Edita Štěříková: Porovnání verzí

V letech 1955–1960 vystudovala obor české dějiny a archivnictví na [[Filozofická fakulta Univerzity Karlovy|Filozofické fakultě]] [[Univerzita Karlova|Univerzity Karlovy]] v Praze. Po ukončení studia jí bylo upíráno [[Zákonnost|zákonné právo]] na práci nejen v oboru, ale i mimo obor – včetně práce manuální. V roce 1969 [[Emigrace|emigrovala]] s manželem (Otto Štěřík, † 2019) a dvěma dětmi do Německa. Ve [[Frankfurt nad Mohanem|Frankfurtu nad Mohanem]] pracovala v letech 1970–1972 pro ''Frankfurtskou historickou komisi'' ''(Frankfurter Historische Komission)'' v městském archivu a v letech 1972 až 1998 byla archivářkou v Ústředním archivu evangelické církve hesensko-nasavské. Zabývala se zde především hesensko-nasavskými církevními dějinami od nejstarší doby až do 20. století. Po roce 1990 obnovila Edita Štěříková své přerušené studium dějin české náboženské emigrace a výsledky své badatelské práce publikovala v České republice, [[Polsko|Polsku]] i Německu v několika jazycích. Podklady a prameny, jimiž jsou mimo jiné i mnohé [[Egodokument|egodokumenty]], hledala v archivech v [[Nizozemsko|Nizozemsku]], [[Švýcarsko|Švýcarsku]], Německu, [[Rakousko|Rakousku,]] [[Polsko|Polsku]], České i [[Slovensko|Slovenské republice]]. Téměř na všech cestách ji doprovázel manžel a byl jí velikou oporou.