|
Patří do ní podstatná jména mužského rodu zakončená v nominativu singuláru na -ъ (tvrdý vzor) nebo -'ь (měkký vzor; apostrof zde i dále označuje měkkost předchozí souhlásky) a jména středního rodu zakončená na -o (tvrdý vzor) nebo -'e (měkký vzor). V genitivu singuláru je vždy koncovka -a.<br />
Vzor tvrdého skloňování (vragъ, -ga, m.):
<table border="1" cellspacing="0" align="center">
{| class="wikitable"
<tr><td></td><td>singulár</td><td>duál</td><td>plurál</td></tr>
! || singulár || duál || plurál
<tr><td>1.</td><td>vrag-ъ</td><td>vrag-a</td><td>vradz-i</td></tr>
|-
<tr><td>2.</td><td>vrag-a</td><td>vrag-u</td><td>vrag-ъ</td></tr>
| 1. || vrag-ъ || vrag-a || vradz-i
<tr><td>3.</td><td>vrag-u</td><td>vrag-oma</td><td>vrag-omъ</td></tr>
|-
<tr><td>4.</td><td>vrag-ъ</td><td>vrag-a</td><td>vrag-y</td></tr>
| 2. || vrag-a || vrag-u || vrag-ъ
<tr><td>5.</td><td>vraž-e</td><td>vrag-a</td><td>vradz-i</td></tr>
|-
<tr><td>6.</td><td>vradz-ě</td><td>vrag-u</td><td>vradz-ěchъ</td></tr>
<tr><td>7| 3.</td><td> || vrag-omь</td><td>u || vrag-oma</td><td> || vrag-y</td></tr>omъ
|-
</table>
| 4. || vrag-ъ || vrag-a || vrag-y
|-
| 5. || vraž-e || vrag-a || vradz-i
|-
| 6. || vradz-ě || vrag-u || vradz-ěchъ
|-
| 7. || vrag-omь || vrag-oma || vrag-y
|}
<br />
Vzor měkkého skloňování (otьcь, -ca, m.):
<table{| border="1" cellspacing="0" align="center">
<tr><td></td><td>| || singulár</td><td> || duál</td><td> || plurál</td></tr>
|-
<tr><td>1.</td><td>otьc-ь</td><td>otьc-a</td><td>otьc-i</td></tr>
<tr><td>2| 1.</td><td> || otьc-a</td><td>ь || otьc-u</td><td>a || otьc-ь</td></tr>i
|-
<tr><td>3.</td><td>otьc-u</td><td>otьc-ema</td><td>otьc-emъ</td></tr>
<tr><td>4| 2.</td><td> || otьc-ь</td><td>a || otьc-a</td><td>u || otьc-ę</td></tr>ь
|-
<tr><td>5.</td><td>otьč-e</td><td>otьc-a</td><td>otьc-i</td></tr>
<tr><td>6| 3.</td><td> || otьc-i</td><td>u || otьc-u</td><td>ema || otьc-ichъ</td></tr>emъ
|-
<tr><td>7.</td><td>otьc-emь</td><td>otьc-ema</td><td>otьc-i</td></tr>
| 4. || otьc-ь || otьc-a || otьc-ę
</table>
|-
| 5. || otьč-e || otьc-a || otьc-i
|-
| 6. || otьc-i || otьc-u || otьc-ichъ
|-
| 7. || otьc-emь || otьc-ema || otьc-i
|}
===== Deklinace druhá (u-kmenová) =====
Patří do ní podstatná jména mužského rodu zakončená v nominativu singuláru -ъ, v genitivu singuláru mají -u.<br.>
Vzor skloňování (volъ, -lu, m.):
<table{| border="1" cellspacing="0" align="center">
<tr><td></td><td>| || singulár</td><td> || duál</td><td> || plurál</td></tr>
|-
<tr><td>1.</td><td>vol-ъ</td><td>vol-y</td><td>vol-ove</td></tr>
| 1. || vol-ъ || vol-y || vol-ove
<tr><td>2.</td><td>vol-u</td><td>vol-ovu</td><td>vol-ovъ</td></tr>
|-
<tr><td>3.</td><td>vol-ovi</td><td>vol-ъma</td><td>*vol-ъmъ</td></tr>
<tr><td>4| 2.</td><td> || vol-ъ</td><td>u || vol-y</td><td>ovu || vol-y</td></tr>ovъ
|-
<tr><td>5.</td><td>vol-u</td><td>vol-y</td><td>vol-ove</td></tr>
| 3. || vol-ovi || vol-ъma || *vol-ъmъ
<tr><td>6.</td><td>vol-u</td><td>vol-ovu</td><td>*vol-ъchъ</td></tr>
|-
<tr><td>7.</td><td>*vol-ъmь</td><td>vol-ъma</td><td>vol-ъmi</td></tr>
| 4. || vol-ъ || vol-y || vol-y
</table>
|-
| 5. || vol-u || vol-y || vol-ove
|-
| 6. || vol-u || vol-ovu || *vol-ъchъ
|-
| 7. || *vol-ъmь || vol-ъma || vol-ъmi
|}
Poznámka: Tvary označené hvězdičkou (*) nejsou doloženy, místo nich se používaly o-kmenové tvary podle první deklinace (instr.sg. vol-omь, dat.pl. vol-omъ, lok.pl. vol-ochъ).
