Šardičky: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →Doprava, průmysl a zemědělství: typografické úpravy |
m napřímení odkazů |
||
Řádek 52:
| poznámka = ev.č.P246
| isbn =
}}</ref> Novodobá historie se datuje od konce [[Třicetiletá válka|třicetileté války]], kdy se v téměř zpustlé osadě zabydleli noví hospodáři. Vlastnické poměry k půdě i gruntům v osadě Sardičky z konce 17. století a prvního desetiletí 18. století byly značně neurovnané. Byl to důsledek chaotických dějů po třicetileté válce, ale zároveň i pozdějších nových výbojů Švédů pod vedením krále [[Karel X. Gustav|Karla X. Gustava]] v [[Republika obou národů|Republice obou národů]], expanze Osmanů do Polska (1672) a následně i jejich porážka u [[Bitva u Vídně|Vídně 1683]]. Všechny tyto děje ovlivnily život na Moravě, její všeobecný hospodářský úpadek, která byla průchozím a zásobovacím prostorem pro četná vojenská tažení. Statky [[Nesovice|Nové Zámky]], [[Milonice (okres Vyškov)|Milonice]] a Šardičky byly dekretem císaře [[Leopold I.|Leopolda I.]] z 30. května 1661 pro zadluženost zabaveny a jako zástava postoupeny Karlu Kašparovi,<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Karl Kaspar von der Leyen
| url = https://en.wikipedia.org/wiki/Karl_Kaspar_von_der_Leyen-Hohengeroldseck
Řádek 71:
}}</ref> z 12. června 1675 již 17 usedlostí. Relativně stabilní osídlení se ustavilo až po roce 1714, kdy vlastník osady [[Kojátky]] rytíř Bernard Antonín Bravanský z Chobřan (20. prosince 1714) přikoupil i osadu Šardičky a potvrdil vztah osadníků k obhospodařovaným poddanským pozemkům. Po smrti Bernarda Ant. Bravanského roku 1722 se majetku ujala jeho dcera Johana, která jej vzápětí převedla na svého manžela rytíře Jana Rudolfa Říkovského. Ten zemřel v Kojátkách 22. června 1748 ve věku 90 let (podle matričního zápisu<ref>http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/1241/?strana=34</ref>), jeho dcera Johana, která se opět panství ujala, zde zemřela na tuberkulózu 27. května 1753 ve věku 53 let.<ref>http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/1241/?strana=48</ref> Sloučené panství Kojátek a Šardiček bylo 31. května 1754 pro zadluženost v aukci prodáno Josefu Polzerovi. Přesnější soupisy propachtovaných pozemků a jejich hospodářů, provedené v rámci [[Tereziánský katastr|Tereziánského katastru]], jsou archivovány až k datu 15. srpna 1749. Jejich revize, včetně vzniklých sporů s novým majitelem panství, byly potvrzeny zápisem z 21. dubna 1755. Oddělený soupis pro Šardičky je zahrnut i v [[Josef II.|Josefinském katastru]] z roku 1787.
Šardičky byly v duchovní a matriční správě farnosti [[Milonice (okres Vyškov)|Milonice]]. Zde se matriky zachovaly od roku 1685. Od roku 1777 byla obec Šardičky ve správě farnosti Bučovice. Ze zachovaných dokumentů, uložených v Moravském zemském archivu,<ref>Moravský zemský archiv - fondy a pomůcky [http://www.mza.cz/fondy-a-pomucky.php] {{Wayback|url=http://www.mza.cz/fondy-a-pomucky.php |date=20100109104722 }}</ref><ref>Moravský zemský archiv, Fond E 67 [http://www.actapublica.cz/]</ref> je možné sledovat společnou historii jednotlivých rodů po dobu více jak 250 let v obou částech obce [[Kojátky]] - Šardičky.
== Politika ==
Řádek 119:
== Doprava, průmysl a zemědělství ==
Dopravní obslužnost je zajištěna silnicí 2. třídy II/431 ([[Vyškov]] – [[Bohdalice]] – [[Bučovice]] – [[Ždánice (okres Hodonín)|Ždánice]]) s odbočkou na Kojátky silnicí 3. třídy III/4317. Po východní hranici katastrálního území prochází silnice 2. třídy II/429 (Bohdalice – [[Nesovice]] – [[Koryčany]] – [[Osvětimany]]). V obci jsou vybudovány čtyři autobusové zastávky Kojátky – rozc.3.0 (z), Kojátky – Kaštanov, Kojátky – dědina a Kojátky – Šardičky. Autobusovou dopravu zajišťuje linkový spoj [[Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje|Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje]] s č. 644 (Bučovice – Kojátky),<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Spoj IDS JMK č. 644
| url = http://www.idsjmk.cz/jrady/644.pdf
|