Řád svatého Konstantina (a Heleny): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Doplnění informací a úprava stránky. značky: nevhodný zdroj odkaz do cizojazyčné Wikipedie editace z Vizuálního editoru |
Doplnění a oprava informací, úprava textu, doplnění obrázků a odkazů. značky: nevhodný zdroj editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 26:
Organizace dále svým stoupencům udílí Záslužný kříž a Záslužnou medaili.<ref>https://en.wikipedia.org/wiki/Ordo_Sancti_Constantini_Magni</ref>
== Řád sv. Konstantina Velikého (a Heleny) ==
Druhou linii řádu představuje pravoslavné bratrstvo, které bylo oficiálně v České republice registrováno rozhodnutím Ministerstva vnitra z 20. února 1998 názvem ''International Ordo Sancti Constantini Magni''. V rámci sporu o nástupnictví a legitimitu byla tato linie v jistém smyslu úspěšnější než „finská“ větev, protože jako jediná dosáhla potvrzení statutu mezinárodní nevládní organizace.<ref><nowiki>https://or.justice.cz/ias/ui/rejstrik-firma.vysledky?subjektId=745488&typ=UPLNY</nowiki> ; <nowiki>https://orderofknights.org/data/filecache/c6/PDF-cerna_021_Str-nka_14-Edit.jpg</nowiki> </ref> Dne 6. prosince 1999 byla navíc prohlášena součástí Pravoslavné církve a získala titul „ochránce pravoslaví“. O rok později byla jako mezinárodní organizace zaregistrována také u [[Organizace spojených národů|OSN]]. Na počátku 21. století došlo k úpravě názvu bratrstva do podoby ''Řád sv. Konstantina Velikého (a Heleny)''. Přidáním jména sv. Heleny, matky císaře Konstantina, měla být zdůrazněna pravoslavná orientace společenství. Po rozdělení organizace roku 1998 se první hlavou (velmistrem) pravoslavného linie stal výše zmíněný [[Vojtěch Esterházy]]. Ten během svého působení v úřadě rozšířil aktivity bratrstva do řady evropských států i do USA,<ref>https://orderofknights.org/komendy</ref> kde byly vytvořeny autonomních pobočky (tzv. komendy), z nichž nejpočetnější jsou slovenská a polská.
Vzhledem k pravoslavnému charakteru této větve, zároveň velmi malému zastoupení pravoslavných mezi českou populací i radikálnímu slovanství Vojtěcha Esterházyho byly v 90. letech do řádu často přijímány osoby ruské národnosti, které se usadily v Česku. Tito jedinci měli často úzké vazby i na jiné pravoslavné země, zejména na Srbsko a Rusko, a proto není překvapující, že někteří roku 1999 ostře kritizovali [[Operace Spojenecká síla|operaci Spojenecká síla]], letecké údery NATO proti Srbsku. V této době se stali členy řádu také některé osobnosti českého politického a ekonomického života známé svou radikálně proruskou a protiamerickou orientací: např. [[Jaroslav Foldyna]],<ref name="cssd">[http://ustecko.socdem.cz/nasi-lide/jaroslav-foldyna.html Jaroslav Foldyna] {{Wayback|url=http://ustecko.socdem.cz/nasi-lide/jaroslav-foldyna.html|date=20081017155621}}, profil na webu ČSSD, KVV Ústeckého kraje; VACA, Jan. Řád, který míchá politiky a podsvětí. ''MF Dnes''. 2008-06-23, s. A2. [https://www.pressreader.com/czech-republic/mf-dnes/20080623/281573761452914 Dostupné online]</ref> [[Štěpán Popovič]] či [[Aleš Řebíček]].<ref name="tyden">Lucie Husárová, Tomáš Menschik: [http://zpravy.ods.cz/prispevek.php?ID=6773 ''Aleš Řebíček'', rozhovor pro časopis Týden], Týden, 2. 6. 2008; KEDROŇ, Radek; PISKÁČEK, Vladimír. Řebíčkův problém: kamarád estébák Igor Střelec. ''[[iHNed.cz]]'' [online]. 2006-10-05 [cit. 2018-08-29]. Dostupné online; BAROCH, Pavel. Na druhém muži armády ulpěl stín mafie. ''[[Aktuálně.cz]]'' [online]. 2006-10-23 [cit. 2018-08-29]. Dostupné online.</ref>
Esterházyho velkorysý přístup k rozšiřování členské základny měl i negativní důsledky. Někteří noví členové – zejména z řad ruské minority v Česku – totiž byli, jak se později zjistilo, zapleteni do organizovaného zločinu, což způsobilo, že se pravoslavné bratrstvo načas v negativním smyslu dostalo do centru zájmu médií.<ref>https://www.pressreader.com/czech-republic/mf-dnes/20080623/281573761452914</ref> S organizací byly spojovány i některé kontroverzní osoby (např. lékař [[Jaroslav Barták (lékař)|Jaroslav Barták]]), které se ale ve skutečnosti členy nikdy nestaly.<ref><nowiki>https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/bartaka-resi-i-v-teplicich-pri-pitce-samozvaneho-radu-napadl-recepcni.A110907_164702_usti-zpravy_alh</nowiki> </ref>
[[Soubor:Prohlášení Řádu sv. Konstantina a Heleny a stavropigiální bratrstvo.jpg|vlevo|náhled|Prohlášení Řádu sv. Konstantina (a Heleny)
Situace se změnila až po smrti Esterházyho, respektive rezignaci jeho nástupce Vladimíra Valdeckého roku 2006. Tedy byl zvolen velmistrem pravoslavný kněz Eugen Freimann, který již od roku 2000 zastával úřad administrátora. Pod jeho vedením byla organizace tehdejším pravoslavným arcibiskupem pražským [[Kryštof (arcibiskup)|Kryštofem]], metropolitou českých zemí a Slovenska za [[Stavropegie|stavropigiální]] a o dva roky později registrována v celosvětovém katalogu pravoslavných institucí.