===== Deklinace třetí (i-kmenová) =====
Patří do ní podstatná jména mužského a ženského rodu zakončená v nominativu singuláru -ь, v genitivu singuláru mají -i.<br.>
Vzor skloňování ženských jmen (žiznь, -ni, ž.):
<table border="1" cellspacing="0" align="center">
{| border="1" cellspacing="0" align="center"
<tr><td></td><td>singulár</td><td>duál</td><td>plurál</td></tr>
| || singulár || duál || plurál
<tr><td>1.</td><td>žizn-ь</td><td>žizn-i</td><td>žizn-i</td></tr>
|-
<tr><td>2.</td><td>žizn-i</td><td>žizn-iji, (ьji)</td><td>žizn-ii, (ьji)</td></tr>
<tr><td>3| 1.</td><td> || žizn-i</td><td>ь || žizn-ьma</td><td>i || žizn-imъ</td></tr>i
|-
<tr><td>4.</td><td>žizn-ь</td><td>žizn-i</td><td>žizn-i</td></tr>
<tr><td>5| 2.</td><td> || žizn-i</td><td> || žizn-i</td><td>iji, (ьji) || žizn-i</td></tr>ii, (ьji)
|-
<tr><td>6.</td><td>žizn-i</td><td>žizn-ьju</td><td>žizn-ьchъ</td></tr>
<tr><td>7| 3.</td><td> || žizn-ьjǫ</td><td>i || žizn-ьma</td><td> || žizn-ьmi</td></tr>imъ
|-
</table>
| 4. || žizn-ь || žizn-i || žizn-i
|-
| 5. || žizn-i || žizn-i || žizn-i
|-
| 6. || žizn-i || žizn-ьju || žizn-ьchъ
|-
| 7. || žizn-ьjǫ || žizn-ьma || žizn-ьmi
|}
<br />
Vzor skloňování mužských jmen (gostь, -ti, m.):
<table{| border="1" cellspacing="0" align="center">
<tr><td></td><td>| || singulár</td><td> || duál</td><td> || plurál</td></tr>
|-
<tr><td>1.</td><td>gost-ь</td><td>gost-ьe</td><td>gost-ьe</td></tr>
| 1. || gost-ь || gost-ьe || gost-ьe
<tr><td>2.</td><td>gost-i</td><td>gost-iji, (ьji)</td><td>gost-iji, (ьji)</td></tr>
|-
<tr><td>3.</td><td>gost-i</td><td>gost-ьma</td><td>gost-imъ</td></tr>
<tr><td>4| 2.</td><td> || gost-ь</td><td>i || gost-ьe</td><td>iji, (ьji) || gost-i</td></tr>iji, (ьji)
|-
<tr><td>5.</td><td>gost-i</td><td>gost-ьe</td><td>gost-i</td></tr>
<tr><td>6| 3.</td><td> || gost-i</td><td> || gost-ьju</td><td>ьma || gost-ьchъ</td></tr>imъ
|-
<tr><td>7.</td><td>gost-ьmь</td><td>gost-ьma</td><td>gost-ьmi</td></tr>
| 4. || gost-ь || gost-ьe || gost-i
</table>
|-
| 5. || gost-i || gost-ьe || gost-i
|-
| 6. || gost-i || gost-ьju || gost-ьchъ
|-
| 7. || gost-ьmь || gost-ьma || gost-ьmi
|}
Poznámka: V nominativu a vokativu plurálu je v mladších textech koncovka -ьje. Podle tohoto vzoru se skloňují ve dvojném čísle i jména oko a ucho, mají však v genitivu a lokálu většinou koncovku -iju (oč-iju, uš-iju), v dativu a instrumentálu koncovku -ima (oč-ima, uš-ima).
