České železniční rekordy: Porovnání verzí

Přidáno 13 744 bajtů ,  před 4 měsíci
Doplněna tabulka rekordů železničních vozidel. Základní informace a zdroje v ní jsou, potřebovala by ale lépe učesat text a naformátovat (třeba podbarvit aktuálně platné rekordy) a doplnit chybějící zdroje.
(Sloučit, podle diskuse)
(Doplněna tabulka rekordů železničních vozidel. Základní informace a zdroje v ní jsou, potřebovala by ale lépe učesat text a naformátovat (třeba podbarvit aktuálně platné rekordy) a doplnit chybějící zdroje.)
Značky: editace z Vizuálního editoru možné problémové formulace
{{Sloučit|Železniční doprava v Česku|tam}}
 
== Rychlostní rekordy vozidel ==
Na rychlostní rekordy vozidel lze nahlížet ze dvou úhlů pohledu – země původu vozidla a země, ve které bylo vozidlo provozováno. Tabulku níže obsahuje různé kombinace vozidel a zemí dosažení rekordu, které mají vztah k Česku, resp. Československu nebo Českým zemím v rámci Rakouska–Uherska.
{| class="wikitable"
|+
!Datum
!Rychlost [km/h]
!Označení vozidla
!Původ vozidla
!Trakce
!Vymezení rekordu
!Popis
!Traťový úsek
!Zdroje
|-
|1901
|143
|[[KkStB řada 108]] (275 ČSD)
|Navrženo v Rakousku, v<nowiki/>yrobila [[ČKD|První českomoravská]]
|Parní
|Nejrychlejší&nbsp;lokomotiva&nbsp;vyrobená&nbsp;na&nbsp;území Česka (podle zahraničního návrhu).
|Lokomotivy řady 108 představovaly novou etapu vývoje rakouské lokomotivní stavby. Jejich konstruktérem byl [[Karl Gölsdorf]]. Výroba prvních pěti lokomotiv proběhla v [[ČKD|První českomoravské]], ta je dodala v letech 1901–1903. Většinu dalších kusů vyrobila lokomotivka státních drah (StEG) ve Vídeňském Novém Městě. Při technicko-bezpečnostní zkoušce na trati Vídeň – St. Polten dosáhla lokomotiva československé výroby 143 km/h, v provozu však byla rychlost z technických důvodů (brzda, návěštění) omezena na 100 km/h.
|Vídeň – St. Polten
|<ref>{{Citace periodika
| příjmení =
| jméno =
| titul =
| periodikum = Pestrý týden
| datum vydání = 12.3.1938
| ročník = 13
| číslo = 11
| strany =
| url = http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:b2fd5813-435d-11dd-b505-00145e5790ea?page=uuid:5f50fc63-435f-11dd-b505-00145e5790ea
}}</ref>
|-
|3.&nbsp;6.&nbsp;1936
|148
|[[Motorový vůz M 290.0|M 290.002]] ČSD
|Československo (Ringhoffer–Tatra, závod Kopřivnice)
|Motorová
|Nejrychlejší vozidlo ČSD domácí výroby.
Nejrychlejší motorový vůz ČSD.
 
