Grohmannové: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Reference v nadpisu přemístěna do textu, údržbová kat. odstraněna, -odstavec externí odkazy bez odkazů
Odkazy, typografie, –pahýl
značka: možné subjektivní formulace
Řádek 2:
 
== Historie ==
Nejstarší písemný záznam rodu Grohmannů pochází z roku 1583 z okolí [[Krásná Lípa|Krásné Lípy]]. Z roku 1640 je doložen hajný z rodu Grohmanů, který zastřelil dva vlky u [[Zadní Doubice|Zadní Doubice]] a na jejich památku tam umístil pamětní desku. Jako prodejce nití a sítí Valentin Grohmann (1702–1779) začínal podnikat v textilním průmyslu a jeho podnik se začal v rodině dědit. Na počátku 19. století se rodina i podnikání rozdělilo mezi dva bratry Antona a Karla (1809–1874). Antonín převzal po svém otci Josefu Franzovi (1779–1851) podnik ve Slezsku a Karel v severních Čechách.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = O nás – Odetka a. s.
| periodikum = odetka.cz
| url = http://odetka.cz/o-nas/
| jazyk = cs-CZ
| datum přístupu = 2018-02-05
}}</ref>
 
Karel se oženil s Augustou, dcerou Ignace Martinse z Martinstalu u Cvikova. Sňatkem získal bohaté věno a později i tchánův podnik. V [[Lindava|Lindavě]] vznikla firma Karel Grohmann a syn a v [[Bystřany|Bystřanech]] zakládajízaložili Martin (1840–1914) a Theodor (1844–1919) firmu Bratři Grohmanové.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Osobnosti z historie Krušných hor (2. část)
| url = http://www.skalnioblasti.cz/4_history/5_history_index.asp?history_cmd=0b&clanek_id=433
Řádek 20 ⟶ 19:
| periodikum = www.zamek-benesov.cz
| datum přístupu = 2019-06-01
| jazyk = cs
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = TEPLICE///TEPLITZ - architektura na severu Čech
Řádek 26 ⟶ 24:
| periodikum = teplice-teplitz.net
| datum přístupu = 2019-06-01
}}</ref> V roce 1876 rozšířili své podnikání do [[Benešov nad Ploučnicí|Benešova nad Ploučnicí]], kde později vlastnili dně barvírny a dvě přádelny bavlny. V roce 1888 bratři Grohmannové koupili velkostatek a [[Zámecký komplex Benešov nad Ploučnicí|Dolní zámek]] od jeho poslední majitelky hraběnky Aloisie Černínové. Zámek sloužil jako rodinný dům a obytný dům pro úředníky a kanceláře.
 
Martin Grohman zemřel v dubnu 1914 a jeho bratr Theodor 24. února 1919.<ref>{{Citace elektronické monografie
Řádek 42 ⟶ 40:
 
=== Důl Grohman ===
V letech 1891–1892 získali důlní míry v Kunraticích[[Kundratice (Vysoká Pec)|Kundraticích]], [[Podhůří (Vysoká Pec)|Podhůří]], [[Vysoká Pec (okres Chomutov)|Vysoké PecePeci]], Drmal[[Drmaly|Drmalech]] a Dřínova[[Dřínov (Most)|Dřínově]]. V roce 1892 založili hnědouhelný hlubinný [[důl Grohmann]] (po roce 1958 důl maršálMaršál Koněv).<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Historie - Oficiální stránky Obce Vysoká Pec
| url = http://www.vysokapec.cz/obec-43/historie/
Řádek 50 ⟶ 48:
 
=== Vrbno pod Pradědem ===
Další z Grohmanů Jan (Johan) Josef (1792–1873) se stal podílníkem firmy Weis a Rössler. Jeho praděd byl Valentin, jeho otec pocházel z druhého manželství Valentina Grosmanna s. Josef v roce [[1812]] vstoupil do společnosti Josef Grohmann (1792–1873) a s jeho podílem v roce [[1817]] vznikla firma Weiss, Röessler & Co. Spojení nebylo jen kapitálové. Josef Grohmann se oženil s neteří a chovankou Ferdinanda Rösslera Amálií Rösslerovou (1798–1845), se kterou měl 13 dětí. V roce [[1821]] firmu opustil Ferdinand Röessler a přenechal podnik a dům v Josefu Grohmannovi. V roce 1845 Nastupuje do podniku nejstarší syn Quido (1820–1874). V roce [[1846]] byl změněn název firmy na Weiss und Grohmann. Pod tlakem konkurence v roce [[1847]] vznikla mechanická továrna na nitě. V roce [[1883]] byla firma rozdělena na Weiss und Co. se sídlem ve [[Vídeň|Vídni]] vedená následníky rodu Weissových. Továrnu na nitě ve Vrbně přebrali v roce 1883 vdova Emma a Emil nejmladší syn Quida Grohmanna a založili firmu {{Cizojazyčně|de|''Grohmann & Co. k. k. privilegierte Leinen, Baumwollzwirn - und Flechtwaaren - Fabrik Würbenthal (Grohmann & Co.).''}}<ref name=":0">ŠAFAŘÍKOVÁ, Tereza. vliv rodiny Grohmannů na hospodářský vývoj Vrbna pod pradědem v "dlouhém" 19. století. Olomouc 2014. [https://theses.cz/id/j3okm1/Bakalsk_prce.pdf Dostupné online]</ref> Rodina Grohmannů vedla továrnu až do roku 1945.
 
Grohmannové byli významní podnikatelé ve [[Vrbno pod Pradědem|Vrbně pod Pradědem]], kteří vlastnili továrny ve Vrbně, [[Pocheň (Široká Niva)|Pochni]], [[Markvartice (Široká Niva)|Markvarticích]], v rumunském [[Temešvár]]u a v maďarské Rákospalotě.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Textilní továrna Grohmann v Markvarticích, bývalý politický okres Bruntál
| url = http://www.soupispamatek.com/okres_bruntal/foto/markvartice/markvartice_tovarna.htm
Řádek 59 ⟶ 57:
}}</ref>
 
Karel Grohman (1838–1901), předposlední syn Josefa a Amálie, vlastnil od roku 1867 železárnu ''Jemné válcovny Karl Grohman'' v Markvarticích, od roku 1884 společník jeho druhorozený syn Robert. S železářským podnikem ''Adolf Grohmann a syn'' se spojili s obchodníky Tlach a Kiela z Ratiboře a založili akciovou společnost ''Moravskoslezská'' pro drátěnou výrobu a vystavěli v roce 1896 drátovnu v Bohumíně. Výroba drátu pak byla z Vrbna přeložena do Bohumína, kde od roku 1906 vyráběla pozinkovaný drát, v roce 1913 přibyla produkce ocelových a měděných lan. Po [[znárodnění]] v roce 1945 pokračoval další rozvoj výroby a v roce 1958 byla spojena s železárnami do jednoho podniku, který nesl název ''[[Železárny a drátovny Bohumín]].''<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Lana, Dráty, Pružiny, Ocelové kordy, pružinové dráty, kovové tkaniny - Historie - ŽDB DRÁTOVNA a.s.
| url = https://www.zdb.cz/historie.php
Řádek 67 ⟶ 65:
 
== Odkazy ==
 
=== Reference ===
<references />
 
=== Související stránky ===
 
* [[Přádelna a barevna bratří Grohmannů]]
* [[Přádelna bavlny a barevna bratří Grohmannů]]
* [[Textilní továrna ve Vrbně pod Pradědem]]
 
{{Pahýl}}{{Portály|Lidé}}
 
[[Kategorie:Němečtí podnikatelé]]