Válka v Zálivu: Porovnání verzí

Přidány 2 bajty ,  před 1 rokem
m
interpunkce
m (dopl.)
m (interpunkce)
Irácká invaze do Kuvajtu, která proběhla [[2. srpen|2. srpna]] [[1990]], se setkala s mezinárodním odsouzením, [[Rada bezpečnosti OSN]] schválila ekonomické sankce proti Iráku. Americký prezident [[George H. W. Bush]] vyslal [[Ozbrojené síly Spojených států amerických|americká vojska]] k obraně [[Saúdská Arábie|Saúdské Arábie]], záhy se přidaly další státy. Většinu vojenských sil koalice tvořili Američané spolu se Saúdskými Araby následovaní [[Britské ozbrojené síly|Brity]], Egypťany a [[Armáda Francie|Francouzi]]. Polovinu nákladů operace uhradila Saúdská Arábie.
 
Počáteční konflikt, který měl vytlačit irácké jednotky z Kuvajtu, začal leteckým a námořním bombardováním 17. ledna 1991 a trval pět týdnů. 24. února následoval pozemní útok. Tento boj znamenal rozhodující vítězství pro koaliční síly, které osvobodily Kuvajt a pokračovaly na irácké území. Koalice svůj postup zastavila a vyhlásila příměří 100 hodin od zahájení pozemní kampaně. Letecké a pozemní boje byly omezeny na Irák, Kuvajt a oblasti na hranici Saúdské Arábie. Irák také zahájil útoky raketami [[Scud]] proti koaličním vojenským cílům v Saúdské Arábii a proti [[Izrael]]i.
 
== Příčiny války ==
Husajn se tedy vydal cestou nátlaku na Kuvajt. Začal otevřeně [[provokace|provokovat]]. Tvrdil, že Iráku náleží ušlý zisk ve výši 22,4 mld dolarů z ukradené ropy těžené Kuvajtem metodou šikmých vrtů u ropného pole [[Rumaila]], které leží na hranici obou států<ref>Toto obvinění Kuvajt demýtizoval jako nezakládající se na pravdě: http://www.kuwait-info.com/sidepages/gulfwar_invasion.asp</ref>, že Kuvajt je historicky (tedy i po roce 1928, kdy byl od něj oddělen) 19. provincií Iráku, apod. V létě 1990 nebyly irácko-kuvajtské vztahy pro USA v centru zájmu – přesněji řečeno, americký velvyslanec Husajnovi doslova řekl, že spor s Kuvajtem je vnitřní arabská záležitost, která se Spojených států nijak netýká.{{Zdroj?}} Americká zahraniční politika se již řadu let zabývala islámskou revolucí v Íránu, která začala svržením [[Muhammad Rezá Pahlaví|šáha]]. Irák se tehdy jevil jako vhodná protiváha fundamentalistů. Když začala [[irácko-íránská válka]], USA (ale i mnoho dalších států včetně [[Francie]] a [[SSSR]]) Saddáma fakticky podporovalo, včetně informací [[Central Intelligence Agency|CIA]] o pohybech íránské armády. Po jasném vyjádření velvyslance USA<ref>{{Citace elektronického periodika|periodikum = http://www.globalresearch.ca/gulf-war-documents-meeting-between-saddam-hussein-and-ambassador-to-iraq-april-glaspie/31145}}</ref>, že v případě vojenského zákroku nebude reagovat, se Saddám Husajn odhodlal k vojenské akci.
 
Spojené státy ihned poté zahájily kampaň za vojenskou intervenci. Prezident USA si pomohl kupříkladu svědectvím kuvajtské dívky Nayirah al-Ṣabaḥ, která před členy výboru pro lidská práva z amerického kongresu vypovídala o údajných zvěrstvech páchaných iráckou armádou (vyndavání dětí z inkubátorů a jejich ponechání na chladné podlaze, kde měly zemřít). To, že jde o dceru kuvajtského velvyslance v USA, odhalil až po válce novinář John MacArthur. Z vyšetřování Human Rights Watch a z výpovědí doktorů zmíněné nemocnice, kde mělo k incidentu dojít a kde Nayirah pracovala, vyplývá, že šlo o výmysl.{{Zdroj?}} Tento výmysl byl ale během předválečné kampaně velmi rozšířen a pomohl ovlivnit názory na rozpoutání války.{{Zdroj?}}
 
== Průběh války ==
567

editací