Wikipedista:Lynx1211/Pískoviště: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
první jízdy a micheline značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 983:
[[Soubor:ČSD M290.0 advert.jpg|náhled|Reklamní pohlednice ČSD na vlak ''Slovenská strela'' ([[Vilém Rotter|Atelier Rotter]], 1936)]]
{{Viz též|Slovenská strela}}
'''Začátek provozu a první pravidelná jízda'''
Oba vozy Ministerstvo železnic ještě během výroby, 28. února 1936,<ref name=":16" /> přidělilo pod správu Ředitelství státních drah v Bratislavě a nařídilo umístit do bratislavské [[Lokomotivní depo|výtopny]] – proto byly nápisy na vozech požadovány ve [[Slovenština|slovenštině]]. Servis připadl dílnám v [[Nymburk|Nymburku]].<ref name=":11" /> Do pravidelného provozu byly nasazeny od pondělí [[13. červenec|13. července]] 1936 jako vlak kategorie MR (motorový rychlík) 175/176 s obchodním názvem ''[[Slovenská strela]]'' na trase [[Bratislava hlavná stanica|Bratislava]] – [[Praha hlavní nádraží|Praha]] a zpět, s jedinou zastávkou v [[Brno hlavní nádraží|Brně]]. První pravidelnou jízdu vlak zdolal bez zpoždění, přesně podle jízdního řádu.<ref>{{Citace periodika▼
Oba vozy Ministerstvo železnic ještě během výroby, 28. února 1936,<ref name=":16" /> přidělilo pod správu Ředitelství státních drah v Bratislavě a nařídilo umístit do bratislavské [[Lokomotivní depo|výtopny]] – proto byly nápisy na vozech požadovány ve [[Slovenština|slovenštině]]. Servis připadl dílnám v [[Nymburk|Nymburku]].<ref name=":11" /> Ještě počátkem června 1936, v době konání zkušebních a předváděcích jízdy, se počítalo se startem pravidelného provozu od úterý 30. června.<ref name=":68" /> Na nový vlakový spoj upozorňovaly plakáty a reklamní pohlednice objednané u [[Vilém Rotter#Atelier Rotter|Atelieru Rotter]], tehdy největšího pražského reklamního ateliéru.
▲
| příjmení =
| jméno =
Řádek 993 ⟶ 997:
| strany = 5
| url = http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:fbcf0e90-3f4e-11e8-b52f-5ef3fc9ae867?page=uuid:ff935e00-3f58-11e8-baa7-5ef3fc9bb22f
}}</ref> Dobový tisk zmiňuje, že ''Strela'' jezdila bez zpoždění celé první dva týdny.<ref>{{Citace periodika
| příjmení =
| jméno =
| titul = Slovenská strela jezdí přesně včas
| periodikum = Národní listy
| datum vydání = 26.7.1936 (3. vydání)
| ročník = 76
| číslo = 203
| strany = 3
| url = http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:f2e44ab6-435d-11dd-b505-00145e5790ea?page=uuid:6d09ddcc-435f-11dd-b505-00145e5790ea
}}</ref>
==== Tarif a systém rezervací ====
Řádek 1 707 ⟶ 1 721:
{{Viz též|Motorový vůz M 260.0}}
[[Soubor:Vůz ČSD M 260 001.jpg|náhled|Tovární snímek nově dokončeného vozu M 260.001 ''Stříbrný šíp'' v areálu ČKD v Praze-Libni (fotografováno někdy před 14. únorem 1939)]]
| příjmení =
| jméno =
Řádek 1 717 ⟶ 1 731:
| url archivu =
| datum přístupu = 2019-05-11
}}</ref> vypsalo Ministerstvo železnic soutěž na čtyřnápravové
| příjmení =
| jméno =
Řádek 1 730 ⟶ 1 744:
| vydavatel = Julius Grégr
| issn = ISSN 1214-1240
}}</ref>
| příjmení =
| jméno =
Řádek 1 743 ⟶ 1 757:
}}</ref>
Tatře zadalo vývoj [[Motorový vůz M 462.0|vozu řady M 462.0]] s naftovými motory, Sousedíkovým systémem přenosu výkonu a pohonem všech náprav a současně si od [[ČKD|ČKD Praha]] objednalo prototypový kus [[Motorový vůz M 260.0|řady M 260.0]], později
S vývojem řady M 462.0 se v Tatře sice začalo, ale práce byly čím dál pozvolnější, až utichly úplně.<ref name=":13" /><ref name=":14" /> Příčiny jsou předmětem spekulací. Například, že německé vedení firmy vývoj záměrně sabotovalo.<ref name=":13" />
Naproti tomu prototyp řady M 260.0, který ČKD vyvíjelo ve spolupráci s vlastní automobilkou Praga, se počátkem roku 1939 podařilo dokončit. Z vlastní iniciativy ČKD vznikl vůz, který se ministerstvem požadované parametry snažil překonat, vzhledově vycházel ze ''Slovenské strely'' a blížil se jí i technickými
| příjmení = Kohl
| jméno = Arnošt
Řádek 1 762 ⟶ 1 776:
| strany =
| isbn = 978-80-906229-2-0
}}</ref> Dobový tisk to vysvětloval tak, že 90 km/h bylo pro jízdu s přípojnými vozy a 130 km/h bylo plánováno pro jízdu samostatně.<ref>{{Citace periodika
