Koeficient inbreedingu

Koeficient inbreedingu (Coefficient of inbreeeding) je procento pravděpodobnosti, s jakým může mít potomek dvě alely na stejném lokusu společné od jediného předka. Jinými slovy se jedná o pravděpodobnost, že u jedince existují alely identické sestupem (IBD = identical by descent).

inbreeding koeficient

Koeficient inbreedingu F ukazuje na míru příbuzenské plemenitby. Může být od nuly do jedné. Samoopylení má F=1. Potomek bratra plus sestry má F= 0,25. Potomek bratrance a sestřenice má F=1/16 .

V absolutním vyjádření se používá pro inbreeding koeficient velké F. Malé f správně vyjadřuje pravděpodobnost dle bayese.

Příbuzenská plemenitba může být do určité míry (F≤0,2) součástí plemenitby. Jejím důsledkem je zvyšování procenta homozygotů. Pomocí příbuzenské plemenitby lze snížit procento nežádoucích znaků (alel) z populace. Pomocí inbreedingu se "čistí krev", respektive lze vytěsnit letální geny z populace (geny, které jsou neslučitelné se životem).

Jedinci s patologickými či nežádoucími znaky jsou brakováni. Díky příbuzenské plemenitbě a následné brakaci se procento výskytu nežádoucích alel v populaci sníží.

Čím je populace menší, tím vyšší je pravděpodobnost inbreedingu. Velikost populace je N. Změna inbreedingu je ΔF .

ΔF = 1/2N

V generaci t lze pravděpodobnost inbreedingu F_t vyjádřit jako: F_t = 1 - (1-ΔF)^t

Inbreeding deprese je degenerace způsobená příbuzenskou plemenitbou (šlechtěním). Vysvětluje se jako fenotypický projev recesivního homozygota (alel - aa).

Odkazy

čistokrevná plemenitba

heterózní efekt

Literatura

Základy genetiky (Basic genetics Bruce R. Korf, MD, PhD) http://www.sld.cu/galerias/pdf/sitios/genetica/genetica_basica.pdf

Pochopení genetiky UNDERSTANDING GENETICS