Nejvyšší rychlost dosažená na Československé železnici (vozidlem domácí výroby).
|Dne 3. června 1936 absolvoval vůz M 290.002 zkušební jízdu na trase [[Česká Třebová (nádraží)|Česká Třebová]] – [[Přerov (nádraží)|Přerov]] se zástupci Ministerstva železnic, všech ředitelství státních drah a závodů Tatra Kopřivnice. Během této jízdy dosáhl vůz mezi stanicemi [[Olomouc hlavní nádraží|Olomouc]] a [[Zábřeh na Moravě (nádraží)|Zábřeh na Moravě]] rychlosti 148 km/h na přibližně 500 m dlouhé dráze. Šlo o dosud nejvyšší dosaženou rychlost na tratích ČSD a také o nejrychlejší vozidlo ČSD. Traťový úsek mezi [[Přerov (nádraží)|Přerovem]] a [[Česká Třebová (nádraží)|Českou Třebovou]] pak zdolal se dvěma zastávkami při [[Rychlost vlaku#Cestovn%C3%AD%20rychlost|cestovní rychlosti]] 110 km/h. Chod vozu zůstával i při vysokých rychlostech klidný.
Řady M 290.0 je se svou konstrukční rychlostí 130 km/h dosud nejrychlejším motorovým vozem domácí produkce v pravidelném provozu na českých a slovenských kolejích.
|[[Česká Třebová (nádraží)|Česká Třebová]] – [[Přerov (nádraží)|Přerov]]
|<ref>{{Citace periodika
| příjmení =
| jméno =
| titul = Motorový vůz Slovenská střela
| periodikum = Venkov
| datum vydání = 4.6.1936
| ročník = 31
| číslo = 130
| strany = 6
| issn = 1805-0905
| url = http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:b25b9d50-3814-11e8-a7aa-005056825209?page=uuid:7691f150-38a7-11e8-b52f-5ef3fc9ae867
| místo = Praha
| vydavatel = Tiskařské a vydavatelské družstvo rolnické
}}</ref><ref>{{Citace periodika
| příjmení = Bosáček
| jméno = Josef
| příjmení2 = Maruna
| jméno2 = Zdeněk
| titul = 50 let Slovenské strely
| periodikum = Železničář
| rok = 1986
| issn = 0322-8002
| datum vydání =
| číslo = 16
| url = https://www.tatraportal.sk/?ukaz=data/clanky/strela
| ročník = 36
| strany =
}}</ref>
|-
|10. 9. 1946
|165
|[[Motorová jednotka Köln|SVT&nbsp;137.852]] (M&nbsp;494.001&nbsp;ČSD)
|Německo (Linke-Hofmann AG Breslau, AEG, SSW)
|Motorová
|Nejrychlejší vozidlo ČSD (zahraničního původu).
Nejrychlejší motorová jednotka ČSD (zahraničního původu).
 
