Initial public offering: Porovnání verzí

Přidáno 33 bajtů ,  před 1 rokem
m
odkazy
m (ještě odkaz)
m (odkazy)
 
== Průběh emise akcií ==
O emisi nejprve rozhodne [[management]] společnosti. Společnost si vybere tzv. vedoucího [[Aranžér|aranžéra]]. Uzavře s ním [[Mandátní smlouva|mandátní smlouvu]], ve které jsou definovány vzájemné vztahy. Vedoucí aranžér ještě před uzavřením smlouvy provede interní fundamentální [[Analýza podniku|analýzu podniku]], ze které zjistí potřebnou výši nového [[Kapitál|kapitálu]]. Dále zkoumá vhodnost firmy pro emisi akcií. Spolu s emitentem vytváří plán celé emise (výběr vhodného cílového [[Trh (ekonomie)|trhu]], způsob umístění akcií, apod.), pomáhá při výběru dalších poradců (např. v oblasti daní). Vedoucí aranžér a poradci jsou označováni jako zprostředkovatel emise. Jak již bylo výše uvedeno, zprostředkovateli bývají hlavně bankovní instituce.
 
Všechny tyto subjekty společně provedou tzv. hloubkovou prověrku (''[[due diligence]]''). Hloubková prověrka se skládá zpravidla ze tří částí:
# Pokud nabídka akcií není dostupná široké veřejnosti
# Když je nabídka akcií adresována maximálně 100 osobám
# Když celkový objem nabízených akcií nepřesahuje 40 000 [[Euro|EUR]]
# Každý investor získá akcie v hodnotě minimálně 40 000 EUR
# Když jsou akcie nabídnuty bezúplatně stávajícím akcionářům
* behaviorální teorie
 
Nejstarší a také nejvíce propracované jsou teorie založené na informační asymetrii. Ty předpokládají, že jedna ze zúčastněných stran je lépe informovaná. "Hráči" při ''IPO'' jsou emitující společnost, manažer emise a investoři. Kevin Rock již v roce 1986 vypracoval teorii zvanou '''[[vítězovo prokletí]]''' (angl. ''[[:en:winner's curse|winner's curse]]''). Předpokládá, že na trhu jsou jak investoři informovaní, tak i ti, kteří jsou informovaní méně, a skutečnost, že na trhu se obchodují jak tituly podhodnocené, správně oceněné, tak i tituly nadhodnocené. Informovaní investoři dokáží identifikovat nadhodnocené tituly a neinvestují do nich své prostředky. Naopak málo informovaní investoři investují do trhu jako celku, tedy do každého instrumentu poměrnou část svých prostředků. Aby méně informovaní investoři neprodělávali a neodcházeli pak z trhu a tím nesnižovali poptávku po akciích, musí být některé tituly právě tak podhodnocené, aby těmto investorům kompenzovaly ztráty.
 
Teorie informační asymetrie však na přelomu tisíciletí nebyly schopné objasnit rapidní nárůst podhodnocení na americkém trhu s novými akciemi technologických společností. Podhodnocení často převyšovalo 60 %. V USA vzniká v období 1999-20001999–2000 [[Internetová horečka|internetová bublina]] a jevy s ní spojené lépe vysvětlují behaviorální teorie.
 
== Dlouhodobá nižší výkonnost firem po IPO ==