Prezident Spojených států amerických: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
+ impeachment Trumpa, formul |
formulace, XXV. dodatek > úřadující prezidenti |
||
Řádek 25:
[[Politický systém Spojených států amerických#Moc výkonná|Výkonná moc]] je striktně oddělena od [[Politický systém Spojených států amerických#Moc zákonodárná|zákonodárné moci]]. To znamená, že [[Kongres Spojených států amerických]] je všemocný v oblasti legislativy, ale nevlastní žádné exekutivní nástroje. Naopak, prezident je vybaven úplnou mocí výkonnou, ale bez zákonodárných možností. Navíc je jediným ústavou daným držitelem výkonné moci, což znamená, že jmenuje členy vlády a všechny úředníky (v praxi až 14 000). S vládou není odpovědný Kongresu.
V prezidentském systému neexistuje instituce [[hlasování o důvěře]], zastupitelský orgán nemůže politickou cestou odstranit hlavu státu ani vládu. Prezident pro změnu nemůže zákonodárný sbor rozpustit. Pokud by se ovšem prezident dopustil závažného trestného činu či skutku, kterým by kompromitoval svůj prezidentský slib ctít a hájit ústavu Spojených států (i v případě podezření na tyto skutky), může Kongres vyvolat tzv. [[impeachment]], formální proces vyšetření těchto skutků či podezření a jeho důsledkem může být i odvolání prezidenta z funkce. O odvolání pak hlasuje Senát s nutnou 2/3 většinou pro návrh. Impeachmentu byli podrobeni tři prezidenti. V roce 1868 [[Andrew Johnson]], v prosinci 1998 [[Bill Clinton]],
Podstatou systému je oddělení částí moci a politická neodpovědnost moci výkonné vůči zákonodárné. V praxi jsou tato pravidla realizována prostřednictvím [[systém brzd a protivah|systému tzv. brzd a protivah]], čili vzájemného omezování tří mocí (zákonodárné, výkonné a soudní). Vzhledem k velmocenskému postavení Spojených států je
== Prezidentský volební systém ==
Řádek 111:
{{Viz též|Spory o volitelnost Baracka Obamy}}
Podmínky pro zvolení za prezidenta upravuje [[Ústava Spojených států amerických]], konkrétně:
*
*
== Prezidentská přísaha ==
Řádek 143:
[[Soubor:Letter of Resignation of Richard M. Nixon, 1974.jpg|vpravo|náhled|Nixonův dopis, v němž oznamuje svoji rezignaci ([[Ústava Spojených států amerických|Ústava]] nespecifikuje adresáta rezignace, prezident se ji rozhodl zaslat ministru zahraničí Kissingerovi).]] Tento dodatek Ústavy Spojených států byl ratifikován [[10. únor]]a [[1967]]. Má 4 oddíly a mj. upravuje předání pravomoce prezidenta USA.
;1. oddíl
„''V případě zbavení prezidenta úřadu nebo v případě jeho smrti nebo rezignace stane se prezidentem viceprezident.''
;2. oddíl
„''Kdykoli nastane uvolnění úřadu viceprezidenta, jmenuje prezident viceprezidenta, který se ujme úřadu, ihned po schválení většinou hlasů obou komor Kongresu.''“
;3. oddíl
„''Kdykoli prezident postoupí prozatímnímu předsedovi Senátu a předsedovi Sněmovny reprezentantů písemné prohlášení, že není způsobilý vykonávat pravomoci a povinnosti svého úřadu, a dokud jim nepředá písemné prohlášení o opaku, vykonává takové pravomoci a povinnosti viceprezident jako úřadující prezident.''“
;4. oddíl
„''Kdykoli viceprezident a bud' většina vedoucích sekcí exekutivy, nebo jiného takového útvaru, který může Kongres zákonem zřídit, postoupí prozatímnímu předsedovi Senátu a předsedovi Sněmovny reprezentantů písemné prohlášení, že prezident není způsobilý vykonávat pravomoci a povinnosti svého úřadu, ujme se pravomocí a povinností úřadu viceprezident jako úřadující prezident.''“
Dodatek byl využit šestkrát:
▲„''Kdykoli prezident postoupí prozatímnímu předsedovi Senátu a předsedovi Sněmovny reprezentantů písemné prohlášení, že není způsobilý vykonávat pravomoci a povinnosti svého úřadu, a dokud jim nepředá písemné prohlášení o opaku, vykonává takové pravomoci a povinnosti viceprezident jako úřadující prezident.''“ (XXV. dodatek, oddíl 3.)
#
#
#
#
#
▲# [[12. říjen|12. října]] [[1973]] Nixon nominoval na viceprezidenta michiganského kongresmana [[Gerald Ford|Geralda Forda]] po rezignaci [[Spiro Agnew]]a.
