudební skladatel
 
== Městské části ==
Řádek 85 ⟶ 83:
 
== Obyvatelstvo ==
Při sčítání roku [[2001]] tvořili 91,3 % obyvatel [[Slováci]], 2,6 % [[Romové]], 2,5 % [[Rusíni]] a 1,4 % [[Ukrajinci]]. 63,2 % obyvatel se hlásilo k [[římskokatolická církev|římskokatolické církvi]], 16,9 % byli [[Řeckokatolická církev|řečtí katolíci]] a 7,6 % [[Luteránství|luteráni]].<ref name="statistics">{{Citace elektronického periodika |titul={title} |url=http://www.statistics.sk/mosmis/run.html |datum přístupu=20-10-2007 |url archivu=https://web.archive.org/web/20090621143543/http://www.statistics.sk/mosmis/run.html |datum archivace=21-06-2009 |nedostupné=ano }}</ref>
 
== Partnerská města ==
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Bardejov“