|
| vlajka = Flag of Hradcany.svg
}}
'''Hradčany''' ({{Vjazyce2|de|Hradschin}}) jsou [[katastrální území]] a městská [[čtvrť]] [[Praha|Prahy]] o rozloze 1,51475 km², rozdělená mezi [[městská část a městský obvod|městské obvody]] a zároveň městské části [[Praha 1]] a [[Praha 6]]. DoZnačnou Prahy 6 patří pásčást územíčtvrti vymezenýzaujímá [[tramvajPražský hrad]]ovými, tratěmijeden vz ulicíchnejznámějších hradů [[Dlabačov (ulice)Evropa|DlabačovEvropy]], Keplerova,a Jelení,podle [[MariánskéGuinnessova hradbykniha rekordů|Guinnessovy knihy rekordů]], Badeniho,vůbec největší [[Milada Horáková|Milady Horákovéhrad]],ní Patočkova akomplex Myslbekovasvěta. KatastrálníHradčany územíbyly Hradčan sousedí sesamostatným [[Střešoviceměsto|městem]]mi nado severozápadě, sroku [[Dejvice1784]]mi na severu, skdy [[Maláse Strana|Maloustaly Stranou]]součástí na východě, sesjednoceného [[Smíchov]]emKrálovské (malýhlavní pruhměsto území)Praha|královského nahlavního jihuměsta a s [[BřevnovPrahy]]em na jihozápadě.
== Vymezení ==
Značnou část čtvrti zaujímá [[Pražský hrad]], jeden z nejznámějších hradů [[Evropa|Evropy]] a podle [[Guinnessova kniha rekordů|Guinnessovy knihy rekordů]] vůbec největší [[hrad]]ní komplex světa.
Do Prahy 6 patří pás území vymezený [[tramvaj]]ovými tratěmi v ulicích [[Dlabačov (ulice)|Dlabačov]], Keplerova, Jelení, [[Mariánské hradby]], Badeniho, [[Milada Horáková|Milady Horákové]], Patočkova a Myslbekova. Katastrální území Hradčan sousedí se [[Střešovice]]mi na severozápadě, s [[Dejvice]]mi na severu, s [[Malá Strana|Malou Stranou]] na východě, se [[Smíchov]]em (malý pruh území) na jihu a s [[Břevnov]]em na jihozápadě.
Hradčany byly samostatným [[město|městem]] do roku [[1784]], kdy se staly součástí sjednoceného [[Královské hlavní město Praha|Královského hlavního města Prahy]].
== Historie ==
Hradčany vznikly v době, kdy už existovalo [[Staré městoMěsto pražské(Praha)|Staré Město]] ([[1232]]–[[1234]]1232–1234) a Menší Město ([[Malá Strana]], [[1257]]). Na rozdíl od Malé Strany se však [[osídlení]] na hradčanském vršku vyvíjelo bez jakéhokoli pevného řádu. Až ve [[14. století|století čtrnáctém]] (kolem roku [[1320]]) byly Hradčany [[Nejvyšší purkrabí|nejvyšším pražským purkrabím]] [[Hynek Berka z Dubé (1348)|Hynkem Berkou z Dubé]] proměněny v [[poddanské město]]. Praha se tedy stala trojměstím a čekala pouze na člena čtvrtého a posledního, [[Nové městoMěsto pražské(Praha)|Nové Město]], které v roce [[1348]] založil [[Karel IV.]]. Hradčany byly městem nejméně významným a nejvíce závislým na [[Pražský hrad|Hradě]]. V roce [[1598]] je [[císař]] [[Rudolf II.]] povýšil na [[královské město]]. Tehdy byla postavena i [[Hradčanskáhradčanská radnice]]. Za [[Josef II.|Josefa II.]] (roku [[1784]]) se staly součástí sjednoceného [[Královské hlavní město Praha|Královskéhokrálovského hlavního města Prahy]].
== Památky a významné objekty ==
* [[Mariánský morový sloup (Hradčany)|Mariánský sloup]]
* [[Klášter kapucínů (Hradčany)|Klášter kapucínů]]
* [[Klášter bosých karmelitánekkarmelitek (PrahaHradčany)|Klášter bosých Karmelitánekkarmelitánek]]
* [[Kostel svatého Jana Nepomuckého (Hradčany)|Kostel sv. Jana Nepomuckého]]
* [[Richterova vila]]
* [[Pomník T. G. Masaryka (Praha, Hradčany)|Pomník T. G. Masaryka]]
== Veřejná prostranství ==
* [[Loretánské náměstí]]
* [[Nový Svět (Hradčany)|Nový Svět]]
* [[Pohořelec (Hradčany)|Pohořelec]]
* [[Radnické schody]]
* [[Staré zámecké schody]]
== Doprava ==
* Nachází se zde stanice metra A [[Hradčanská (stanice metra)|Hradčanská]] a dále spousta tramvajových linek a v blízkosti se nachází také železniční stanice [[Praha-Dejvice (nádraží)|Praha-Dejvice]].
* Po Hradčanech se jmenuje (v roce 2015) i jeden pár mezinárodních vlaků [[EuroCity]] v trase [[Praha]] - [[Olomouc]] - [[Horní Lideč]] - [[Žilina]] a zpět.
{{Pahýl část}}
''Podívejte se také na [[Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha#Pověsti|Katedrála sv. Víta]] a [[Kostel Narození Páně (Praha)#Pověsti|Kostel Narození Páně (Praha)]]''
* [[Arcibiskup]] [[Antonín Petr Přichovský]] si oblíbil [[zvon]]ek v [[Benátky nad Jizerou|Benátkách nad Jizerou]], odkoupil jej a přenesl do Arcibiskupskéhoarcibiskupského paláce. Zvonku se ale stýskalo po jeho původním místě a ulétl zpět. Teprve když arcibiskup [[smrt|umíral]], zvonek se vrátil do [[palác]]e, aby mu zazvonil [[umíráček|umíráčkem]]. Od té doby už zůstl zavěšený v průjezdě, aby ohlašoval arcibiskupův příjezd a odjezd.
{{Clear}}
| 