Puška Whitworth: Porovnání verzí

Přidáno 2 313 bajtů ,  před 2 lety
Doplnění informací, obrázků a referencí
(Doplnění informací, obrázků a referencí)
== Historie ==
Sir Whitworth experimentoval v letech 1854 - 1857 se zbraněmi malých ráží. Pracoval na vlastní uzavřené střelnici a pro testování si vyrobil vlastní nastřelovací stolici aby vyloučil z testování lidský faktor. Testoval pušky různých konstrukcí a zkoušel i polygonální vývrty s různými počty hran od pěti do deseti. Nakonec se rozhodl pro variantu s šestiúhelníkovým vývrtem.
Sir Whitworth experimentoval v letech 1854 - 1857 se zbraněmi s šestiúhelníkovým vývrtem. Jeho řešení umožňovalo že střelu bylo možno snadněji nabít do drážkovaného vývrtu. V roce 1857 bylo provedeno srovnání
 
s puškou Enfield. Whitworthova puška byla v toto srovnání z technického pohledu vítězem. Nabíjení i střelba z ní byly rychlejší a přesnější. Také účinný dostřel byl větší.
Whitworth ale první kdo uvažoval o hexagonálním vývrtu. Takovýto vývrt byl nabízel už v roce 1839 Seržant Major Moor (poznámka - v angličtině existuje i křestní jméno Major). Moor sám ale zbraň s tímto vývrtem nevyráběl a měl vyrobit jeden zkušební kus takovéto zbraně.
<ref name="Lyman">{{citace monografie
| příjmení = Lyman
| jméno =
| příjmení2 = Ramage, (Editor)
| jméno2 = C. Kenneth
| titul = Lyman Cast Bullet Handbook (Third Edition)
| místo =
| vydavatel = Lyman
| rok = 1987
| počet stran = 416
| isbn = 978-9999768801
| jazyk = anglicky
}}</ref>
 
Whitworth zkoušel svůj hexagonální vývrt s různým stoupáním, počínaje od jedné otáčky na palec, až po pomalé stoupání jedna otáčka na 60 palců. Whitwoth také vnesl do výroby svých zbraní velkou přesnost jak ve výrobě hlavní, tak i střel.
Sir Whitworth experimentoval v letech 1854 - 1857 se zbraněmi s šestiúhelníkovým vývrtem. Jeho řešení umožňovalo že střelu bylo možno snadněji nabít do drážkovaného vývrtu. V roce 1857 bylo provedeno srovnání
s puškou Enfield. Whitworthova puška byla v toto srovnání z technického pohledu vítězem. <ref name="Lyman"/> Nabíjení i střelba z ní byly rychlejší a přesnější. Také účinný dostřel byl větší. Přestože polygonální vávrt je méně náchylný k zanášení než klasický drážkovaný vývrt, mohl se zanášet i Whithworthův vývrt. Proto sir Whitworth doplnil svou pušku i škrabákem, který se montoval na konec nabijáku. Tak bylo možné čistit hlaveň při nabíjení, ale snižovalo to významně i rychlost střelby.
 
Sir Whitworth nabídl pušku britské armádě, ale velký kontrakt nakonec nezískal. Armáda nakoupila jen omezený počet kusů zbraní pro specializované účely. Problém byla především cena zbraně, která významně převyšovala pušku Enfield. Whitworth Rifle Company dodávala tuto zbraň i francouzské armádě a během americké občanské války ji dodávala Konfederačnímu vojsku do jejich jednotek „ostrostřelců“. Dne 9. května 1864 byl touto puškou zastřelen generál John Sedgwick.
 
V současnosti je puška Whitworth velmi ceněná. Originální zbraně se na specializovaných aukcích prodávají za ceny vysoko nad 100.000 dolarů. <ref>James D. Julia Inc. https://auctions.morphyauctions.com/LotDetail.aspx?inventoryid=436103</ref>
 
 
== Konstrukce a varianty ==
Pušky Whitworth byly mimo nejrozšířenější variantu s 33 palcovou hlavní vyráběny i ve verzích s hlavní dlouhou 36 a 39 palců. S delší hlavní se adekvátně prodlužovala i délka zbraně.
 
Mimo několika variant standardních otevřených mířidel existovala i variantaverze sezbraně doplněná zaměřovacím dalekohledem. Ten byl připevněn na levé straně zbraně. <ref>"U.S. and Confederate Arms and Armories During the American Civil War: Arms imported from Europe during the American Civil War, 1861-1865" By James P. Whisker</ref>
 
 
[[Soubor:Whitworth rifle fitted with Davidson telescope.png|600 px|Puška Whitworth se zaměřovacím dalekohledem]]
 
== Střely pro pušky Whitworth ==
[[File:Whitworth-type bullets.png|240px|thumb|right|Vyrianty střel vyráběné pro pušku Whithorth.]]
Své střely vyráběl sir Whitworth lisováním z tvrdší slitiny olova, čímž se snižovalo zanášení hlavně. Střely byly vyráběny velmi přesně a dosahovaly se s nimi i velké přesnosti střelby. Střely Withworth měly ve srovnání s puškou Enfield velkou průbojnost. Mezi prach a střelu se vkládaly zátky z loje nebo z jeleního tuku se dávaly. Takto byla hlaveň jednak mazána a také se tak snižovalo usazování nečistot v hlavni.
 
Pro tutopušku zbraňWhitworth existovala i střela, která neměla šestiúhelníkový průžez, ale měla ve dnu dutinu. K utěsnění ve vývrtu došlo až výstřelem, podobně jako u střel [[minié]]. Tyto střely se vyráběly z měkší slitiny olova. Whitworth sám tyto střely neměl rád a dával přednost svým přesně vyrobeným střelám.
 
Pro tuto zbraň existovala i střela, která neměla šestiúhelníkový průžez, ale měla ve dnu dutinu. K utěsnění ve vývrtu došlo až výstřelem, podobně jako u střel [[minié]].
 
== Odkazy ==