Ypsilon: Porovnání verzí

Přidáno 1 229 bajtů ,  před 1 rokem
+starořečtina: hláskové změny, diftongy, přídech, délka, název, hyoideum
m (→‎top: různé významy rozcestník)
(+starořečtina: hláskové změny, diftongy, přídech, délka, název, hyoideum)
[[Soubor:Greek upsilon.png|thumb|Ypsilon — majuskulní i minuskulní varianta]]
'''Ypsilon''' ([[majuskule|majuskulní]] podoba '''Υ''' či '''ϒ''', [[minuskule|minuskulní]] podoba '''υ''', řecký název Ύψιλον) je dvacáté písmeno [[řecká abeceda|řecké abecedy]] a v řecké číselné soustavě má hodnotu 400. V průběhu vývoje reprezentovalo v řečtině různé hlásky, v nejstarších dobách se vyslovovalo jako {{IPA2|u}}, klasická [[starořečtina]] jej používala pro {{IPA2|y}} a v moderní řečtině se čte {{IPA2|i}}. Zvláštní výslovnost písmeno mělo a má v rámci dvojhlásek.
 
== Starořečtina ==
Ve staré řečtině se υ původně vyslovovalo [u], v klasické řečtině se výslovnost změnila na [y] (jako německé ü) a jako [ú] se vyslovovala původně [[dvojhláska]] ου ([[omikron]]em a ypsilon). Výslovnost [u] se zachovala ve dvojhláskách αυ (s [[Alfa|alfou]], viz např. [[auto]]) a ευ (s epsilonem, případně s étou: ηυ; viz např. [[euforie]], v jiných převzatých slovech převládla pozdější výslovnost [v], např. [[Evropa]]). Ypsilon na začátku slova mohlo být provázeno tzv. ostrým [[přídech]]em: ύ se pak četlo jako [hy-]. Ostrý přídech nahrazoval původní [[Sykavka|sykavku]] a obě popsané hláskové změny jsou patrné ve srovnání řecké předpony ''hyper-'' a odpovídající latinské ''super-'' (česky nad) nebo řecké ''hypo-'' a latinské ''sub-'' (česky pod). Kromě přídechu se ve staré řečtině rozlišovala také délka ypsilonu.
 
Název písmene ''y psilon'' znamená „prosté y“ a odlišuje jej od v klasické době stejně vyslovovaného diftongu (přesněji digramu) οι. Z názvu písmene s ostrým přídechem [hy] je odvozen latinský název kosti [[jazylka]] ''hyoideum'' připomínající υ svým tvarem.
 
== Užití ==