Wikipedie

Filip Nerius Krakovský z Kolovrat: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Robot: Opravuji 1 zdrojů and označuji 0 zdrojů jako nefunkční #IABot (v2.0beta15)
Lf, pravopis, port, typo
Řádek 45:
| choť = [[Anna Barbora Michnová z Vacínova]]
| vztahy =
| rodiče = [[Jan František hrabě Krakowský z Kolowrat]] a [[Eleonora d’Anquisola]]
| děti = [[Leopold Vilém hrabě Krakowský z Kolowrat]]
| sídlo =
| alma mater =
Řádek 56:
| poznámky =
}}
'''Filip Nerius (Neri) hrabě Krakowský z Kolowrat''' ([[26. březen|křtěn 26. března]] 1686, [[Praha]] – [[28. březen|28. března]] [[1773]], [[Praha]]) byl český šlechtic ze starobylého rodu [[Kolovratové|Kolowratů]] a dlouholetý [[nejvyšší purkrabí]] [[České království|Českého království]]. Proslul jako zakladatel [[Tereziánský ústav šlechtičen|Ústavu šlechtičen]] na [[Pražský hrad|Pražském hradě]] (1755). Stal se držitelem [[Řád zlatého rouna|řáduŘádu Zlatéhozlatého rouna]]. Byl mladším bratrem [[Nejvyšší kancléř|nejvyššího kancléře]] [[Vilém Albrecht Krakovský z Kolovrat|Viléma Albrechta Krakovského z Kolovrat]] (1678–1738).
 
== Kariéra ==
Narodil se jako pátý syn a sedmý z jedenácti potomků Jana Františka hraběte Krakowského z Kolowrat (1650-1650–[[1723]]) a jeho manželky (sňatek [[22. červenec]] [[1675]]) Eleonory Claudie hraběnky d’Anquisola (1654-1654–[[1691]]).
 
Od mládí působil ve dvorských a státních službách, dosáhl čestných titulů [[Císařský komorník|c.k. komořího]] a [[Tajný rada|skutečného tajného rady]]. V letech 1732–1748 byl správcem úřadu [[Nejvyšší mincmistr|nejvyššího mincmistra]] Českého království a viceprezidentem české komory, do těchto funkcí jej jmenoval císař Karel VI. Mimo jiné měl tehdy na starosti spor mezi věřiteli a Karlem Kajetánem hrabětem Buyuoye. Hrabě Kolowrat byl také svědkem politické krize, když byl Karel Albrecht Bavorský prohlášen českým králem.
Řádek 65:
Vrcholu kariéry dosáhl za vlády [[Marie Terezie|císařovny Marie Terezie]], kdy byl nejprve [[Nejvyšší zemský sudí|nejvyšším zemským sudím]] (9. 2. 1747–1748) a nakonec bezmála čtvrtstoletí [[Nejvyšší purkrabí|nejvyšším purkrabím]] Českého království (17. 10. 1748–1771). Z titulu této funkce byl od roku [[1763]] zároveň prezidentem [[Gubernium|českého zemského gubernia]] zřízeného v rámci reformy státní správy. Díky tomu se stal také patronem řady pražských kostelů, o něž se patřičně staral. V roce 1752 daroval kostelu v Košířích 100 zlatých, v roce 1754 povolil přelít zvon v kostele sv. Petra a Pavla v Budči, u tohoto kostela ustanovil o sedm let později administrátora. 
 
Jako český nejvyšší purkrabí stál u vzniku [[Tereziánský ústav šlechtičen|Ústavu šlechtičen]], zřízeného v roce [[1755]] na [[Pražský hrad|Pražském hradě]]. Jako hospodářské zázemí bylo Ústavu věnováno panství [[Karlštejn]] a Filip Nerius hrabě Krakowský z Kolowrat se stal spolu s Václavem [[Netoličtí z Eisenberka|Netolickým z Eisenberka]] jeho správcem. Díky nim také v této době proběhly dílčí úpravy na hradě Karlštejn, došlo napříkad k vybavení kaplí.
 
Během válek o rakouské dědictví se hrabě Filip Nerius musel potýkat s francouzskými vojsky. Francouzi jej dokonce zajali, spolu s ostatními rukojmími jej však v Chebu propustili.
Řádek 72:
 
=== Vyznamenání ===
Za zásluhy své i v návaznosti na smrt dvou synů, kteří padli za [[Sedmiletá válka|sedmileté války]], obdržel 29. 11. [[1759]] od císaře [[František I. RakouskýŠtěpán Lotrinský|Františka I.]] [[Řád zlatého rouna]].
 
== Rozšiřování majetku ==
Z manželství svých rodičů byl až pátým mužským potomkem v pořadí, proto také původně nezdědil žádný majetek, teprve po smrti dvou bezdětných starších bratrů se stal uživatelem [[Svěřenství|peněžního fideikomisu]]. Až později v nejvyšších zemských úřadech začal budovat pozemkové vlastnictví pro své početné potomstvo. V roce 1748 zakoupil od Antonie hraběnky Czerninové z Chudenic panství [[Světlá nad Sázavou]] se 17 vesnicemi. V roce 1752 získal od císařovny [[Marie Terezie]] Habsburské privilegium na broušení [[Pyrop|českých granátů]] na tomto panství, proto ještě v tomtéž roce založil vůbec první brusírnu českých granátů v zemi. Díky tomu mnoho lidí na Světelskémsvětelském panství nalezlo obživu. Ke Světlé později v roce [[1766]] přikoupil [[Golčův Jeníkov]] a Hostačov, kam nakonec přesídlil. V Jeníkově nechal postavit roku 1769 budovu pro státní továrnu na tabák. Tato budova nesla označení „Starý zámek“.
 
Mezitím v letech 1755–1764 vlastnil statek [[Hlaváčova Lhota]] u [[Kouřim]]i, kde nechal postavit dnes již neexistující zámek s rozsáhlým parkem. Na Kolínsku pak dočasně rodový majetek rozšířil statek [[Radovesnice I|Radovesnice]], zakoupený v roce [[1759]]. Také zde proběhly úpravy zámku v barokním stylu, Filip jej však přenechal synu Leopoldovi, který Radovesnice vzápětí prodal ([[1765]]).
Řádek 88:
Z jejich manželství se narodilo deset dětí. Pokračovatelem rodu byl nejstarší syn [[Leopold Vilém Krakovský z Kolowrat|'''Leopold Vilém''']] (1728–1809), který taktéž zastával vysoké státní úřady. Dalšími dětmi byli: Anna Josefa (1725–1790), Terezie (1730–1791), Filip (1732–1757), Jáchym (1734–1756), Antonie (1736–1799), Jana Arnoštka (1737–1792), František Josef (1740–1757), Kajetán (1742) a Marie Kateřina (1747–1812).
 
Manželé Krakowští z Kolowrat zemřeli během třinácti měsíců a oba byli pohřbeni v barnabitském kostele sv. Benedikta v Praze na Hradčanech., Kdekde se dodnes zachoval jejich náhrobek.
 
== Odkazy ==
Řádek 100:
* [http://www.kolowrat.cz/cs/filip-nerius-neri-hrabe-krakowsky-z-kolowrat www.kolowrat.cz]
 
{{Portály|Česko|Lidé}}
{{Autoritní data}}
 
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Filip_Nerius_Krakovský_z_Kolovrat“