Židé: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m Editace uživatele 109.105.39.39 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Tosek
značka: rychlé vrácení zpět
Bez shrnutí editace
Řádek 138:
 
Termín „židovské etnikum“ je poměrně nový a vychází až z [[nacionalismus|nacionalistických]] tendencí během [[19. století]] a je přímým důsledkem [[sekularizace]] společnosti, ve které přestalo hrát roli rozdělení náboženské a začalo naopak být důležité rozdělení [[národnost]]ní. Uvnitř samotného [[Judaismus|judaismu]] existovaly v té době rozporuplné tendence. Některé skupiny dávaly přednost [[Asimilace (sociologie)|asimilaci]] (tyto skupiny považovaly židovství za projev víry, nikoli etnické či národnostní příslušnosti), jiné skupiny začaly klást důraz na národní svébytnost Židů (zvláště pod dojmem událostí, jako [[Dreyfusova aféra]], která znamenala pro řadů příznivců asimilace zklamání) – z této skupiny se posléze zrodil [[sionismus]].
 
K „židovské národnosti“ se bylo možno přihlásit např. v [[Sovětský svaz|Sovětském svazu]], kde v roce 1928 vznikla [[Židovská autonomní oblast|Židovský národní okruh]]<ref name="rozhlas.cz">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Zbavitelová
| jméno = Gita
| odkaz na autora =
| titul = Stalin založil na Dálném východě Židovskou autonomní oblast
| url = http://www.rozhlas.cz/nabozenstvi/zpravy/_zprava/355251
| datum vydání = 2007-06-14
| datum přístupu = 2012-01-06
| vydavatel = Český rozhlas
}}</ref> nebo v meziválečném [[První republika|Československu]] ve snaze oslabit německou a maďarskou národnost.<ref>ČAPKOVÁ, Kateřina. Uznání židovské národnosti v Československu 1918–1938. In ''Český časopis historický'', roč. 102, 2004, č. 1. Str. 77–103.</ref>
 
První definici Žida na základě [[lidská rasa|„rasy“]] byla stanovena až v [[Nacistické Německo|nacistickém Německu]] prostřednictvím tzv. [[Norimberské zákony|norimberských zákonů]]. Tyto zákony definovaly jako Žida každého, kdo má oba rodiče Židy (''Volljude''). Člověk, který měl Židem jednoho z rodičů, byl považován za ''míšence prvního stupně'' (''Mischling ersten Grades''), člověk, který měl židovského jednoho prarodiče pak za ''míšence druhého stupně'' (''Mischling zweiten Grades''). Zákony dále rozebíraly případy, kdy byl jeden nebo oba rodiče či prarodiče míšenci prvního nebo druhého stupně. Všichni lidé, označení [[nacismus|nacistickým]] režimem jako Židé (''Volljuden'') i míšenci (''Mischlinge'') byli během [[druhá světová válka|druhé světové války]] [[perzekuce|perzekvováni]] a v [[konečné řešení židovské otázky|konečném důsledku]] měli být podle záměrů nacistů [[Holokaust|vyhlazeni]].
 
Na [[Karaimové|Karaimskékaraimské židy]] se norimberské zákony nevztahovaly.
 
Po založení státu [[Izrael]] roku 1948 byl přijat zákon zaručující, že každý člověk, který byl nacisty a jejich rasovými zákony označen za Žida, a jako takový perzekvován, má právo odstěhovat se do Izraele, kde této nebo podobné perzekuci již vystaven nebude. Tato klauzule pak dala vzniknout [[Zákon o návratu|Zákonu o návratu]], podle kterého je každý, kdo má alespoň jednoho židovského [[Rodinný původ|prarodiče]], považován Státem Izrael za Žida a je možné mu udělit občanství. Zákon o návratu se stal normou pro přijetí členů i pro řadu židovských obcí ve světě.
Řádek 164 ⟶ 175:
Tyto skupiny jsou odvozeny od rabínského judaismu, kromě těchto velkých skupin existují ještě nerabínské skupiny, jejichž příslušníci tvoří komunity v řádu stovek až tisíců členů. Jsou to např.
* [[Falašové]] – též Beta Israel tzv. Černí židé, pocházející především z [[Etiopie]]
* [[Karaimové]] -karaimem se můžete pouze narodit, nicméně náboženskou skupinou [[Karaitský judaismus|Karaité]] se můžete stát
* [[Samaritáni]] – potomci severoizraelských kmenů a mezopotámského obyvatelstva z 1. tis. př. n. l., sami sebe neoznačují za Židy, ale pouze za Izraelce
* [[Židé v Jemenu|Tejmanim]] – Židé z [[Jemen]]u