Braniborské koncerty: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
BotMultichill (diskuse | příspěvky)
m robot přidal: is:Brandenborgarkonsert
Marais (diskuse | příspěvky)
Bez shrnutí editace
Řádek 4:
 
Koncerty jsou i dnes souborně prováděny jen vzácně a jsou považovány za jeden z vrcholů interpretačního umění, nejen pro náročnost koncertantních partů. Zejména ve 2.polovině 20.století bylo jejich provádění spojeno s řadou stále diskutovaných otázek (např. velikosti ansámblu, temp, dynamiky, respektování skladatelova zápisu a v neposlední řadě i otázky nástrojů, které v obsazení orchestru 20.století oproti baroknímu instrumentáři chyběly). Stále zřetelněji se tak projevovaly rozdíly mezi „tradičním“ pojetím (např. nahrávka [[Herbert von Karajan|Herberta von Karajana]]) a hledáním nové, historicky poučené interpretace.<br />
Tato nová generace interpretů realizovala zanedlouho i své první souborné nahrávky Braniborských koncertů: vznikly téměř současně ve Vídni (Concentus Musicus Nicolase Harnoncourta) a v Praze ([[Ars rediviva]] [[Milan Munclinger|Milana Munclingera]], v koprodukci [[Supraphon|Supraphonu]] a Columbie, sólistou ve 2. koncertu byl tehdy již světově proslulý francouzský trumpetista [[Maurice André]]. - Nahrávka byla vzápětí oceněna prestižním francouzským časopisem Diapason a měla četné reedice v 70.-90.letech), kdy se poprvé objevila i na kompaktním disku. Po roce 2000 realizovaly další CD reedice některé zahraniční labely, u nichž je dosud v nabídce. (Podrobněji: [http://www.frantisekslama.com Diskografie Ars rediviva].) <br />
Vynikající nahrávky uskutečnil později např. H. Rilling, J. Savall (Le Concert des Nations), R. Goebel (Musica Antiqua Köln) a další specialisté v oblasti barokní hudby.