===== Deklinace čtvrtá (ā-kmenová a jā-kmenová) =====
Patří do ní podstatná jména mužského a ženského rodu zakončená v nominativu singuláru -a (tato mají v genitivu singuláru -y) nebo -'a či -'i (tato mají v genitivu singuláru -ę).<br.>
Vzor skloňování jmen zakončených na -a (ryba, -by, ž.):¨
<table{| border="1" cellspacing="0" align="center">
<tr><td></td><td>| || singulár</td><td> || duál</td><td> || plurál</td></tr>
|-
<tr><td>1.</td><td>ryb-a</td><td>ryb-ě</td><td>ryb-y</td></tr>
<tr><td>2| 1.</td><td> || ryb-y</td><td>a || ryb-u</td><td>ě || ryb-ъ</td></tr>y
|-
<tr><td>3.</td><td>ryb-ě</td><td>ryb-ama</td><td>ryb-amъ</td></tr>
<tr><td>4| 2.</td><td> || ryb-ǫ</td><td>y || ryb-ě</td><td>u || ryb-y</td></tr>ъ
|-
<tr><td>5.</td><td>ryb-o</td><td>ryb-ě</td><td>ryb-y</td></tr>
<tr><td>6| 3.</td><td> || ryb-ě</td><td> || ryb-u</td><td>ama || ryb-achъ</td></tr>amъ
|-
<tr><td>7.</td><td>ryb-ojǫ</td><td>ryb-ama</td><td>ryb-ami</td></tr>
| 4. || ryb-ǫ || ryb-ě || ryb-y
</table>
|-
| 5. || ryb-o || ryb-ě || ryb-y
|-
| 6. || ryb-ě || ryb-u || ryb-achъ
|-
| 7. || ryb-ojǫ || ryb-ama || ryb-ami
|}
<br />
Vzor skloňování jmen zakončených na -'a (lъža, -žę, ž.) a -'i (bogyn'i, nę, ž.):
<table{| border="1" cellspacing="0" align="center">
<tr><td></td><td>| || singulár</td><td> || duál</td><td> || plurál</td></tr>
|-
<tr><td>1.</td><td>lъž-a, bogyn'-i</td><td>lъž-i, bogyn'-i</td><td>lъž-ę, bogyn-ję</td></tr>
<tr><td>2| 1.</td><td> || lъž-ęa, bogyn'-ję</td><td>i || lъž-ui, bogyn'-ju</td><td>i || lъž-ьę, bogyn'-ь</td></tr>ję
|-
<tr><td>3.</td><td>lъž-i, bogyn'-i</td><td>lъž-ama, bogyn'-ěma</td><td>lъž-amъ, bogyn'-ěmъ</td></tr>
<tr><td>4| 2.</td><td> || lъž-ǫę, bogyn-jǫ</td><td>ję || lъž-iu, bogyn'-i</td><td>ju || lъž-ęь, bogyn'-ję</td></tr>ь
|-
<tr><td>5.</td><td>lъž-e, bogyn'-e</td><td>lъž-i, bogyn'-i</td><td>lъž-ę, bogyn-ję</td></tr>
<tr><td>6| 3.</td><td> || lъž-i, bogyn'-i</td><td> || lъž-uama, bogyn'-ju</td><td>ěma || lъž-achъamъ, bogyn'-ěchъ</td></tr>ěmъ
|-
<tr><td>7.</td><td>lъž-ejǫ, bogyn'-ejǫ</td><td>lъž-ama, bogyn'-ěma</td><td>lъž-ami, bogyn'-ěmi</td></tr>
| 4. || lъž-ǫ, bogyn-jǫ || lъž-i, bogyn'-i || lъž-ę, bogyn-ję
</table>
|-
| 5. || lъž-e, bogyn'-e || lъž-i, bogyn'-i || lъž-ę, bogyn-ję
|-
| 6. || lъž-i, bogyn'-i || lъž-u, bogyn-ju || lъž-achъ, bogyn'-ěchъ
|-
| 7. || lъž-ejǫ, bogyn'-ejǫ || lъž-ama, bogyn'-ěma || lъž-ami, bogyn'-ěmi
|}
Poznámka: V mladších textech bývá u vzoru bogyn'i ve vok.sg. koncovka -je (bogyn-je), v instr.sg. koncovka -jejǫ (bogyn-jejǫ), v dat.pl. koncovka -jamъ (bogyn-jamъ), v lok.pl. koncovka -jachъ (bogyn-jachъ), v instr.pl. koncovka -jami (bogyn-jami) a v dat. a instr.du. koncovka -jama (bogyn-jama).
===== Deklinace čtvrtá (souhlásková) =====
Patří do ní podstatná jména všech rodů mající v nom.sg. a vok.sg. (a u středních i v ak.sg.) o jednu slabiku méně než v ostatních pádech, gen.sg. má vždy zakončení -e. Podle vztahu zakončení nom.sg. a gen.sg. se rozeznávají: a) n-kmeny (mužské -y (nebo -enь)/-ene, střední -ę/-ene), b) ū-kmeny (-y/-ъve, ženské), c) r-kmeny (-i/-ere, ženské), d) s-kmeny (-o/-ese, střední), e) t-kmeny (-ę/-ęte, střední)<br.>
Vzor skloňování ū-kmenů mužského rodu (plamy, -mene, m.):
<table border="1" cellspacing="0" align="center">
{| border="1" cellspacing="0" align="center"
<tr><td></td><td>singulár</td><td>duál</td><td>plurál</td></tr>
| || singulár || duál || plurál
<tr><td>1.</td><td>plam-y</td><td>plamen-i</td><td>plamen-e</td></tr>
|-
<tr><td>2.</td><td>plamen-e</td><td>plamen-u</td><td>plamen-ъ</td></tr>
| 1. || plam-y || plamen-i || plamen-e
<tr><td>3.</td><td>plamen-i</td><td>plamen-ьma</td><td>plamen-ьmъ</td></tr>
|-
<tr><td>4.</td><td>plamen-ь</td><td>plamen-i</td><td>plamen-i</td></tr>
<tr><td>5| 2.</td><td>plam || plamen-y</td><td>e || plamen-i</td><td>u || plamen-e</td></tr>ъ
|-
<tr><td>6.</td><td>plamen-e</td><td>plamen-u</td><td>plamen-ьchъ</td></tr>
<tr><td>7| 3.</td><td> || plamen-ьmь</td><td>i || plamen-ьma</td><td> || plamen-ьmi</td></tr>ьmъ
|-
</table>
| 4. || plamen-ь || plamen-i || plamen-i
|-
| 5. || plam-y || plamen-i || plamen-e
|-
| 6. || plamen-e || plamen-u || plamen-ьchъ
|-
| 7. || plamen-ьmь || plamen-ьma || plamen-ьmi
|}
Poznámka: Podle tohoto vzoru se skloňují souhláskové kmeny mužského rodu. Každý typ má ovšem v nom. a vok. sg. své zakončení.