Nejvyšší rychlost dosažená na Československé železnici (vozidlem zahraniční výroby).
|Z jednotky ''Köln'' (u ČSD ''Modrý blesk'') se stal nejrychlejší a nejluxusnější vlak ČSD, při technicko-policejní zkoušce 10. září 1946 na trati Praha – Česká Třebová dosáhla rychlosti 165 km/h. Šlo o rekord ČSD, ovšem zpravidla bývá přehlížen, protože nebyl dosažen s vozidlem domácí výroby (ačkoliv tehdy byla snaha vydávat Modrý blesk za produkt ČKD).
|Praha – Česká Třebová
|<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Martinek
| jméno = Michal
| titul = Motorové vozy a jednotky Ganz u ČSD (1)
| url =
| vydavatel = Corona
| místo = Praha
| rok vydání = 2015
| počet stran = 243
| isbn = 978-80-86116-47-1
| příjmení2 =
| jméno2 =
| vydání =
| strany = 22–84
| kapitola = Cesta ke Ganzu
}}</ref>
|-
|27.&nbsp;8.&nbsp;1964
|162
|[[Lokomotiva 498.1|498.106&nbsp;ČSD]]
|Československo (Škoda)
|Parní
|Rekord československých parních lokomotiv.
Nejvyšší rychlost dosažená na Československé železnici (vozidlem domácí výroby).
|Během roku sloužily na okruhu lokomitvy 498.106 a 115. Oficiálního rekordu 162 km/h dosáhla lokomotiva 498.106 na konci srpna – obsluhoval ji strojvedoucí Robert Procházka a topič Miloslav Houba. Jde o rekord československých parních lokomotiv. V září údajně dosáhla rychlosti lokomotiva 167–168 km/h, ale došlo k závadě, takže rekord nebyl uznán. Strojvedoucí Procházka naznačil, že atakovali i 175 km/h.
|[[Železniční zkušební okruh Cerhenice|Zkušební okruh v Cerhenicích]]
|
|-
|5.&nbsp;9.&nbsp;1972
|219
|[[Lokomotiva 124|E&nbsp;469.3030&nbsp;ČSD]]
|Československo (Škoda)
|Elektrická
|Rekord československých elektrických lokomotiv (na území Československa).
Nejvyšší rychlost dosažená na Československé železnici (vozidlem domácí výroby).
|Lokomotiva dnešní řady 124.601 byla vyrobena jako poslední kus série řady 123 a byla vybavena podvozky nové generace pro rychlost až 200 km/h a také výkonnějšími [[Elektrická lokomotiva#Trak.C4.8Dn.C3.AD%20motor%20.28TM.29|trakčními motory]], umožňujícími dosažení vysokých rychlostí. Cílem bylo otestovat nové technologie pro vývoj lokomotiv řady 350 a příbuzných lokomotiv pro Sovětský svat. Při zkouškách na okruhu v Cerhenicích lokomotiva dosáhla do té doby nejvyšší rychlosti na československých železnicích, 219 km/h
|Zkušební okruh v Cerhenicích
|
|-
|1973
|224
|[[Lokomotiva 124|E&nbsp;469.3030&nbsp;ČSD]]
|Československo (Škoda)
|Elektrická
|Rekord československých elektrických lokomotiv (mimo území československa)
|Později byla lokomotiva 124.601 převezena k dalšímu testování na polygon poblíž [[Majkop|Majkopu]] v [[Sovětský svaz|SSSR]], který umožňoval jízdy ještě vyšší rychlostí. Při rychlostním testu tu v létě [[1973]] zaznamenala rychlost 224 km/h.
|Zkušební okruh u [[Majkop|Majkopu]] v [[Sovětský svaz|SSSR]]
|
|-
|srpen 1976
|176
|[[Lokomotiva 759|T&nbsp;499.0001&nbsp;ČSD]]
|Československo (ČKD)
|Motorová
|Rekord československých motorových lokomotiv.
|Rekord byl dosažen během zkušebních jízd při prověřování dynamiky pohonu náprav a dynamiky jízdy při trvalé rychlosti 160 km/h pro získání dat k úpravě výpočetního modelu pro výpočty vypružení lokomotivy při vyšších rychlostech. Při jedné z těchto jízd maximální povolenou rychlostí 160 km/h (která tehdy byla zároveň nejvyšší povolenou rychlostí na velkém zkušebním okruhu) byla nevědomě dosažena rychlost 176 km/h, která je dodnes oficiálně platným nepřekonaným rychlostním rekordem motorových lokomotiv v Československu. Vlivem chybné kalibrace rychloměru na aktuální průměr náprav totiž v době zmíněné jízdy ukazoval rychloměr lokomotivy rychlost jen těsně přesahující 160 km/h. Že byla skutečná rychlost vyšší se zjistilo až po vyhodnocení záznamů nezávislého měření rychlosti.
|Zkušební okruh v Cerhenicích
|<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Unikáty na kolejích a prototypy
| periodikum = www.prototypy.cz
| url = http://www.prototypy.cz/?rada=759
| datum vydání = 2001-
| datum přístupu = 2019-12-31
}}</ref>
|-
|10.&nbsp;4.&nbsp;2002
|216
|[[Siemens ES64U2|1116.015&nbsp;ÖBB]]
|Siemens
|Elektrická
|Nejvyšší rychlost dosažená na České železnici (vozidlem zahraniční výroby).
Nejvyšší rychlost dosažená mimo zkušební okruh v Cerhenicích.
|Souprava ve složení měřící vůz trakčního vedení (ÖBB) + Ampz + Bmz vedená lokomotivou řady 1116.015-7 ÖBB dosáhla při třetí jízdě ve směru Vranovice – Břeclav v 2. traťové koleji v kilometru 98 maximální rychlosti 216 km/h, což je nejvyšší rychlost dosažená mimo Železniční zkušební okruh v Cerhenicích.
