Karel Škréta (opera): Porovnání verzí

(Prostranství v Římě. V pozadí [[Koloseum|Colosseum]]. Temno večerní.) Z hluku římského karnevalu prchá Škréta v osamělý stín Colossea, očekávaje soka k souboji (zpěv ''Pryč, vy šaškovité tretky''). Graziella, sličný model Škrétův, dala se žertem od cizího, maskovaného muže políbiti, čímž si Škréta znechutil její lásku i nevázanou veselost žití svého dosavadního, a zatouží po čistých ideálech. Vyzvaný sok, maskovaný důstojník Orlando, dlící v Římě s císařským poselstvím, v jehož čele je [[Zikmund Jan Myslík z Hyršova|podmaršál z Hyršova]], dostaví se k souboji (árie Grazielly ''Jsem cizí vám, signore, zcela'' a duet Škréty a Orlanda ''Ne pro tu děvu vře plápol hněvu''), však barvotříč Bobeš a celý dav maškar odtrhnou od sebe zápasníky (sbor maškar ''Aó! Aó! Tra lari lari fari la!... Zpátky, bouřlivý signore''). Při tom Orlando zví, že má před sebou Karla Škrétu, i chce mu vyříditi vzkaz, jejž mu krásná dáma v Praze proň uložila. Táž dáma však, odmítnuvši Orlandovu lásku, vznítila v něm žárlivou zášť proti Škrétovi, pročež Orlando, odevzdávaje mu její list, z pomsty utrhne i spálí konec jeho s jejím jménem. V listě jest prosba, aby Škréta se vrátil a vlast svým uměním zdobil. Při tomto vyřízení se Orlando i svému českému podmaršálu potupně vysmál (zpěv Orlanda ''Můj český podmaršál… Aj prosím o strpení''). Maškary se smíchem pronásledují Škrétu, jenž touží po krásné pisatelce nevěda, kdo ona jest (ansámbl ''Ten drahý list, – tak vábivý''). Orlando přemluví Graziellu, že ji vezme s sebou do Čech, kamž také Škréta se odebéře, i žádá, aby mu tam konala služby špehýřské, dbajíc, neshledá-li se Škréta s neznámou kráskou; Graziella svolí, jen aby mohla dlíti Škrétovi na blízku (duet ''Dívko, opustí-li Škréta''). Podmaršál přijde hledat Orlanda, o němž se mu doneslo, že jej potupil; nenalezne ho však již zde (árie podmaršála ''Zde, pravili jste, že se smál''). Škréta uniknuv maškarám líčí přátelům svou vlast, pro kterou opustí Itálii (árie ''Můj rodný kraj? Můj český kraj?'').