<br />
Vzor skloňování r-kmenů (mati, -tere, ž.):
<table{| border="1" cellspacing="0" align="center">
<tr><td></td><td>| || singulár</td><td> || duál</td><td> || plurál</td></tr>
|-
<tr><td>1.</td><td>mat-i</td><td>-</td><td>mater-i</td></tr>
| 1. || mat-i || - || mater-i
<tr><td>2.</td><td>mater-e</td><td>-</td><td>mater-ъ</td></tr>
|-
<tr><td>3.</td><td>mater-i</td><td>-</td><td>mater-ьmъ</td></tr>
<tr><td>4| 2.</td><td> || mater-ь</td><td>e || -</td><td> || mater-i</td></tr>ъ
|-
<tr><td>5.</td><td>mat-i</td><td>-</td><td>mater-i</td></tr>
<tr><td>6| 3.</td><td> || mater-e</td><td>i || -</td><td> || mater-ьchъ</td></tr>ьmъ
|-
<tr><td>7.</td><td>mater-ьmь</td><td>-</td><td>mater-ьmi</td></tr>
| 4. || mater-ь || - || mater-i
</table>
|-
| 5. || mat-i || - || mater-i
|-
| 6. || mater-e || - || mater-ьchъ
|-
| 7. || mater-ьmь || - || mater-ьmi
|}
Poznámka: Podle tohoto vzoru se skloňují souhláskové kmeny ženského rodu. Každý typ má ovšem v nom. a vok. sg. své zakončení. Tvary dvojného čísla nejsou u souhláskových kmenů ženského rodu doloženy.
<br />
Vzor skloňování s-kmenů středního rodu (tělo, -lese, s.):
<table{| border="1" cellspacing="0" align="center">
<tr><td></td><td>| || singulár</td><td> || duál</td><td> || plurál</td></tr>
|-
<tr><td>1.</td><td>těl-o</td><td>těles-ě</td><td>těles-a</td></tr>
<tr><td>2| 1.</td><td>těles || těl-e</td><td>o || těles-u</td><td>ě || těles-ъ</td></tr>a
|-
<tr><td>3.</td><td>těles-i</td><td>těles-ьma</td><td>těles-ьmъ</td></tr>
<tr><td>4| 2.</td><td>těl || těles-o</td><td>e || těles-ě</td><td>u || těles-a</td></tr>ъ
|-
<tr><td>5.</td><td>těl-o</td><td>těles-ě</td><td>těles-a</td></tr>
<tr><td>6| 3.</td><td> || těles-e</td><td>i || těles-u</td><td>ьma || těles-ьchъ</td></tr>ьmъ
|-
<tr><td>7.</td><td>těles-ьmь</td><td>těles-ьma</td><td>těles-y</td></tr>
| 4. || těl-o || těles-ě || těles-a
</table>
|-
| 5. || těl-o || těles-ě || těles-a
|-
| 6. || těles-e || těles-u || těles-ьchъ
|-
| 7. || těles-ьmь || těles-ьma || těles-y
|}
Poznámka: Podle tohoto vzoru se skloňují souhláskové kmeny mužského rodu. Každý typ má ovšem v nom. a vok. sg. své zakončení.
Tento typ skloňování je mladší a vznikl z tvarů skloňování jmenného připojením tvarů (zaniklého) ukazovacího zájména *jь, *ja, *je.<br />
Tvrdý vzor skloňování složeného (dobryi, -raě, -roe):
<table border="1" cellspacing="0" align="center">
{| border="1" cellspacing="0" align="center"
<tr><td></td><td>mužský rod</td><td>ženský rod</td><td>střední rod</td></tr>
| || mužský rod || ženský rod || střední rod
<tr><td>sg.</td><td colspan="3"></td></tr>
|-
<tr><td>1.</td><td>dobr-yi</td><td>dobr-aě</td><td>dobr-a</td></tr>
| sg. || colspan="3" |
<tr><td>2.</td><td>dobr-aego</td><td>dobr-yję</td><td>dobr-aego</td></tr>
|-
<tr><td>3.</td><td>dobr-uemu</td><td>dobr-ěi</td><td>dobr-uemu</td></tr>
<tr><td>4| 1.</td><td> || dobr-yi</td><td> || dobr-ǫjǫ</td><td>aě || dobr-oe</td></tr>a
|-
<tr><td>5.</td><td>dobr-yjь</td><td>dobr-aě</td><td>dobr-oe</td></tr>
<tr><td>6| 2.</td><td> || dobr-ěemь</td><td>aego || dobr-ěi</td><td>yję || dobr-ěemь</td></tr>aego
|-
