Wikipedista:Lynx1211/Pískoviště: Porovnání verzí

bez shrnutí editace
Do pravidelného provozu byly zařazeny 13. července 1936, jezdily na motorovém rychlíku ''Slovenská strela'' [[Bratislava]] – [[Brno]] – [[Praha]] a zpět s cestovní dobou 4 hodiny 53 minut. Díky svým jízdním vlastnostem, pouze jediné zastávce, postupující rekonstrukci traťového svršku, nejvyšší prioritě a postupně optimalizovanému jízdnímu řádu zdolávaly trasu v posledním roce předválečného provozu za 4 hodiny 18 minut (zpátky do Bratislavy o minutu více) včetně tříminutového pobytu v Brně. To odpovídá [[Rychlost vlaku#Cestovní rychlost|cestovní rychlosti]] 92 km/h. Tato jízdní doba, resp. rychlost, na uvedené trase zůstala následující desítky let z mnoha příčin nepřekonaná – zejména proto, že železnice za komunismu se neorientovaly na rychlost a komfort, ale na velké přepravní výkony.
 
Vlakový spoj ''Slovenská strela'' byl zaveden, aby umožnil podnikat jednodenní návštěvy hlavního města Prahy. Byl poprvé v historii ČSD povinně místenkový a již během prvního roku provozu nastávaly situace, kdy samostatný vůz se 72 místy k sezení kapacitně nestačil poptávce. Cestujícím vozy nabízely pohodlný interiér [[Cestovní třída#Vozová třída v evropské železniční přepravě|2. cestovní třídy]] (třídy byly tehdy 3) včetně roznášky nápojů i teplých pokrmů až na místo. Cena jízdenek odpovídala zaměření spoje spíšezejména na majetnější občany – politiky, vyšší úředníky a podnikatele.
 
Během [[Druhá světová válka|druhé světové války]] byl provoz spoje po [[Slovenská republika (1939–1945)|odtržení Slovenska]] ukončen a oba vozy zůstaly pro nedostatek paliva odstaveny a vyjížděly jen zřídka kvůli udržení technické způsobilosti.
Po válce se v provozu obnoveného spoje ''Slovenská strela'' vozy M 290.0 střídaly s německými motorovými jednotkami, které zůstaly u ČSD jako válečná kořist a poskytovaly podobný luxus i podobně pokrokové technické řešení, avšak měly větší kapacitu. Vozy M 290.0 se tím pádem uvolnily na nasazení i na jiných spojích, ale i přesto do pravidelného provozu zasahovaly stále méně. Od přelomu 40. a 50. let dále sloužily už jen jako záloha pro vládní jízdy.
 
První vyrobený vůz byl definitivně vyřazen roku 1953 a než roku [[1960]] vyhořel a byl sešrotován, sloužil jako zdroj náhradních dílů pro druhý vůz. Druhý vůz, se kterým byl dosažen rychlostní rekord, vykonána první pravidelná jízda z Bratislavy do Prahy a kterým byla po válce podnikána většina vládních cest na [[Norimberský proces]], byl definitivně vyřazen až v roce 1960, kdy byl předán [[Technické muzeum Tatra|Technickému muzeu Tatry]]. V devadesátých letech, kdy byla Tatra privatizována, přešel i tento vůz spolu s ostatními exponáty do soukromého vlastnictví. Roku [[2000]] získal vůz status [[Kulturní památka (Česko)|kulturní památky]] a v roce [[2010 v dopravě|2010]] byl prohlášen [[Národní kulturní památka (Česko)|národní kulturní památkou]].
 
Po desetiletích chátrání byla roku [[2018]] zahájena jeho celková rekonstrukce s cílem obnovit podobu ze 30. let a vrátit ho v provozuschopném stavu zpět na koleje, včetně zachování Sousedíkova systému pro přenos výkonu i původní maximální rychlosti. Restaurátorům napomáhají stovky dochovaných technických výkresů i vysoce kvalitní původní fotografická dokumentace výroby vozu. Oprava by měla být dokončena v roce 2020. Současně probíhá v Kopřivnici výstavba nového výstavního pavilonu, který vozu poskytne lepší ochranu než původní venkovní zastřešené stání.
694

editací