Přádelna bavlny a barevna bratří Grohmannů: Porovnání verzí

Úspěšní podnikatelé bratři Martin (1840–1914) a Theodor (1844–1919) [[Grohmannové]] rozšířili své působiště mimo [[Bystřany]] na Teplicku ([[Přádelna a barevna bratří Grohmannů|přádelna a barevna]]) a v roce 1876 postavili v Benešově nad Ploučnicí v blízkosti [[Benešov nad Ploučnicí (nádraží)|nádraží]] barevnu příze tureckou červení. V roce 1883 byla k podniku připojena barevna firmy Pietschmann. V roce 1882 byla postavena přádelna bavlny a v roce 1889 byla postavena druhá přádelna. Přádelny řídil ředitel Franz Schubert-Spiegel (1844–1913) až do roku 1910. V období krize v roce 1930 byl provoz zastaven. V roce 1940 byl provoz obnoven říšskými úřady, kdy byla továrna spojena s firmou Mattausch.<ref name=":0" /><ref name=":1" /> V období [[Druhá světová válka|druhé světové války]] byli v závodech nuceně nasazeni Italové, kteří zde i bydleli.<ref>{{Citace elektronického periodika

Přádelnu tvořila čtyřpodlažní budova, která měla kapacitu 12 &nbsp;000 vřeten. Byla postavena v anglickém stylu ({{Cizojazyčně|en|''(double mill),''),}} to je s vlastní strojovnou, která byla napojena na novou kotelnu.<ref name=":0" /> Ve své době to byla největší textilní budova v Evropě.<ref>{{Citace elektronického periodika

}}</ref> Po rozšíření v roce 1910 byla kapacita 56 &nbsp;000 vřeten. Textilní stroje poháněly čtyři parní stroje s celkovým výkonem 1 &nbsp;400&nbsp;[[Koňská HPsíla|koňských sil]]. Od roku 1891 byla uvedena do provozu [[Dynamo|dynama]], která zabezpečovala osvětlení provozu. V roce 1894 bylo uvedeno do provozu protipožární [[sprinkler]]ové zařízení.<ref name=":0" /><ref name=":1" /> V areálu stojí cihlový komín, vysoký 46 metrů, postavený v druhé polovině 19. &nbsp;století. Oktagonální dřík s hlavicí stojí na čtvercovém hranolovém podstavci, který je dělen římsami ve třech úrovních.<ref>{{Citace elektronického periodika