<tr><td>7.</td><td>dobr-yimь</td><td>dobr-ojǫ</td><td>dobr-yimь</td></tr>
| 3. || dobr-uemu || dobr-ěi || dobr-uemu
<tr><td>du.</td><td colspan="3"></td></tr>
|-
<tr><td>1.</td><td>dobr-aě</td><td>dobr-ěi</td><td>dobr-ěi</td></tr>
<tr><td>2| 4.</td><td> || dobr-uju</td><td>yi || dobr-uju</td><td>ǫjǫ || dobr-uju</td></tr>oe
|-
<tr><td>3.</td><td>dobr-yima</td><td>dobr-yima</td><td>dobr-yima</td></tr>
<tr><td>4| 5.</td><td> || dobr-aě</td><td>yjь || dobr-ěi</td><td>aě || dobr-ěi</td></tr>oe
|-
<tr><td>5.</td><td>dobr-aě</td><td>dobr-ěi</td><td>dobr-ěi</td></tr>
<tr><td>| 6.</td><td> || dobr-uju</td><td>ěemь || dobr-uju</td><td>ěi || dobr-uju</td></tr>ěemь
|-
<tr><td>7.</td><td>dobr-yima</td><td>dobr-yima</td><td>dobr-yima</td></tr>
| 7. || dobr-yimь || dobr-ojǫ || dobr-yimь
<tr><td>pl.</td><td colspan="3"></td></tr>
|-
<tr><td>1.</td><td>dobr-ii</td><td>dobr-yję</td><td>dobr-aě</td></tr>
| du. || colspan="3" |
<tr><td>2.</td><td>dobr-yichъ</td><td>dobr-yichъ</td><td>dobr-yichъ</td></tr>
|-
<tr><td>3.</td><td>dobr-yimъ</td><td>dobr-yimъ</td><td>dobr-yimъ</td></tr>
<tr><td>4| 1.</td><td> || dobr-yję</td><td>aě || dobr-yję</td><td>ěi || dobr-aě</td></tr>ěi
|-
<tr><td>5.</td><td>dobr-ii</td><td>dobr-yję</td><td>dobr-aě</td></tr>
| 2. || dobr-uju || dobr-uju || dobr-uju
<tr><td>6.</td><td>dobr-yichъ</td><td>dobr-yichъ</td><td>dobr-yichъ</td></tr>
|-
<tr><td>7.</td><td>dobr-yimi</td><td>dobr-yimi</td><td>dobr-yimi</td></tr>
| 3. || dobr-yima || dobr-yima || dobr-yima
</table>
|-
| 4. || dobr-aě || dobr-ěi || dobr-ěi
|-
| 5. || dobr-aě || dobr-ěi || dobr-ěi
|-
| 6. || dobr-uju || dobr-uju || dobr-uju
|-
| 7. || dobr-yima || dobr-yima || dobr-yima
|-
| pl. || colspan="3" |
|-
| 1. || dobr-ii || dobr-yję || dobr-aě
|-
| 2. || dobr-yichъ || dobr-yichъ || dobr-yichъ
|-
| 3. || dobr-yimъ || dobr-yimъ || dobr-yimъ
|-
| 4. || dobr-yję || dobr-yję || dobr-aě
|-
| 5. || dobr-ii || dobr-yję || dobr-aě
|-
| 6. || dobr-yichъ || dobr-yichъ || dobr-yichъ
|-
| 7. || dobr-yimi || dobr-yimi || dobr-yimi
|}
Poznámka: V mladších textech bývá v mužském rodu v gen.sg. koncovka -ajego (dobr-ajego), v dat.sg. koncovka -ujemu (dobr-ujemu), v lok.sg. koncovka -ějemь (dobr-ějemь), v nom., ak. a vok. du. koncovka -aja (dobr-aja), v ženském rodu v nom. a vok.sg. koncovka -aja (dobr-aja), ve středním rodu v nom. a vok.sg. koncovka -oje (dobr-oje) a v nom. a vok.pl. koncovka -aja (dobr-aja).<br />
<br />
Měkký vzor skloňování složeného (ništii, -taě, -tee):
<table{| border="1" cellspacing="0" align="center">
<tr><td></td><td>| || mužský rod</td><td> || ženský rod</td><td> || střední rod</td></tr>
|-
<tr><td>sg.</td><td colspan="3"></td></tr>
| sg. || colspan="3" |
<tr><td>1.</td><td>ništ-ii</td><td>ništ-aě</td><td>ništ-ee</td></tr>
|-
<tr><td>2.</td><td>ništ-aego</td><td>ništ-ęję</td><td>ništ-aego</td></tr>
<tr><td>3| 1.</td><td> || ništ-uemu</td><td>ii || ništ-ii</td><td>aě || ništ-uemu</td></tr>ee
|-
<tr><td>4.</td><td>ništ-ii</td><td>ništ-ǫjǫ</td><td>ništ-ee</td></tr>
<tr><td>5| 2.</td><td> || ništ-ii</td><td>aego || ništ-aě</td><td>ęję || ništ-ee</td></tr>aego
|-
