Bolevec: Porovnání verzí

{{viz též|Seznam kulturních památek v Bolevci}}

=== Starý Bolevec ===

I přes okolní panelové sídliště zůstává Bolevec nadále cenným a jedinečným urbanistickým celkem s výraznými doklady lidové architektury. V roce [[1995]] byla dochované historické jádro prohlášeno chráněnou památkovou zónou lidové architektury. Památkově chráněné jsou usedlosti čp. 1 a 7 a domy čp. 10 a 30.<ref>{{Citace elektronického periodika

| titul = Památkový Katalog

 

Převážná část objektů pochází z [[18. století|18.]] - [[20. století]], při výstavbě byly ovšem použity fragmenty starších, někdy i pozdně středověkých domů. Většina z historických budov byla provedena v duchu lidového [[Klasicismus|klasicismu]].<ref name=":0" /> Hlavním stavebním materiálem byl [[pískovec]], který se těžil například kolem [[Kostel Všech svatých (Plzeň)|kostela Všech svatých]] na [[Roudná (Plzeň)|Roudné]]. Až koncem [[19. století]] se ve větší míře uplatnily ve zdivu i cihly. Ještě v 2. polovině 19. století měly některé objekty [[Roubená stavba|roubenou konstrukci]], dodnes se však dochovaly pouze v domech čp. 7, 10 a 30. Částečně roubenou světnici má též usedlost čp. 1.<ref name=":0" /> Střechy byly obvykle pokryté [[Došek|došky]] a jen vzácně [[Šindel|šindelem]]. Až na počátku 20. století je vytlačily bezpečnější (nehořlavé) krytiny z pálených tašek. Došková střecha zůstala zachována jen u obytného stavení čp. 1.

Historickému jádru Bolevce dominuje '''usedlost čp. 1''', neboli [[Selský statek Bolevec|selský statek „U Matoušů“]], který je cenným dokladem vesnické architektury na Plzeňsku. První zmínka o tomto dvoře pochází z roku [[1635]], ačkoliv usedlost je zřejmě výrazně starší. Na přelomu 18. a 19. století prošel statek výraznými stavebními úpravami, roku 1809 byl postaven nový obytný dům, asi o dvě desetiletí později také nová sýpka a stodola. K roku 1839 jsou doloženy současné objekty chléva a stájí. Po únorových změnách v roce [[1948]] usedlost převzalo místní JZD a statek sloužil do poloviny 70. let pro chov selat a prasat i jako skladiště požární techniky. Postupně chátral, ovšem současně se díky tomu dochoval v původním stavu bez mladších stavebních zásahů. Kompaktně zachovaná, mimořádně hodnotná usedlost klasicistního původu nemá svojí zachovalostí obdoby nejen na [[Plzeňský kraj|Plzeňsku]], ale i v širší oblasti českého západu. Již od 3. května [[1958]] byl statek památkově chráněný. V 90. letech 20. století byl vrácen původním majitelům. V roce 2004 město Plzeň usedlost vykoupilo a roku [[2007]] předalo do správy [[Národní památkový ústav|Národního památkového ústavu]], územního odborného pracoviště v Plzni. Dne 1. července [[2008]] byl statek prohlášen [[Národní kulturní památka České republiky|národní kulturní památkou]].<ref>{{Citace elektronického periodika

| titul = selský dvůr U Matoušů v Plzni-Bolevci

| datum přístupu = 2019-08-29

| jazyk = cs

Druhou památkově chráněnou usedlostí v Bolevci je '''čp. 7''', rovněž jeden z nejbohatších statků ve vsi. Památková ochrana se na [[usedlost]] vztahuje od 28. července [[1992]].<ref name=":4">{{Citace elektronického periodika

| titul = venkovská usedlost - Památkový Katalog

| strany = 175-190

| url =

 

Rovněž v [[Pilíř|pilířích]] vjezdu v jihozápadním koutě dvora se dochovaly okosené pískovcové kvádry, které by mohly pocházet až ze 16. století.<ref name=":5" /> Chlévy mají také starší základ, byly ovšem radikálně upraveny ve 2. polovině 19. století.<ref name=":4" />

Jediným obytným domem s přiznaným (neomítnutým) roubením ve starém Bolevci je dům '''čp. 10''' ve středu návsi, který je památkově chráněný od 12. května [[2006]].<ref name=":6">{{Citace elektronického periodika

| titul = venkovský dům - Památkový Katalog

| datum přístupu = 2019-10-20

}}</ref> Jedná se o mimořádně hodnotný dům s dochovanou trojdílnou dispozicí, pocházející zřejmě ještě z 2. poloviny [[18. století]]. Roubená část patří obytným prostorám, zatímco hospodářské části (černá kuchyně, komora) jsou zděné. [[Střecha|Sedlová střecha]] mírně přesahuje obvodovou zeď a vytváří tak kryté [[zápraží]]. [[Krov|Krovy]] hambalkového typu se stojatými stolicemi jsou patrně mladší než vlastní dům, asi z poloviny [[19. století]]. V interiéru se dochovala [[černá kuchyně]] a v přilehlé stěně i krbeček k přihřívání potravin.<ref name=":6" />

Původní dispoziční řešení venkovského domu zůstalo zachováno v domě '''čp. 30''' v Hynaisově ulici. Od 10. dubna [[2007]] je objekt památkově chráněný.<ref name=":7">{{Citace elektronického periodika

| titul = venkovský dům - Památkový Katalog

 

Středověké kamenné [[ostění]] bylo v roce [[1976]] zachyceno ve vstupu do [[Valená klenba|valeně klenutého]] sklepa pod domem '''čp. 53''' v ulici U Kašny.<ref name=":5" /> Druhotně použité části středověkých ostění byly zjištěny i ve zdivech usedlostí čp. 12, 19.<ref name=":5" />

| titul = Křížky a vetřelci

| url = http://krizkyavetrelci.plzne.cz/katalog/dilo/1969/

Soubor:Steklinovska bozi muka b.jpg|''Steklinovská boží muka''

Soubor:Pechatovska bozi muka.jpg|''Mariánský sloupek a hasičské leziště''

Soubor:Pomnik valky Bolevec.jpg|''Pomník 1. světové války''

</gallery>