Wikipedie

František Oldřich Kinský (1726–1792): Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
opravy (typo + kat.)
m typo, odkazy
Řádek 29:
| vztahy =
| rodiče = [[Filip Josef Kinský]] <br>Marie Karolína z Martinic
| děti = [[Josef Arnošt Kinský]] (1751-1798)
| sídlo =
| alma mater =
Řádek 42:
 
== Kariéra v armádě ==
Narodil se na zámku Zlonice na Kladensku jako syn nejvyššího kancléře hraběte [[Filip Josef Kinský|Filipa Josefa Kinského]] (1700–1749), matka Marie Karolína (1700–1785) pocházela ze starého českého rodu [[Martinicové a Clam-Martinicové|Martiniců]]. Měl sice dva starší bratry, kteříti alevšak zemřelijiž v dětství zemřeli. Původně působil ve státní službě, pak po otci a bratranci zdědil rozsáhlý majetek v severních, středních a východních Čechách (1749, 1752). Správě statků se věnoval jen krátce, anásledně dal průchod svému zájmu o službu v armádě. Již v roce 1755 byl plukovníkem, poté se s úspěchem zúčastnil důležitých bitev [[Sedmiletá válka|sedmileté války]] ([[bitva u Lovosic]], [[bitva u Kolína]]). V roce 1758 byl vyznamenán [[Vojenský řád Marie Terezie|Řádem Marie Terezie]] a v roce 1759 povýšen na [[Polní podmaršálek|polního podmaršála]].
 
Po skončení sedmileté války získal hodnost polního zbrojmistra (1767), téhož roku byl jmenován c. k.{{doplňte zdroj}} tajným radou. V roce [[1771]] obdržel [[Řád Zlatého rouna]] a v letech 1772–1778 byl vrchním velitelem dělostřelectva rakouské armády. V roce 1778 byl povýšen na polního maršála a svou vojenskou dráhu završil účastí ve [[Válka o bavorské dědictví|válce o bavorské dědictví]]. Po skončení této vojenské kampaně odešel do výslužby (1779) a poté pobýval v ústraní na svých statcích v Čechách. Jako hlavnímu představiteli rodu mu náležela i čestná hodnost dědičného [[Dvorský hofmistr|nejvyššího dvorského hofmistra]] Českého království, která byla Kinským udělena v roce 1719.
 
== Majetkové poměry ==
Po svém otci Filipu Josefovi v roce [[1749]] zdědil rozsáhlý majetek ve středních a severních Čechách. Největším pozemkovým celkem bylo panství [[Česká Kamenice]], zdejší zámek ale v této době sloužil jen správním účelům. Hlavním sídlem byl zlonický zámek, rodiště třetího knížete Kinského. O tehdejším významu Zlonic vypovídá bohatá stavební činnost v době baroka ([[Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Zlonice)|kostel]], fara, špitál, most). V roce 1758 však zámek ve Zlonicích vyhořel, abyl poté byl adaptován na byty panských úředníků a hlavním rodovým sídlem se staly nedaleké [[Budenice]].
 
V roce [[1752]] po svém bratranci Františku Josefovi (1726–1752) zdědil knížecí titul a stal se tak třetím knížetem z rodu Kinských a předkem dodnes existující knížecí linie. Kromě titulu převzal i rozsáhlý majetek ve východních Čechách (panství [[Choceň]], [[Rosice (okres Chrudim)|Rosice]]). Východočeskou doménu rozšířil nákupy dalších statků (Borovnice, [[Březovice (Chroustovice)|Březovice]]), stejně tak přikupoval i ve středních Čechách ([[Hospozín]]). Dědictvím po rodu Martiniců, z nějž pocházela jeho matka, získal v roce 1765 panství [[Mšené-lázně|Mšené]] poblíž Zlonic. Od roku 1777 vlastnil též dům ve [[Vídeň|Vídni]]. Důležitým sídlem Františka Oldřicha i následujících generací se stal v roce 1768 zakoupený [[palác Kinských]], jedna z dominant [[Staroměstské náměstí|Staroměstského náměstí]] v Praze.
 
Jeho manželkou se v roce 1749 stala princezna Marie Sidonie von [[Hohenzollern-Hechingen]] (1729–1815), která byla sňatky svých starších sester spřízněna s několika rody domestikovanými v severních Čechách ([[Thun-Hohensteinové|Thun-Hohenstein]], [[Clary-Aldringenové|Clary-Aldringen]]). Z jejich manželství pocházelise narodili tři synové, dospělého věku se však dožil jen prostřední [[Josef knížeArnošt Kinský|Josef]] (1751–1798), který se stal dědicem knížecího titulu.
 
== Literatura ==
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/František_Oldřich_Kinský_(1726–1792)“