<tr><td>6.</td><td>ništ-iimь</td><td>ništ-ii</td><td>ništ-iimь</td></tr>
<tr><td>7| 3.</td><td> || ništ-iimь</td><td>uemu || ništ-ejǫ</td><td>ii || ništ-iimь</td></tr>uemu
|-
<tr><td>du.</td><td colspan="3"></td></tr>
<tr><td>1| 4.</td><td> || ništ-aě</td><td>ii || ništ-ii</td><td>ǫjǫ || ništ-ii</td></tr>ee
|-
<tr><td>2.</td><td>ništ-uju</td><td>ništ-uju</td><td>ništ-uju</td></tr>
<tr><td>3| 5.</td><td> || ništ-iima</td><td>ii || ništ-iima</td><td>aě || ništ-iima</td></tr>ee
|-
<tr><td>4.</td><td>ništ-aě</td><td>ništ-ii</td><td>ništ-ii</td></tr>
<tr><td>5| 6.</td><td> || ništ-aě</td><td>iimь || ništ-ii</td><td> || ništ-ii</td></tr>iimь
|-
<tr><td>6.</td><td>ništ-uju</td><td>ništ-uju</td><td>ništ-uju</td></tr>
<tr><td>| 7.</td><td> || ništ-iima</td><td>iimь || ništ-iima</td><td>ejǫ || ništ-iima</td></tr>iimь
|-
<tr><td>pl.</td><td colspan="3"></td></tr>
| du. || colspan="3" |
<tr><td>1.</td><td>ništ-ii</td><td>ništ-ęję</td><td>ništ-aě</td></tr>
|-
<tr><td>2.</td><td>ništ-iichъ</td><td>ništ-iichъ</td><td>ništ-iichъ</td></tr>
<tr><td>3| 1.</td><td> || ništ-iimъ</td><td>aě || ništ-iimъ</td><td>ii || ništ-iimъ</td></tr>ii
|-
<tr><td>4.</td><td>ništ-ęję</td><td>ništ-ęję</td><td>ništ-aě</td></tr>
<tr><td>5| 2.</td><td> || ništ-ii</td><td>uju || ništ-ęję</td><td>uju || ništ-aě</td></tr>uju
|-
<tr><td>6.</td><td>ništ-iichъ</td><td>ništ-iichъ</td><td>ništ-iichъ</td></tr>
<tr><td>7| 3.</td><td> || ništ-iimi</td><td>iima || ništ-iimi</td><td>iima || ništ-iimi</td></tr>iima
|-
</table>
| 4. || ništ-aě || ništ-ii || ništ-ii
|-
| 5. || ništ-aě || ništ-ii || ništ-ii
|-
| 6. || ništ-uju || ništ-uju || ništ-uju
|-
| 7. || ništ-iima || ništ-iima || ništ-iima
|-
| pl. || colspan="3" |
|-
| 1. || ništ-ii || ništ-ęję || ništ-aě
|-
| 2. || ništ-iichъ || ništ-iichъ || ništ-iichъ
|-
| 3. || ništ-iimъ || ništ-iimъ || ništ-iimъ
|-
| 4. || ništ-ęję || ništ-ęję || ništ-aě
|-
| 5. || ništ-ii || ništ-ęję || ništ-aě
|-
| 6. || ništ-iichъ || ništ-iichъ || ništ-iichъ
|-
| 7. || ništ-iimi || ništ-iimi || ništ-iimi
|}
Poznámka: V mladších textech bývá v mužském rodu v gen.sg. koncovka -ajego (ništ-ajego), v dat.sg. koncovka -ujemu (ništ-ujemu), v nom., ak. a vok.du. koncovka -aja (ništ-aja), v ženském rodu v nom.sg. koncovka -aja (ništ-aja), ve středním rodu v nom.sg. koncovka -eje (ništ-eje) a v nom., ak. a vok.pl. koncovka -aja (ništ-aja).
===== Stupňování přídavných jmen =====
Delší způsob je obvyklejší, tvoří se přidáním zakončení -ějь v nom.sg. mužs., -ějši v nom.sg. žens. a -ěje v nom.sg. stř. rodu, přídavná jména zakončená na -ьnъ jej užívají výhradně. Obojí způsob se může užít jak ve skloňování jmenném, tak složeném. Končí-li základ přídavného jména na -k-, -g- nebo -ch-, měkčí se tyto souhlásky na -č-, -ž- a -š- a -ě- v příponě se mění na -a-.<br />
Vzor kratšího tvoření druhého stupně ve skloňování jmenném (gor'ijь, -'ьši, -'e):
<table{| border="1" cellspacing="0" align="center">
<tr><td></td><td>| || mužský rod</td><td> || ženský rod</td><td> || střední rod</td></tr>
|-
<tr><td>sg.</td><td colspan="3"></td></tr>
| sg. || colspan="3" |