Rekord byl vedlejším produktem celé akce, jejímž hlavním úkolem bylo prověření vlastností nově budované železniční infrastruktury při rychlostech v intervalu 160 až 200 km/h. Sledovalo se trakční vedení, železniční spodek a svršek. Protože ČD lokomotivou ani měřícím vozem na 200 km/h nedisponovaly, vypůjčily si je od ÖBB, které poskytly lokomotivu 1116.015 (Taurus) a měřící vůz trakčního vedení včetně personálu.
|[[Vranovice (okres Brno-venkov)|Vranovice]] – [[Břeclav (nádraží)|Břeclav]]
|<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Nejrychlejší vlak v historii ČD jel rychlostí 216 km/h
| periodikum = spz.logout.cz
| url = https://spz.logout.cz/infrastruktura/jizda_200.html
| datum přístupu = 2019-12-31
}}</ref>
|-
|18.&nbsp;11.&nbsp;2004
|237
|[[Elektrická jednotka 680|680.001&nbsp;ČD]]
|Itálie (Alstom)
|Elektrická
|Nejrychlejší elektrická jednotka ČD (zahraniční výroby).
Nejvyšší rychlost dosažená na České železnici (vozidlem zahraniční výroby).
|Nová jednotka Pendolino pro ČD dosahovala při zkušebních jízdách rekodních rylostí několik dnů po sobě. Už ve středu jelo rychlostí 220 kilometrů, ale pokus o nejrychlejší jízdu byl naplánován na čtvrtek. Nejprve ve směru z Břeclavi do Hrušovan u Brna ukázal přesný měřič hodnotu 229,4 kilometrů v hodině. Na rychlost mělo vliv stoupání a silný vítr a tak rozhodl měřící pokus v opačném směru. Nejrychleji jen vlak v úseku Vranovice – Podivín, kde dosáhl 237,04 km/h.
|Vranovice – Podivín
|<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Vlak Pendolino překonal rychlostní rekord - Novinky.cz
| periodikum = www.novinky.cz
| url = https://www.novinky.cz/ekonomika/clanek/vlak-pendolino-prekonal-rychlostni-rekord-311946
| datum přístupu = 2019-12-31
}}</ref><ref name=":0" />
|-
|mezi 2005–2011
|253
|[[Siemens ES64U4|1216.903]]
|Siemens
|Elektrická
|Nejrychlejší vozidlo ČD (zahraniční výroby).
|V roce 2019 odkoupily ČD dvojici lokomotiv Taurus. Stroj 1216.903 vyvinul při technicko-bezpečnostní zkoušce rychlost 253 km/h a je tak zřejmě nejrychlejším vozidlem v držení českého dopravce. Zkoušky i rekordy ale podstoupil v zahraničí ve službách výrobce a předchozího majitele.
|? (zahraničí)
|<ref name=":0">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Šindelář
| jméno = Jan
| titul = Zdopravy.cz
| url = https://zdopravy.cz/pendolino-drzi-cesky-rychlostni-rekord-presne-15-let-taurusy-cd-ale-jely-rychleji-37411/
| vydavatel =
| místo =
| datum vydání = 2019-11-18
| datum přístupu = 2019-12-31
| jazyk = cs-CZ
}}</ref>
|-
|2.&nbsp;9.&nbsp;2006
|357
|[[Siemens ES64U4|1216.050&nbsp;ÖBB]]
|Siemens
|Elektrická
|Nejrychlejší lokomotiva zahraniční výroby v provozu v Česku.
|V sobotu 2. září 2006 vytvořil v Německu stroj rakouských železnic ÖBB s číslem 1216 050 nový světový rychlostní rekord, dosažený samostatnou lokomotivou: 357 km/h. Stroje této řady byly od roku 2008 zajížděly na mezinárodních vlacích také do Česka, kde ale jezdily pouze 140 km/h. Později bylo několik strojů pronajato Českým drahám pro vozbu vlaků Railjet a konečně v roce 2019 si dva stroje této řady ČD zakoupily z druhé ruky do vlastního majetku.
|[[Vysokorychlostní trať|VRT]] Norimberk – Mnichov
|<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Německá lokomotiva uháněla rekordních 357 km/h
| periodikum = iDNES.cz
| url = https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/nemecka-lokomotiva-uhanela-rekordnich-357-km-h.A060902_192159_vedatech_mr
| datum vydání = 2006-09-02
| datum přístupu = 2019-12-31
}}</ref>
|-
|2007
|262
|[[Lokomotiva ČS200|ČS200.009]]
|Československo (Škoda)
|Elektrická
|Rekord československých elektrických lokomotiv (mimo území Československa).
|Lokomotivy ČS200 byly vyráběny v letech 1974 a 1979 v [[Československo|Československu]] ve [[Škoda (podnik)|Škodě]] pro export do [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]] a pro provoz rychlíků na trati [[Moskva]] – [[Petrohrad]] při maximální rychlosti 200 km/h. Při testování v roce 2007 lokomotiva dosáhla maximální rychlosti 262 km/h, čímž se stala nejrychlejší lokomotivou vyrobenou v Československé republice.
|[[Moskva]] – [[Petrohrad]]
|
|-
|mezi 2008–2010
|minimálně 220
|[[Lokomotiva 380|380 ČD]]
|Česko (Škoda)
|Elektrická
|Rekord československých elektrických lokomotiv (na území Česka).
|Přestože nejvyšší dosažená rychlost lokomotivami Škoda 109 E nebyla nikde výrazně prezentována, při technicko-bezpečnostních zkouškách na rychlost 200 km/h musely tyto stroje prokázat schopnost jízdy rychlostí alespoň o 10 % vyšší, tedy 220 km/h.
|Zkušební okruh v Cerhenicích
|
|}
 
