Bonifác VIII.: Porovnání verzí

 

Další konflikt, tentokrát s [[Habsburkové|Habsburky]], se rozhořel v polovině roku 1298. Tehdy propukl spor mezi [[seznam panovníků Svaté říše římské|římským králem]] [[Adolf Nasavský|Adolfem Nasavským]] a jeho konkurentem [[Albrecht I. Habsburský|Albrechtem Habsburským]], který skončil Albrechtovým vítězstvím: [[kurfiřt]]i prohlásili Adolfa za zbaveného královské hodnosti a novým králem zvolili Albrechta. Papež byl rozhořčen nejen způsobem, jakým proběhla změna na trůně, ale především tím, že kurfiřti papeže nepožádali o formální potvrzení (tzv. aprobaci). A tak když poselstvo, vyslané kurfiřty k papeži s listem oznamujícím Albrechtovo zvolení, dorazilo na sklonku podzimu na papežský dvůr v [[Rieti (město)|Rieti]], setkalo se tam s velmi nepřívětivým přijetím. Papež (jako ostatně téměř vždy, když věci nešly podle jeho přání) zareagoval velmi podrážděně, neboť podle něj byl postup kurfiřtů proti králi Adolfovi „jasná velezrada“ a nová volba bez papežského svolení tedy neplatná. Když se vyslanci pokusili jednání krále Albrechta a kurfiřtů ospravedlnit, připravil jim prý papež efektní ukázku svého cholerického temperamentu - s císařským diadémem na hlavě, opásán mečem se na ně obořil zvoláním:

Spor se táhl až do začátku [[14. století]], kdy se Bonifác začal plně soustřeďovat na svůj spor s [[Francie|Francií]]. Bonifác však zasahoval i do vnitropolitické situace v [[Uhersko|Uhrách]] (v roce 1301 odmítl právo uherské šlechty zvolit si vlastního panovníka a sám prohlásil za uherského krále [[Karel I. Robert|Karla Roberta]], čímž také vážně poškozoval zájmy českých [[Přemyslovci|Přemyslovců]]), ve [[Skotsko|Skotsku]] a v dalších zemích. Skutečně osudový konflikt měl ale teprve vypuknout.