[[Soubor:Archimandrita Eugen Freimann.jpg|náhled|272x272pixelů|Archimandrita Eugen Freimann]]
Nedlouho poté ovšem byla pověst organizace opět vážně poškozena, nyní v souvislosti s hlubokým rozkolem v české pravoslavné církvi.<ref>http://www.christnet.eu/clanky/5395/cesti_pravoslavni_chteji_zalozit_kvuli_sporum_uvnitr_cirkve_novou.url</ref> Ta byla mj. způsobena sílící postavením ruských věřících, kteří odmítali českými členy propagované sblížení mezi západní a východní církví a začali prosazovat výlučnou orientaci na moskevský patriarchát. Údajně právě kvůli tomuto tlaku došlo roku 2013 k rezignaci pravoslavného arcibiskupa českých zemí [[Kryštof (arcibiskup)#Kauza%20StB|Kryštofa]], který byl také spojen s Řádem sv. Konstantina (a Heleny). Hlava organizace, archimandrita Eugen Freimann, byl navíc již několik let předtím nařčen ze spolupráce s [[Státní bezpečnost|StB]] obviněn ze znásilnění a z krádeže. Ve všech případech byl však prohlášen za nevinného. Žalující byl dokonce 3. února 2011 odsouzen za zločin křivého obvinění a v tisku byla otištěna omluva.<ref>Respekt, č. 46, 2011, s. 7.</ref> Po vytvoření [[Pravoslavná církev Ukrajiny|Pravoslavné církve Ukrajiny]], která získala roku 2019 status [[Autokefální církev|autokefální církve]], se Řád sv. Konstantina (a Heleny) orientuje na spolupráci výhradně s Kyjevem.
=== Organizace pravoslavného bratrstva Řádu Konstantina Velikého (a Heleny) ===
V čele pravoslavného bratrstva Řádu sv. Konstantina (a Heleny) stojí představený s titulem velmistra. Je volen na doživotí generální kapitulou na základě předpisů pravoslavné církve a jeho volba vychází ze schématu volby eparchiálních biskupů a metropolity. Hlasovací právo mají výhradně členové bratrstva výlučně pravoslavného vyznání. Příslušníci jiných křesťanských vyznání se nemohou stát řádnými, jen přidruženými členy (tzv. čestnými rytíři).
Na rozdíl od (převážně finského) Řádu Konstantina Velikého nebyla česká linie nikdy rozdělena do tříd. Členům organizace je přiznáváno jen právo na čestné označení „rytíř Řádu sv. Konstantina Velikého a Heleny“, které neznamená povýšení do šlechtického stavu. Zatímco pravoslavní (řádní) členové nosí při slavnostech bílý plášť a řádovou dekorací na žluté (zlaté) stuze, čestným členům náleží černý plášť a dekorace na modré stuze. Organizace provozuje vlastní webové stránky, na rozdíl od "finské" linie řádu ale nevydává žádný bulletin.<ref>https://orderofknights.org</ref>
<br />
== Řádová dekorace ==
[[Soubor:Kříž Řádu sv. Konstantina a Řádu sv. Konstantina (a Heleny).png|náhled|Kříž Řádu sv. Konstantina a Řádu sv. Konstantina (a Heleny)]]
Symbolem obou linií, Řádu sv. Konstantina a Řádu sv. Konstantina (a Heleny) je červeně smaltovaný a zlatě lemovaný jetelový kříž, v jehož středu je kruhový medailon s [[Kristův monogram|Kristovým monogramem]] (řecké litery X a P, tj. ''Χριστός'' = ''Christos''), na ramenech pak vždy po jedné latinské liteře I, H, S a V (''In hoc signo vinces''). Jde o narážku na vítězství římského císaře Konstantina I. (sv. Konstantina) [[Bitva u Milvijského mostu|u Milvijského mostu]] 28. října 312 a jeho vidění s tímto triumfem spojené.