}}</ref> Při technicko-policejní zkoušce 17. února se slabinou ukázaly být bubnové brzdy, které pro vysoké rychlosti nedostačovaly, což bylo vyřešeno zaplombováním 6. rychlostního stupně na převodovce a omezením maximální rychlosti na 90 km/h. Předváděcí jízdu Ministerstvo železnic ve spolupráci s ČKD uspořádalo 4. března 1939, následujícího dne nastala [[Německá okupace Čech, Moravy a Slezska|nacistická okupace]] a postupný útlum provozu motorových vozů pro nedostatek paliva. Odladění nedostatků se ''Stříbrný šíp'' již nikdy nedočkal, přesto byl ještě v březnu 1941 zkolaudován.<ref name=":55" /><ref name=":14" /> Taktéž na ověření vlastností vozu a případnou sériovou výrobu již nedošlo.▼
| příjmení =
| jméno =
| titul = Návštěva ministra dopravy Eliáše v ČKD
| periodikum = Venkov
| datum vydání = 12.2.1939
| ročník = 34
| číslo = 37
| strany =
| url = http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:b8a3eb10-59f5-11e8-b415-5ef3fc9bb22f?page=uuid:43458940-5a0f-11e8-983f-005056827e51
▲}}</ref> Při zkušební jízdě 11. února 1939 mezi Prahou a Nymburkem vůz dosáhl 126 km/h. Při technicko-policejní zkoušce 17. února se slabinou ukázaly být bubnové brzdy, které pro vysoké rychlosti nedostačovaly, což bylo vyřešeno zaplombováním 6. rychlostního stupně na převodovce a omezením (resp. zachováním) maximální rychlosti na 90 km/h. Předváděcí jízdu Ministerstvo železnic ve spolupráci s ČKD uspořádalo 4. března 1939, následujícího dne nastala [[Německá okupace Čech, Moravy a Slezska|nacistická okupace]] a postupný všeobecný útlum provozu motorových vozů pro nedostatek paliva. Odladění nedostatků se ''Stříbrný šíp'' již nikdy nedočkal, přesto byl ještě v březnu 1941 zkolaudován.<ref name=":55" /><ref name=":14" /> Taktéž na důkladnější ověření vlastností vozu a případnou sériovou výrobu již nedošlo.
Souběžně se stavbou ''Stříbrného šípu'' vznikal v ČKD také v licenci vyráběný francouzský motorový vůz ''Micheline'' (pravděpodobně typ 23).<ref name=":55" /> Francouzská předloha tohoto vozu byla 30,36 m dlouhá, měla uspořádání pojezdu 4'D'4', konstrukční rychlost 135 km/h a po kolejích jezdila po pneumatikách.
==== Aerodynamické parní lokomotivy ====
Řádek 1 778 ⟶ 1 802:
| vydavatel = iDNES.cz
| url archivu =
}}</ref> Po úspěších těchto lokomotiv v Německu, Francii a
| titul = Plzeňští strojvůdci: popisy, rady, návody, pomůcky, zajímavosti
| url = http://www.strojvedouciplzen.cz/index.php?page=galerie&id=6663
Řádek 1 851 ⟶ 1 875:
Ačkoliv nejde v pravém slova smyslu o nástupnický projekt, natož o produkt československého průmyslu, pro úplnost je vhodné uvést, že k rozšíření nabídky a zkapacitnění dálkových motorových rychlíků ČSD přispěly v poválečných letech německé vlaky. Před koncem války byly přesunuty na české území, aby byly uchráněny před bombardováním. Následně byly po skončení války zabaveny jako válečná kořist. Šlo jednak dvoudílné jednotky typu ''[[Motorová jednotka Hamburg|Hamburg]]'' německého označení 137.15, 137.151, 137.224, 137.228, 137.229 a 137.230. Dále o třídílnou jednotku ''[[Motorová jednotka Köln|Köln]]'' 137.852, jednotky ''Ruhr'' 137.283 a 137.286, jednotky pro příměstskou dopravu ''Wumag'' 137.289 a 37.292 plánované pro Porúří a jednotku ''Stettin'' 137.372 pro Štětín.<ref name=":32" /> Československým drahám se tak dostaly do služeb přímo ty vlaky, ke kterým před válkou vzhlížely. Nově nabyté jednotky umožnily (do určité míry) realizovat původní záměr ČSD na propojení nejdůležitějších měst rychlými a pohodlnými vlaky.
Ještě v roce 1945 se začalo s opravami a přeznačením vlaků podle Kryšpínova systému. Při zkušebních jízdách na Československých tratích dosahovaly rychlostí 130–150 km/h. Pro běžný provoz měly povolenou rychlost 130 km/h v úsecích, kde již dříve byla povolena pro řadu M 290.0. V tisku a mezi lidmi se tyto vlaky přezdívaly ''Maybachy'' (podle výrobce jejich motorů) či ''Motorové střely''. Z jednotky ''Köln'' (nově ''Modrý blesk'') se stal nejrychlejší a nejluxusnější vlak ČSD, při technicko-policejní zkoušce 10. září 1946 na trati Praha – Česká Třebová dosáhla rychlosti 165 km/h. Šlo o [[České železniční rekordy|rekord ČSD]], ovšem zpravidla bývá přehlížen, protože nebyl dosažen s vozidlem domácí výroby (ačkoliv tehdy byla snaha vydávat Modrý blesk za produkt ČKD).<ref name=":32" />
Všechny jednotky s potýkaly s nedostatkem náhradních dílů, které se kvůli poválečné politické a ekonomické situaci obstarávaly obtížně, a jejich opravy byly problematické i kvůli chybějícímu [[know-how]]. V průběhu 50. let proto byly vlaky postupně vyřazovány nebo předávány zpět do Německa.<ref name=":32" />
| |||