Librace: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m robot přidal: da:Libration
m typo, oprava odkazu na rozcestník
Řádek 1:
[[Image:Lunar_libration_with_phase2.gif|frame|right||Simulovaný pohled na Měsíc během jednoho jeho oběhu kolem Země]]
 
'''Librace''' (z [[latina|latinského]] ''libro'' - ''vyvažovat'') je v [[astronomie|astronomii]] označení pro velmi pomalou oscilaci [[Měsíc (satelit)|satelitu]]u (ať již reálnou či zdánlivou), jak se jeví pozorovateli na hmotnějším mateřském tělese, které satelit obíhá. Většinou se tento termín používá k označení kývavého pohybu [[Měsíc (měsíc)|Měsíce]] kolem [[Země]]. Přestože je totiž rotace Měsíce kolem Země synchronní (tj. Měsíc nám stále ukazuje jednu tzv. [[přivrácená strana Měsíce|přivrácenou stranu]]), librace umožňuje pozorovatelům na Zemi v průběhu jedné měsíční periody spatřit více než jednu polovinu jeho povrchu – přibližně jde o 59% jeho povrchu.
 
Měsíční librace má tři různé složky:
* librace v selenografické šířce – tato složka je relativně malá a její příčinou je mírný sklon rotační osy Měsíce k rovině jeho oběhu kolem Země. Jedná se tedy o podobný proces jako střídání ročních období či polární den a noc na naší planetě.
* librace v selenografické délce – tento pohyb je u Měsíce dominantní a souvisí s [[excentricita|excentrcitouexcentricitou]] dráhy našeho satelitu kolem Země. Z důvodu zachování celkového momentu hybnosti (viz [[Keplerovy zákony|Druhý Keplerův zákon]]) tak z našeho pohledu Měsíc na své dráze zrychluje a zpomaluje svou rotaci.
* půldenní librace – ta souvisí s rotací Země samotné. Pozorovateli se během jednoho dne – díky otáčení jeho vlastní polohy kolem osy rotace naší planety – naskýtají na Měsíc pohledy z různých úhlů. Největší výchylka je během východu a západu Měsíce na obloze, na rovníku (kde je maximální) činí rozdíl polohy pozorovacích stanovišť více než 12 tisíc km.