== Rekordy infrastruktury ==
[[Soubor:KubovaHut.jpg|thumb|Nejvýše položená železniční stanice [[Kubova Huť]]]]
Toto je '''seznampřehled [[rekord]]ů''' týkajících se '''[[Železniční tratě v Česku|železničních tratí v Česku]]'''.:
 
*Nejvyšší hodnota sklonu železniční tratě v síti [[Správa železniční dopravní cesty|SŽDC]] – [[Tanvaldská ozubnicová dráha|ozubnicová trať Tanvald - Harrachov]], 58 ‰
 
*Nejmenší poloměr oblouku v síti SŽDC - [[úzkorozchodná dráha|úzkorozchodná trať]] [[Třemešná|Třemešná ve Slezsku]] – [[Osoblaha]], oblouk o poloměru 75 m
 
*Nejvýše položená [[železniční stanice]] v síti SŽDC – [[Kubova Huť]] v nadmořské výšce 995 m [[nadmořská výška|n. m.]]
*Nejníže položená železniční stanice v síti SŽDC – [[Dolní Žleb]] v nadmořské výšce 127 m n. m.
 
*Nejdelší železniční [[tunel]] v síti SŽDC – [[Ejpovický tunel|Tunel Ejpovice]], na trati [[Železniční trať Praha – Plzeň|Praha - Plzeň]], s délkou 4150 m<ref>http://vlak.wz.cz/zelrekord_cr.html</ref>
*Nejvyšší povolená rychlost v pravidelném provozu na síti SŽDC – 160 km/h
 
*Nejrychlejší československá parní lokomotiva - [[Lokomotiva 498.1|498.106]], přezdívaná Albatros, dosáhla na [[Železniční zkušební okruh Cerhenice|zkušebním okruhu v Cerhenicích]] dne [[27. srpen|27. srpna]] [[1964]] hodnoty 162 km/h.
 
== Reference ==
697

editací