Hvězdnicovité: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
ještě doladění několika detailů
fixlink, drobnosti
Řádek 22:
}}</ref>
 
Hvězdnicovité jsou rozšířeny kosmopolitně, tedy na celém světě, hlavně v&nbsp;sušších oblastech mírného a subtropického pásu a v&nbsp;horách tropů a subtropů; nejvíce v Jižní a Střední Americe. V&nbsp;ČR roste přes 110 rodů a více než 500 druhů včetně notoricky známých květin jako [[slunečnice]], [[sedmikráska]], [[kopretina]] či [[Heřmánek (rod)|heřmánek]], ale též [[bodlák]] či [[řebříček]]. Patří sem i&nbsp;taxonomicky mimořádně složité rody jako [[jestřábník]] (''Hieracium''), [[pampeliška]] (''Taraxacum'') nebo [[Chrpa (rod)|chrpa]] (''Centaurea''). Jsou to [[jednoletá rostlina|jednoleté]], [[dvouletá rostlina|dvouleté]] a [[Trvalka|vytrvalé]] [[bylina|byliny]], ale i [[polokeř]]e a [[keř]]e, v&nbsp;tropech vzácně i&nbsp;[[Liána|liány]] a [[strom]]y. Zahrnují rostliny s&nbsp;[[Mléčnice (botanika)|mléčnicemi]] i&nbsp;bez nich, lysé nebo chlupaté, někdy ostnité. [[List]]y jsou střídavé nebo vstřícné, celokrajné nebo členěné, méně často složené, vždy však bez [[palist]]ů.To, co všechny hvězdnicovité spojuje, jsou jejich [[květ]]y uspořádané v&nbsp;květenství nazývaném [[úbor]]. Členěny jsou dále do 12 podčeledí, z&nbsp;nichž se v&nbsp;českém prostředí vyskytují pouze tři. Původ čeledi je kladen do období pozdní [[Křída|křídy]], hlavní diferenciace probíhaly v&nbsp;raných třetihorách.
 
Hvězdnicovité se vyznačují velice pestrým souborem obsahových látek, především [[Silice|silic]]. Hospodářsky důležitých druhů však obsahují v poměru ke své velikosti poměrně málo.<ref name=":2">{{Citace elektronického periodika
Řádek 83:
 
=== Česká květena ===
V&nbsp;květeně České republiky jsou hvězdnicovité velmi hojně zastoupenou čeledíː vyskytuje se zde na 580 druhů ve více než 110 rodech, přičemž všechny spadají pouze do tří největších podčeledí [[hvězdnicové]] (''Asteroideae''), [[čekankové]] (''Cichorioideae'') a [[bodlákové]] (''Carduoideae''). Nejvíce zástupců mají plně či částečně apomiktické a nebo bohatě se křížící rody [[pampeliška]] (''Taraxacum''), [[jestřábník]] (''Hieracium''), včetně rodu [[Chlupáček (Pilosella)|chlupáček]] (''Pilosella'') a [[chrpa]] (''Centaurea''). Více než deset druhů mají na českém území rody [[škarda]] (''Crepis''), [[pcháč]] (''Cirsium''), [[starček]] (''Senecio''), [[pelyněk]] (''Artemisia'') a [[řebříček]] (''Achillea''), dalšími významně zastoupenými rody jsou [[Oman (rod)|oman]] (''Inula''), [[hadí mord]] (''Scorzonera'', většina druhů vedena jako ohrožená), [[locika]] (''Lactuca''), [[dvouzubec]] (''Bidens'') nebo [[rmen]] (''Anthemis'').<ref name="klíč">{{Citace monografie
| příjmení = Kaplan
| jméno = Zdeněk