Staňkov (okres Domažlice): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m odkaz na Karel Foud |
→Průmysl: doplnění textu značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 55:
}}</ref>
===
Od roku 1937 sídlila v budově bývalé sklárny u řeky [[Radbuza|Radbuzy]] firma Františka a Marie Kreyzových na výrobu [[Šamot|šamotového]] zboží. V roce 1948 byla znárodněna a začleněna do [[Západočeské keramické závody Horní Bříza|Západočeských keramických závodů Horní Bříza.]] V roce 1950 byl podnik přesunut pod [[Chlumčanské keramické závody]] (CHKZ). Vyráběla se zde [[formovací hmota]] pro slévárny, kyselinovzdorné [[Kamenina|kameniny]], [[Antukový komínový blok|antukové komínové bloky]], šamotové cihly, [[Fasáda|fasádní]] [[nástřiková drť]] a [[kaselská hněď]], která se stala velmi populární. Staňkovský závod ji vyvážel do řady zemí západní i východní Evropy. Později závod začal vyrábět [[Glazura|glazované]] [[Mozaika|mozaiky]], v roce 1982 zavedl glazované pásky a v roce 1993 [[Spékání|slinuté]] a leštěné dlaždice. V roce 2006 došlo k ukončení provozu CHKZ ve Staňkově.<ref name=":02">{{Citace monografie
Dobývání [[uhlí]] v dolech východně od Staňkova probíhalo kolem roku 1800 ručně. Největší rozvoj zaznamenal důl Ondřej, který využil moderní stroje i lanovou dráhu do skláren. Byl provozuschopný až do roku 1925. Severně od Staňkova v oblasti Stříbrnice se těžila [[Olovo|olověná]] a [[zinková ruda]]. V její blízkosti se těžila i [[cihlářská hlína]]. Ve městě a jeho okolí se nacházelo několik [[Cihelna|cihelen]]. Podnikatelskému rodu Kreysů patřila jedna z největších cihelen až do [[znárodnění]] v roce 1948.<ref name=":0" /> ▼
| příjmení = Stainbachová
| jméno = Věra
| příjmení2 = Kinkorová
| jméno2 = Radka
| příjmení3 = Foud
| jméno3 = Karel
| odkaz na autora3 = Karel Foud
| titul = Staňkov; 775 let
| url = https://www.wikidata.org/wiki/Q79677001
| vydání =
| vydavatel = NAVA
| místo =
| rok vydání =
| počet stran =
| strany = 29-30
| isbn = 978-80-7211-305-7
| jazyk = Czech
}}</ref>
=== Cihelna ===
První [[cihelna]] byla ve Stańkově založena v roce 186. Samotná výroba cihlářského zboží v sousedské cihelně zahájila provoz až po roce 1871. Jejím předsedou byl tehdy Jan Pavlík. V 70. letech 19. století následovala cihelna [[Poštmistr|poštmistra]] Edmunda Meyrosera a v 90. letech se přidala cihelna Františka Trnky. Nakonec svůj provoz otevřely cihelny podnikatelů Josefa Klimenta a Františka Kreysy. Jeho vnuk František ji zmodernizoval, rožšířil a provoz cihelny udržel až do znárodnění roku 1948. Poté se uvádí jako závod [[Západočeské cihelny|Západočeských cihelen]], n.p. Stod, který vyráběl okrasné [[Tvarovka|tvarovky]], [[Plotovka|plotovky]] a [[Drenážní trubka|drenážní trubky]]. Jako neefektivní byl zlikvidován v lednu roku 1984.<ref name=":02" />
=== Pivovarnictví ===
Měšťanský [[pivovar]] vznikl v roce 1602 potom, co bylo městu uděleno [[Právo várečné|várečné právo]]. Pivo se zpočátku vařilo v soukromí, později ve společné varně. Pivovar býval majetkem sousedským a výroba piva byla dražena. Roku 1872 vznikla první akciová společnost, jejímž prvním [[Sládek|sládkem]] byl J. Kestřánek. Po jejím krachu byl pivovar prodán v dražbě Karlu Trauttmansdorffovi, který jej spravoval až do roku 1945.<ref name=":
=== Těžba ===
▲Dobývání [[uhlí]] v dolech východně od Staňkova probíhalo kolem roku 1800 ručně. Největší rozvoj zaznamenal důl Ondřej, který využil moderní stroje i lanovou dráhu do skláren. Byl provozuschopný až do roku 1925. Severně od Staňkova v oblasti Stříbrnice se těžila [[Olovo|olověná]] a [[zinková ruda]]. V její blízkosti se těžila i [[cihlářská hlína]]. Ve městě a jeho okolí se nacházelo několik [[Cihelna|cihelen]]. Podnikatelskému rodu Kreysů patřila jedna z největších cihelen až do [[znárodnění]] v roce 1948.<ref name=":0" />
== Pamětihodnosti ==
| |||