<tr><td>1.</td><td>gor'-ijь</td><td>gor'-ьši</td><td>gor-je</td></tr>
|-
<tr><td>2.</td><td>gor'-ьša</td><td>gor'-ьšę</td><td>gor'-ьša</td></tr>
<tr><td>3| 1.</td><td> || gor'-ьšu</td><td>ijь || gor'-ьši</td><td> || gor'-ьšu</td></tr>je
|-
<tr><td>4.</td><td>gor'-ijь</td><td>gor'-ьšǫ</td><td>gor-je</td></tr>
<tr><td>5| 2.</td><td> || gor'-ijь</td><td>ьša || gor'-ьši</td><td>ьšę || gor'-je</td></tr>ьša
|-
<tr><td>6.</td><td>gor'-ьši</td><td>gor'-ьši</td><td>gor'-ьši</td></tr>
| 3. || gor'-ьšu || gor'-ьši || gor'-ьšu
<tr><td>7.</td><td>gor'-ьšemь</td><td>gor'-ьšejǫ</td><td>gor'-ьšemь</td></tr>
|-
<tr><td>du.</td><td colspan="3"></td></tr>
| 4. || gor'-ijь || gor'-ьšǫ || gor-je
<tr><td>1.</td><td>gor'-ьša</td><td>gor'-ьši</td><td>gor'-ьši</td></tr>
|-
<tr><td>2.</td><td>gor'-ьšu</td><td>gor'-ьšu</td><td>gor'-ьšu</td></tr>
| 5. || gor'-ijь || gor'-ьši || gor-je
<tr><td>3.</td><td>gor'-ьšema</td><td>gor'-ьšama</td><td>gor'-ьšema</td></tr>
|-
<tr><td>4.</td><td>gor'-ьša</td><td>gor'-ьši</td><td>gor'-ьši</td></tr>
<tr><td>5| 6.</td><td> || gor'-ьša</td><td>ьši || gor'-ьši</td><td> || gor'-ьši</td></tr>
|-
<tr><td>6.</td><td>gor'-ьšu</td><td>gor'-ьšu</td><td>gor'-ьšu</td></tr>
<tr><td>| 7.</td><td> || gor'-ьšema</td><td>ьšemь || gor'-ьšama</td><td>ьšejǫ || gor'-ьšema</td></tr>ьšemь
|-
<tr><td>pl.</td><td colspan="3"></td></tr>
| du. || colspan="3" |
<tr><td>1.</td><td>gor'-ьše</td><td>gor'-ьšę</td><td>gor'-ьša</td></tr>
|-
<tr><td>2.</td><td>gor'-ьšь</td><td>gor'-ьšь</td><td>gor'-ьšь</td></tr>
| 1. || gor'-ьša || gor'-ьši || gor'-ьši
<tr><td>3.</td><td>gor'-ьšemъ</td><td>gor'-ьšamъ</td><td>gor'-ьšemъ</td></tr>
|-
<tr><td>4.</td><td>gor'-ьšę</td><td>gor'-ьšę</td><td>gor'-ьša</td></tr>
<tr><td>5| 2.</td><td> || gor'-ьše</td><td>ьšu || gor'-ьšę</td><td>ьšu || gor'-ьša</td></tr>ьšu
|-
<tr><td>6.</td><td>gor'-ьšichъ</td><td>gor'-ьšachъ</td><td>gor'-ьšichъ</td></tr>
<tr><td>7| 3.</td><td> || gor'-ьši</td><td>ьšema || gor'-ьšami</td><td>ьšama || gor'-ьši</td></tr>ьšema
|-
</table>
| 4. || gor'-ьša || gor'-ьši || gor'-ьši
|-
| 5. || gor'-ьša || gor'-ьši || gor'-ьši
|-
| 6. || gor'-ьšu || gor'-ьšu || gor'-ьšu
|-
| 7. || gor'-ьšema || gor'-ьšama || gor'-ьšema
|-
| pl. || colspan="3" |
|-
| 1. || gor'-ьše || gor'-ьšę || gor'-ьša
|-
| 2. || gor'-ьšь || gor'-ьšь || gor'-ьšь
|-
| 3. || gor'-ьšemъ || gor'-ьšamъ || gor'-ьšemъ
|-
| 4. || gor'-ьšę || gor'-ьšę || gor'-ьša
|-
| 5. || gor'-ьše || gor'-ьšę || gor'-ьša
|-
| 6. || gor'-ьšichъ || gor'-ьšachъ || gor'-ьšichъ
|-
| 7. || gor'-ьši || gor'-ьšami || gor'-ьši
|}
<br />
Vzor delšího tvoření druhého stupně ve skloňování složeném (grěšьnějь, -nějšiě, -nějšee):
<table{| border="1" cellspacing="0" align="center">
<tr><td></td><td>| || mužský rod</td><td> || ženský rod</td><td> || střední rod</td></tr>
|-
<tr><td>sg.</td><td colspan="3"></td></tr>
| sg. || colspan="3" |
<tr><td>1.</td><td>grěšьn-ějь</td><td>grěšьn-ějьšiě</td><td>grěšьn-ějьšee</td></tr>
|-
<tr><td>2.</td><td>grěšьn-ějьšaego</td><td>grěšьn-ějьšęję</td><td>grěšьn-ějьšaego</td></tr>
<tr><td>3| 1.</td><td> || grěšьn-ějьšuemu</td><td>ějь || grěšьn-ějьšii</td><td>ějьšiě || grěšьn-ějьšuemu</td></tr>ějьšee
