Velkomoravská říše: Porovnání verzí

Přidán 1 bajt ,  před 6 měsíci
m
m (fix)
m (→‎Zánik: typo)
=== Zánik ===
[[Soubor:Kostolec-hradisko.jpg|náhled|upright=0.9|Pozůstatky velkomoravského hradu [[Kostolec (hradiště)|Kostolec]]]]
Ještě v letech 903–904 dokládá tzv. [[Raffelstettenský celní řád|Raffelstettenský celní tarif]], že Velkomoravská říše byla v té době pokládána za spolehlivého obchodního partnera. Také maďarská hrozba zjevně nebyla považována za něco, co by mělo zásadně změnit poměry ve střední Evropě. Situace se však změnila v roce 904, kdy byl v Bavorsku zavražděn maďarský velkokníže Kurszán spolu s celou svou družinou. Dušan Třeštík předpokládal, že první odvetný maďarský úder nesměřoval proti Bavorsku, ale proti Velké Moravě. Boje se měly odehrát někde na Slovensku (snad v okolí Nitry) někdy v letech 905–906. Podle archeologických nálezů byly tehdy pravděpodobně vypáleny a vyrabovány hradiště v [[Slovanské hradiště Mikulčice|Mikulčicích]], [[Pohansko (hradiště)|Pohansku]], Strachotíně, [[Staré Zámky|Starých zámků u Lišně]], [[Hradiště (Znojmo)|Hradiště svatého Hypolita u Znojma]] a částečně i [[Výšina sv. Metoděje|Sadech u Uherského Hradiště]]. Tehdy pravděpodobně zahynul i kníže Mojmír II. Když totiž o rok později (4. července 907) došlo u Bratislavy k rozhodující bitvě mezi Bavory a Maďary, nejsou mezi jejími účastníky Moravané uváděni, a to navzdory tomu, že se bojovalo na území (bývalé) Velké Moravy.<ref>{{Citace sborníku | příjmení = Kouřil | jméno = Pavel | odkaz na autora = Pavel Kouřil | titul = Staří Maďaři a Morava z pohledu archeologie | příjmení sestavitele = Klápště | jméno sestavitele = Jan | sestavitel = Jan Klápště | příjmení sestavitele2 = Plešková | jméno sestavitele2 = Eva | sestavitel2 = Eva Plešková | příjmení sestavitele3 = Žemlička | jméno sestavitele3 = Josef | sestavitel3 = Josef Žemlička | sborník = Dějiny ve věku nejistot : sborník k příležitosti 70. narozenin Dušana Třeštíka | odkaz na sborník = | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny | odkaz na vydavatele = | místo = Praha | rok vydání = 2003 | isbn = 80-7106-647-8 | url = | poznámky = Dále jen ''Staří Maďaři a Morava z pohledu archeologie'' | strany = 111}}</ref>{{#tag:ref|Dušan Třeštík<ref>{{Citace sborníku | příjmení = Třeštík | jméno = Dušan | odkaz na autora = Dušan Třeštík | titul = Pád Velké Moravy | sborník = Typologie raně feudálních slovanských států | příjmení sestavitele = Žemlička | jméno sestavitele = Josef | odkaz na sestavitele = Josef Žemlička | spolusestavitelé = a kol. | vydavatel = Ústav československých a světových dějin | místo = Praha | rok vydání = 1987 | poznámky = Dále jen ''Třeštík (1987)'' | strany = 37}}</ref> i Zdeněk Meřínský<ref>{{Citace monografie | příjmení = Měřínský | jméno = Zdeněk | odkaz na autora = Zdeněk Měřínský | titul = Morava na úsvitě dějin | vydavatel = Muzejní a vlastivědná společnost | místo = Brno | rok = 2011 | počet stran = 655 | isbn = 978-80-7275-088-7 | poznámky = Dále jen ''Meřínský (2011)'' | strany = 615}}</ref> uvažují, že se z bavorské strany mohlo jednat o pokus o restituci vlády Mojmírovců na Velké Moravě. Zvláště pak, pokud v bavorském exilu stále ještě pravděpodobně pobýval Svatopluk II. Východofranská říše totiž neměla zájem na zničení Velké Moravy, ale usilovala jen o její podřízenost a závislost.|group=pozn.}} Samotný zánik velké Moravy totiž pravděpodobně neznamenal ani zánik samotné Mojmírovské dynastie. Ve dvacátých a třicátých letech 10. století se ve franských pramenech totiž vyskytují hrabě Mojmír a urozený muž Svatopluk. S ohledem na jejich význam a zároveň na ojedinělost jejich jmen ve franském prostředí se tak mohlo jednat o potomky (příbuzné) Mojmírovců.<ref>{{Citace sborníku | příjmení = Wihoda | jméno = Martin | odkaz na autora = | titul = Druhý život mojmírovských knížat | sborník = Pád Velké Moravy: aneb Kdo byl pohřben v hrobu 153 na Pohansku u Břeclavi? | příjmení sestavitele = Macháček | jméno sestavitele = Jiří | odkaz na sestavitele = Jiří Macháček | příjmení sestavitele2 = Wihoda | jméno sestavitele2 = MRTINMartin | odkaz na sestavitele2 = Martin Wihoda | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny | místo = Praha | rok vydání = 2016 | isbn = 978-80-7422-548-2 | poznámky = Dále jen ''Wihoda (2016)'' | strany = 154-157}}</ref>
 
Svůj vliv na rychlém rozkladu Velké Moravy měly pravděpodobně i nepříznivé klimatické poměry na počátku 10. století.