Zoran Milanović: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Zoner60 (diskuse | příspěvky)
Úprava textu
Řádek 1:
{{Infobox - politik}}
'''Zoran Milanović''' (* [[30. říjen|30. října]] [[1966]]) je [[Chorvatsko|chorvatský]] [[politik]], vůdce středolevé sociálně demokratické strany Chorvatska (SDP). aV období mezi prosincem 2011 a lednem 2016 předsedabyl předsedou chorvatské vlády.
 
== Život ==
Jeho otec Stipe a matka Gina mají kořeny v Sinji. Zoran má bratra Krešimira. Navštěvoval Centrum pro řízení a soudnictví (elitní vysoká škola). Sám uznal, že je velmi živý a náchylný k boji. V roce [[1986]], nastoupil na Záhřebskou univerzitu, obor soudnictví. DorozumíVedle se kroměsvé rodné [[Chorvatština|chorvatštiny]] se dorozumí také [[Angličtina|anglicky]], [[Francouzština|francouzsky]] a [[Ruština|rusky]]. Po vysoké škole sebyl stalna internistoustáži u obchodního soudu, a v roce [[1993]] získal práci na chorvatském ministerstvu zahraničních věcí, kde ho přijal jeho budoucí politický soupeř [[Ivo Sanader]].
 
O rok později, bylse součástizúčastnil mírové mise [[Organizace spojených národů|OSN]] [[Náhorní Karabach|Náhorního Karabachu]]. V roce [[1994]], se oženil se Sanjou MusićovouMusićovoum, s majíníž spolu dva syny, Anteho a Marka.
 
V roce [[1996]] byl poradcem na misi [[Chorvatsko|Chorvatska]] u [[Evropská unie|Evropské unie]] a [[Severoatlantická aliance|NATO]] v [[Brusel]]u. Milanović seV vrátil na ministerstvo zahraničí, a to rokuroce [[1999]], na konci svého mandátu, se Milanović vrátil na ministerstvo zahraničí..
 
== Kariéra ==
 
V roce [[1999]] se zapsalvstoupil do Sociálně demokratické strany (SDP), kdy dosud nebyl oficiálním členem. Po vítězství SDP tyto ve volbách roku [[2000]], měl odpovědnostna zastarosti spolupráci s [[Severoatlantická aliance|NATO]], o tři roky později se stal náměstkem ministra zahraničních věcí. Svůj post opustil po volbách roku [[2003]].
 
Na mimořádné konferenci strany, konané v [[Záhřeb]]u dne [[2. červen|2. června]] [[2007]], v důsledku odstoupení předsedy strany, MilanovicMilanović vstoupil do soutěže o uvolněný post, a to i přesto, že nebyl považován za jejího favorita, protože nebyl dlouho ve straně. Jeho protikandáty byli Željka Antunović (úřadující předseda strany po odstoupení Ivicy Račana), Milan Bandić a Tonino Picula.[[Soubor:Zoran Milanovic.jpg|náhled|Zoran Milanović|275x275px]]Dne [[29. září]] [[2007]], v průběhu kampaně na předsedu strany, veřejně slíbil, že odstoupí a nebude nikdy znovu usilovat o předsednictví strany, pokud strana nezíská více míst ve volbách do parlamentu. V prvním kole vedl s 592, před svým nejbližším soupeřem Željko Antunovićem. Ve druhém kole ho porazil a stal se předsedou strany.
 
== Parlamentní volby ==