Zatímco Řád sv. Konstantina užívá pro všechny členy výlučně dekoraci zavěšenou na modré stuze, v případě Řádu sv. Konstantina (a Heleny) nosí řádní (tj. pravoslavní) členové žlutou stuhu, sympatizanti (čestní členové, kteří nejsou členy ortodoxní církve) modrou.
<br />
== Tzv. ''Royal Order of Constantine the Great and Saint Helen'' ==
Podobně se jako na věhlasu [[Maltézský řád|Maltézského řádu]] v průběhu druhé poloviny 20. století začalo přiživovat z komerčních důvodů přes šedesát samozvaných organizací, vznikla v návaznosti na Konstantinův řád soukromá, ryze komerčně zaměřená organizace nazvaná '''Královský řád Konstantina Velikého a Heleny''' (''Royal Order of Constantine the Great and Saint Helen''). Svým charakterem naplňuje definici [[Samozvaný rytířský řád|samozvaného rytířského řádu]] coby organizace, která se sama vydává za [[rytířský řád]], ačkoliv jím podle mezinárodního práva není.<ref>Gábriš, Tomáš, Rytieri v republike. Zrušenie šľachtických titulov v Československu, Bratislava 2018, s. 150 an. </ref>
K vzniku tohoto řádu došlo po roce 2000. Jeho velmistrem (či spíš majitelem) je Rafael Andujar y Vilches, který se sám proklamoval hlavou královského domu [[Kappadokie]], zaniklého království na území Malé Asie, které bylo roku 17 po Kristu anektováno Římem.
Nové členy přijímá organizace bez výběru po zaplacení příslušné taxy a za peníze také udílí šlechtické tituly včetně vévodských. „Řád“ je aktivní zejména v zemích, které nemají žádné rytířské tradice – v jihoamerických republikách, Gruzii, na Balkáně, v Jižní Koreji či USA. Řád sídlí na soukromé adrese ve španělské Seville a na Havajských ostrovech, bankovní konto má pak v Panamě.<ref>https://principalityofcappadocia.org/contact-us/</ref>
<br />
== Známí členové ==
Řád svatého Konstantina obou linií má v současné době stovky členů po celém světě.<ref>Řád sv. Konstantina viz http://www.ocmonline.org/what-is-ocm a https://en.wikipedia.org/wiki/Ordo_Sancti_Constantini_Magni, Řád sv. Konstantina (a Heleny) viz https://orderofknights.org/komendy</ref>
* [[Vojtěch Esterházy]], zakladatel řádu v českých zemích
* [[Raimo Ilaskivi]], bývalý finský politik
* Friedrich Christian vévoda a kníže von [[Beaufort-Spontinové|Beufort-Spontin]]
* Eugen Freimann (Evžen Freimann), hlava (velmistr) Řádu sv. Konstantina (a Heleny)
* [[Aleš Řebíček]], 2006-2009 ministr dopravy ČR (člen [[Občanská demokratická strana|ODS]])
* [[Jaroslav Foldyna]], poslanec [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky|Poslanecké sněmovny]] Parlamentu České republiky za ČSSD
* [[Štěpán Popovič]], průmyslník
* [[Kryštof (arcibiskup)|Kryštof]], pravoslavný arcibiskup pražský a metropolita českých zemí Pravoslavné církve (z organizace vystoupil roku 2013)
* Sergej Onyskiv, kterého v roce 2004 zatkli detektivové [[Útvar pro odhalování organizovaného zločinu|ÚOOZ]] a následně byl obviněn z organizátorství trestného činu [[kuplířství]] a [[Obchod s lidmi|obchodování s lidmi]]<ref name="vesely">{{Citace elektronického periodika
| titul = Adept rytířského řádu skončil v cele
| periodikum = [[iDNES.cz]]
| url = https://zpravy.idnes.cz/adept-rytirskeho-radu-skoncil-v-cele-dv3-/domaci.aspx?c=A040530_192534_domaci_ven
| příjmení1 = Veselý
| jméno1 = Jan
| datum_vydání = 2004-05-30
| datum_přístupu = 2018-08-29
}}</ref><ref name="micha">{{Citace periodika
| titul = Řád, který míchá politiky a podsvětí
| periodikum = MF Dnes
Řádek 180 ⟶ 87:
| jméno1 = Jan
| datum = 2008-06-23
}}</ref>
* Valentin Varennikov, sovětský a ruský generál, poslanec ruské dumy a nositel vyznamenání [[Hrdina Sovětského svazu]]
* [[Vojtěch Merunka]], český pedagog a lingvista
Řádek 201 ⟶ 95:
<references/>
*
{{Portály|Křesťanství}}
|