▲# [[9. srpen|9. srpna]] [[1974]] rezignoval [[Richard Nixon]] na post prezidenta USA.
▲# [[20. srpen|20. srpna]] [[1974]] nový prezident Ford nominoval na post viceprezidenta bývalého [[guvernér]]a [[New York]]u [[Nelson Rockefeller|Nelsona Rockefellera]].
▲# [[12. červenec|12. července]] [[1985]] se na časový úsek, kdy [[Ronald Reagan]] podstoupil [[koloskopie|kolonoskopii]], stal úřadujícím prezidentem USA [[George H. W. Bush|G. Bush st.]].
▲# [[29. červen|29. června]] [[2002]] se na časový úsek (7:09 - 9:29 hod), kdy [[George W. Bush]] podstoupil kolonoskopii, stal úřadujícím prezidentem USA [[Dick Cheney|R. Cheney]].
▲# [[21. červenec|21. července]] [[2007]] se na časový úsek (7:16 - 9:21 hod), kdy [[George W. Bush]] podstoupil kolonoskopii, stal úřadujícím prezidentem USA R. Cheney.
▲30. března 1981 při neúspěšném [[Atentát na Ronalda Reagana|atentátu na prezidenta Reagana]] nebyl XXV. dodatek uplatněn a viceprezident George H. W. Bush, který byl v té chvíli na palubě letadla z [[Texas]]u do úřadu, se neujal funkce úřadujícího prezidenta. Přesto k tomu byly právní předpoklady splněny. Prezident Reagan byl během chirurgického zákroku v bezvědomí. Operace skončila v 18:20 hodin místního času, ale prezident nenabyl vědomí před 19:30 hod.<ref>[http://www.doctorzebra.com/prez/z_x40shooting_chronology_g.htm Medical chronology of President Ronald Reagan's shooting, at doctorzebra.com]</ref> Viceprezident Bush, který se do Bílého domu dostavil v 19:00 hod, tak mohl uplatnit 4. oddíl dodatku, protože prezident nebyl schopen písemně požádat o předání výkonu funkce podle 3. oddílu. Této možnosti však nevyužil.<ref>"[http://transcripts.cnn.com/TRANSCRIPTS/0103/30/lkl.00.html Remembering the Assassination Attempt on Ronald Reagan]". ''Larry King Live'', 30. března 2001.</ref>
V roce 1997 prezident [[Bill Clinton]] odmítl celkovou anestézii při operačním výkonu přišití utrženého čtyřhlavého stehenního svalu právě proto, aby nemusel přenést své pravomoce na viceprezidenta [[Al Gore|Gorea]].
=== Seznam úřadujících prezidentů ===
{| class="wikitable" style="text-align:center; white-space:nowrap;"
! colspan=2 | Úřadující prezident<ref>{{cite journal| last=Feerick| first=John D.| date=2011| title=Presidential Succession and Inability: Before and After the Twenty-Fifth Amendment| url=https://ir.lawnet.fordham.edu/cgi/viewcontent.cgi?article=4695&context=flr| journal=Fordham Law Review| volume=79| issue=3| pages=928–932| accessdate=17-12-2018}}</ref><ref>{{cite book|last1=Neale|first1=Thomas H.|title=Presidential Disability Under the Twenty-Fifth Amendment: Constitutional Provisions and Perspectives for Congress|date=05-11-2018|publisher=Congressional Research Service|location=Washington, DC|url=https://fas.org/sgp/crs/misc/R45394.pdf|accessdate=17-12-2018}}</ref>
! zastávaný úřad
! období
! colspan=2 | strana
! prezident
|-
| [[Soubor:Vice President George H. W. Bush portrait.jpg|160px|Portrét George H. W. Bushe]]
| style="width: 12em;" | [[George H. W. Bush]]<br>(1924–2018)
| [[Viceprezident Spojených států amerických|viceprezident]]
| style="width: 10em;" | 13. července 1985<br>{{malé|(11:28 – 19:22)}}
| bgcolor=#CD0000 style="padding:.25em"|
| [[Republikánská strana (USA)|republikán]]
| style="width: 10em;" | [[Ronald Reagan]]
|-
| rowspan=2 | [[Soubor:Richard Cheney 2005 official portrait.jpg|160px|Portrét Richarda Cheneyho]]
| rowspan=2 | [[Dick Cheney]]<br>(* 1941)
| viceprezident
| 29. června 2002<br>{{malé|(7:09 – 9:24)}}
| bgcolor=#CD0000 style="padding:.25em"|
| republikán
| [[George W. Bush]]
|-
| viceprezident
| 21. července 2007<br>{{malé|(7:09 – 9:21)}}
| bgcolor=#CD0000 style="padding:.25em"|
| republikán
| George W. Bush
|}
== Galerie ==
| |||