Wikipedista:Lynx1211/Pískoviště: Porovnání verzí

| 68<ref name=":964" /><ref (?)name=":9" />

Počátkem třicátých let, po rozšíření motorových vozů na lokálkách, hledaly ČSD cesty ke zefektivnění a zrychlení i v dálkové osobní dopravě.<ref name=":5" /> Od jízdní řádu na letní období 1934 (konkrétně od 15. května)<ref name=":32" />, se motorové vozy začaly se objevovat jako rychlíky a spěšné vlaky na hlavních tratích. Pro tuto roli byly objednány v té době dosud nejrychlejší a technicky nejpokrokovější Československé motorové vozy, souhrnně nazývané podle barvy laku jako ''Modré šípy''. Konkrétně šlo o celkem 32 vozůvozy řad M 273.0 od [[Královopolská|Královopolské Brno]], [[Motorový vůz M 274.0|M&nbsp;274.0]] od Škody, M 275.0 od dodavatelů [[ČKD]] a [[Ringhofferovy závody|Ringhoffer Praha]]. V letech 1933–38 bylo vyrobeno celkem 33 ''Modrých šípů''. K novým motoráků byly objednány přípojné vozy řady Calm od Ringhofferových závodů.<ref name=":19" /><ref>{{Citace elektronického periodika

}}</ref><ref name=":19" />

Od nového jízdního řádu 15. května 1934 byly ''Modré šípy'' bylynasazeny vyráběnyjako vrychlíky letecha 1933–38spěšné avlaky na hlavních tratích.<ref name=":32" /> jezdilyJezdily z Prahy do [[Plzeň hlavní nádraží|Plzně]], [[České Budějovice (vlakové nádraží)|Českých Budějovic]], [[Klatovy|Klatov]], [[Liberec (nádraží)|Liberce]], [[Most (město)|Mostu]] a [[Teplice v Čechách (nádraží)|Teplic]] a také z Bratislavy do [[Žilina|Žiliny]] a [[Zvolen|Zvolenu]].<ref name=":5" /><ref>{{Citace elektronického periodika

}}</ref> a zpočátku je provázela také řada „dětských nemocí“, které se ale časem podařilo odladit.<ref name=":43" /> Přestože ''Modré šípy'' nebyly zamýšleny pro provoz na velké vzdálenosti, byly zkoušeny i na trati Praha – Brno – Bratislava.