Karel Slavoj Amerling: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
tit >ib |
Budeč založil r 1839 značky: chybný odkaz na rok editace z Vizuálního editoru editace z mobilu editace z mobilního webu |
||
Řádek 11:
Karel Amerling (jméno Slavoj si po dobovém vlasteneckém zvyku přidal později) přišel na svět jako syn [[hospoda|hostinského]] Jana Amerlinga a jeho druhé manželky Anny Jelínkové. Byl vychován v rodině svého dědečka, nedostudovaného teologa, od něhož se naučil základy latiny a řečtiny. Po studiu na gymnáziu v Klatovech a [[Univerzita Karlova|univerzitě v Praze]] získal roku [[1836]] titul [[Doktor medicíny|doktora medicíny]]. Během studií a krátce po nich spolupracoval s tehdejšími předními českými vědci – nejprve jako asistent [[Jan Svatopluk Presl|Jana Svatopluka Presla]] na univerzitě. Potom nastoupil jako tajemník a správce sbírek hraběte [[Kašpar Šternberk|Kašpara Šternberka]], a tak se stal spolupracovníkem [[Národní muzeum|Vlastenského muzea]].
=== Budeč ===
Po čase začal provozovat soukromou lékařskou praxi, ale soustavně se čím dál více zaobíral svým celoživotním zájmem, snahou organizovat vzdělávání českého učitelstva, zlepšit a zpřístupnit vzdělání všem. V roce [[1842|1839]] založil v domě čp. 525/II na nároží ulic Žitné a V tůních na [[Nové Město (Praha)|Novém Městě]] v Praze vzorovou školu, nazvanou [[Budeč (škola)|Budeč]]. Název byl inspirován tradicí, podle níž mělo být přemyslovské [[Budeč (hradiště)|hradiště Budeč]] sídlem nejstarší školy v Čechách. Slavnostního položení základního kamene školy se zúčastnili mj. [[František Palacký]] a [[Jan Svatopluk Presl]]. Přestavbou bývalého řeznického domku tam vznikla třípatrová stavba<ref>František Ruth, Kronika královské Prahy III, Praha 1904, s.1165</ref>. Byla završena dřevěnou věží pro astronomickou pozorovatelnu, která byla vybavena hvězdářským dalekohledem a meteorologickými přístroji. Na půdě školy se sušily léčivé rostliny. Škola byla vybavena tiskařskou dílnou a chemickou laboratoří. Přístup do školy měly také dívky a ženy. Interiéry byly vyzdobeny obrazy ve tvaru lunet. Školu obklopovala zahrada se skleníky, o kterou se starali sami žáci. Vyučování bylo určeno pro stávající i budoucí učitele, dále pro řemeslníky. Vyučováním žen byla pověřena [[Bohuslava Rajská]]. V plánu bylo zřízení tělocvičny a rozšíření areálu na východ až k městským hradbám. Velkorysý a na svou dobu nebývale vybavený projekt se však záhy ukázal být příliš finančně náročný a skončil v konkursu. Amerling špatně vedl účetnictví byl nařčen z osnování spiknutí proti monarchii. Dům koupil hrabě Lev Thun, z úcty k Amerlingovi mu nadále poskytoval bydlení<ref>[http://katalog.ahmp.cz/pragapublica/Zoomify.action?xid=1E010C1E23A911E08F90005056C00008&entityType=10120&entityRef=%28%5En%29%28%28%28localArchiv%2C%5En%2Chot_%29%28unidata%29%29%28155240%29%29&scanIndex=0]</ref>.
=== Česká hlavní škola ===
Porady učitelů, zprvu pražských, později za účasti až stovek přespolních, které Amerling ve 40. letech začal pořádat, se postupně dočkaly úředního schválení a od roku [[1848]] se staly přímo pravidelným a úředně nařízeným postupem, který významně přispíval ke zkvalitnění pedagogické práce. Téhož roku byl Amerling jmenován ředitelem první [[Česká hlavní škola|české hlavní školy]] v Praze, pořádající jednoroční učitelské kursy, později přeměněné v první český [[učitelský ústav]]. její sídlo bylo v Panské ulici<ref>František Ruth, Kronika královské Prahy I, Praha 1904, s. 96</ref>. V čele této instituce stál Amerling po dvacet let.
| |||