|-
<tr><td>4.</td><td>grěšьn-ějь</td><td>grěšьn-ějьšǫjǫ</td><td>grěšьn-ějьšee</td></tr>
<tr><td>5| 2.</td><td> || grěšьn-ějь</td><td>ějьšaego || grěšьn-ějьšiě</td><td>ějьšęję || grěšьn-ějьšee</td></tr>ějьšaego
|-
<tr><td>6.</td><td>grěšьn-ějьšijьmь</td><td>grěšьn-ějьšii</td><td>grěšьn-ějьšijьmь</td></tr>
<tr><td>7| 3.</td><td> || grěšьn-ějьšьjьmь</td><td>ějьšuemu || grěšьn-ějьšejǫ</td><td>ějьšii || grěšьn-ějьšьjьmь</td></tr>ějьšuemu
|-
<tr><td>du.</td><td colspan="3"></td></tr>
<tr><td>1| 4.</td><td> || grěšьn-ějьšaě</td><td>ějь || grěšьn-ějьšijь</td><td>ějьšǫjǫ || grěšьn-ějьšijь</td></tr>ějьšee
|-
<tr><td>2.</td><td>grěšьn-ějьšuju</td><td>grěšьn-ějьšuju</td><td>grěšьn-ějьšuju</td></tr>
<tr><td>3| 5.</td><td> || grěšьn-ějьšijьma</td><td>ějь || grěšьn-ějьšijьma</td><td>ějьšiě || grěšьn-ějьšijьma</td></tr>ějьšee
|-
<tr><td>4.</td><td>grěšьn-ějьšaě</td><td>grěšьn-ějьšijь</td><td>grěšьn-ějьšijь</td></tr>
<tr><td>5| 6.</td><td> || grěšьn-ějьšaě</td><td>ějьšijьmь || grěšьn-ějьšijь</td><td>ějьšii || grěšьn-ějьšijь</td></tr>ějьšijьmь
|-
<tr><td>6.</td><td>grěšьn-ějьšuju</td><td>grěšьn-ějьšuju</td><td>grěšьn-ějьšuju</td></tr>
<tr><td>| 7.</td><td> || grěšьn-ějьšьjьma</td><td>ějьšьjьmь || grěšьn-ějьšьjьma</td><td>ějьšejǫ || grěšьn-ějьšьjьma</td></tr>ějьšьjьmь
|-
<tr><td>pl.</td><td colspan="3"></td></tr>
| du. || colspan="3" |
<tr><td>1.</td><td>grěšьn-ějьšei</td><td>grěšьn-ějьšęję</td><td>grěšьn-ějьšaě</td></tr>
|-
<tr><td>2.</td><td>grěšьn-ějьšьjьchъ</td><td>grěšьn-ějьšьjьchъ</td><td>grěšьn-ějьšьjьchъ</td></tr>
<tr><td>3| 1.</td><td> || grěšьn-ějьšьjьmъ</td><td>ějьšaě || grěšьn-ějьšьjьmъ</td><td>ějьšijь || grěšьn-ějьšьjьmъ</td></tr>ějьšijь
|-
<tr><td>4.</td><td>grěšьn-ějьšęję</td><td>grěšьn-ějьšęję</td><td>grěšьn-ějьšaě</td></tr>
<tr><td>5| 2.</td><td> || grěšьn-ějьšei</td><td>ějьšuju || grěšьn-ějьšęję</td><td>ějьšuju || grěšьn-ějьšaě</td></tr>ějьšuju
|-
<tr><td>6.</td><td>grěšьn-ějьšijьchъ</td><td>grěšьn-ějьšьjьchъ</td><td>grěšьn-ějьšьjьchъ</td></tr>
<tr><td>7| 3.</td><td> || grěšьn-ějьšьjьmi</td><td>ějьšijьma || grěšьn-ějьšьjьmi</td><td>ějьšijьma || grěšьn-ějьšьjьmi</td></tr>ějьšijьma
|-
</table>
| 4. || grěšьn-ějьšaě || grěšьn-ějьšijь || grěšьn-ějьšijь
|-
| 5. || grěšьn-ějьšaě || grěšьn-ějьšijь || grěšьn-ějьšijь
|-
| 6. || grěšьn-ějьšuju || grěšьn-ějьšuju || grěšьn-ějьšuju
|-
| 7. || grěšьn-ějьšьjьma || grěšьn-ějьšьjьma || grěšьn-ějьšьjьma
|-
| pl. || colspan="3" |
|-
| 1. || grěšьn-ějьšei || grěšьn-ějьšęję || grěšьn-ějьšaě
|-
| 2. || grěšьn-ějьšьjьchъ || grěšьn-ějьšьjьchъ || grěšьn-ějьšьjьchъ
|-
| 3. || grěšьn-ějьšьjьmъ || grěšьn-ějьšьjьmъ || grěšьn-ějьšьjьmъ
|-
| 4. || grěšьn-ějьšęję || grěšьn-ějьšęję || grěšьn-ějьšaě
|-
| 5. || grěšьn-ějьšei || grěšьn-ějьšęję || grěšьn-ějьšaě
|-
| 6. || grěšьn-ějьšijьchъ || grěšьn-ějьšьjьchъ || grěšьn-ějьšьjьchъ
|-
| 7. || grěšьn-ějьšьjьmi || grěšьn-ějьšьjьmi || grěšьn-ějьšьjьmi
|}
Poznámka: V mladších textech se vyskytují v koncovkách stejné hláskové obměny jako u složeného skloňování základního stupně přídavných jmen (viz tam).
====== Třetí stupeň ======
| 