Verze z 19. 12. 2019, 11:22 editovat 46.23.55.195 (diskuse) Bez shrnutí editace ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 19. 12. 2019, 11:23 editovat zrušit editaci 46.23.55.195 (diskuse) Bez shrnutí editace značky: možný vandalismus editace z Vizuálního editoru Přejít na další porovnání →
Řádek 14: Slovo „bible“ pochází z řeckého ''biblia'', knihy – množné číslo od [[Jmenný rod\|neutra]] {{Cizojazyčně\|el\|το βιβλίον}} (''to biblion'', zdrobnělina slova ''biblos''). Antické knihy měly podobu [[Svitek\|svitku]] a jejich řecké označení pochází ze slova ''byblos'', česky [[papyrus]], ze kterého se svitky vyráběly. Množné číslo ''biblia'' převzala [[latina]], ve které výraz později pochopili jako jednotné číslo feminina a slovo bible se tak začalo na Západě užívat v jednotném čísle.<ref>Milan Balabán, ''Hebrejské myšlení'', str. 23–25, Herrmann a synové, Praha 1993.</ref> Hebrejské slovo ''tóra'' (naučení, příkaz, zákon) přeložila [[Septuaginta]] do řečtiny jako ''diathéké'' (závěť, smlouva) a latinské překlady jako ''testamentum'' (závěť, odkaz). Staroslověnský překlad použiloužil slovo ''zavět'' a český slovo zákon, které původně snad znamenalo ustanovení a odkaz.<ref>[[Václav Machek (jazykovědec)\|Václav Machek]]: ''Etymologický slovník''. Praha: Academia 1971, str. 709.</ref> == Starý a Nový zákon ==

Bible: Porovnání verzí