Česko: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Doplnění zdroje značky: editace z Vizuálního editoru editace z mobilu editace z mobilního webu pokročilá editace z mobilního zařízení |
Verze 17945395 uživatele Karel Jeřabina (diskuse) zrušena značky: vrácení zpět editace z mobilu editace z mobilního webu pokročilá editace z mobilního zařízení |
||
Řádek 68:
| periodikum = hdr.undp.org
| datum přístupu = 2019-04-09
}}</ref> <!-- [[Seznam států světa podle narovnaného indexu lidského rozvoje]] (14. místo) --> [[Svoboda tisku|index svobody tisku]], <!-- http://en.wikipedia.org/wiki/Press_Freedom_Index (v nejvyšší kategorii 14. místo) --> [[Cenzura na internetu|index svobody internetu od cenzury]], <!-- http://en.wikipedia.org/wiki/Internet_censorship_by_country v nejlepší kategorii "Little or no censorship" -->patří k vysoce rozvinutým státům světa. Ekonomicky patří dle [[Světová banka|Světové banky]] do skupiny 31 nejbohatších států světa s nejvyššími finančními příjmy. <!-- celkově je 34 členů v OECD, z nichž 3 nedosahují úrovně "High-income OECD country". Další země, které nejsou členy OECD, což je zhruba 170 zemí, mají nižší příjmy a spadají do jiné kategorie. http://en.wikipedia.org/wiki/Developed_country#High-income_OECD_members, http://data.worldbank.org/country/czech-republic, http://data.worldbank.org/about/country-classifications/country-and-lending-groups#OECD_members -->Naopak, v porovnání s jinými státy má velmi malý podíl obyvatel žijících pod [[Práh chudoby|prahem chudoby]]. <!-- http://en.wikipedia.org/wiki/List_of_countries_by_percentage_of_population_living_in_poverty, http://www.indexmundi.com/g/r.aspx?v=69hlu, http://www.inequalitywatch.eu/spip.php?article99, http://www.radio.cz/en/section/curraffrs/czech-republic-has-lowest-poverty-rate-in-eu-study-suggests, http://www.oecd-ilibrary.org/sites/factbook-2011-en/03/05/02/index.html;jsessionid=5f1ka3o4a63c2.delta?contentType=/ns/Chapter,/ns/StatisticalPublication&itemId=/content/chapter/factbook-2011-32-en&containerItemId=/content/serial/18147364&accessItemIds=&mimeType=text/html, http://www.expats.cz/prague/article/weekly-czech-news/czech-poverty-rate-lowest-in-Europe/ -->Vykazuje též poměrně nízkou nerovnost mezi nejbohatšími a nejchudšími obyvateli a relativně vyvážené přerozdělování bohatství napříč populací.<ref>[http://ekonomika.idnes.cz/srovnani-chorvatska-a-ceske-republiky-ekonomika-f60-/eko-zahranicni.aspx?c=A130606_150545_eko-zahranicni_hro Česko má zdravou páteř ekonomiky, ne jako my, srovnávají země Chorvati], [[iDNES.cz]], 6. června 2013</ref><!-- http://en.wikipedia.org/wiki/List_of_countries_by_income_equality, http://en.wikipedia.org/wiki/List_of_countries_by_distribution_of_wealth, http://en.wikipedia.org/wiki/Gini_coefficient = 0.626 = 31.0 % = 0.444 před daní --> [[Nezaměstnanost|Míra nezaměstnanosti]] je dlouhodobě nízká a pod průměrem vyspělých zemí. <!-- http://en.wikipedia.org/wiki/List_of_countries_by_unemployment_rate, http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table&language=en&pcode=teilm020&tableSelection=1&plugin=1 "7.3% of the labour force - Seasonally adjusted data - Oct 2012 - Source: Eurostat" --> V [[Ekologická stopa|indexu ekologické stopy]] je Česko oproti některým jiným vyspělým zemím menším ekologickým dlužníkem. <!-- http://www.footprintnetwork.org/en/index.php/GFN/page/trends/czechrepublic/, http://www.footprintnetwork.org/images/uploads/Ecological_Footprint_Atlas_2010.pdf, http://www.footprintnetwork.org/images/trends/2012/pdf/2012_czechrepublic.pdf, "If everyone in the world consumed like Czech Republic, then the Ecological Footprint would be 2.97 Planets. ... "Net Exports of Ecological Footprint (gha per person)" = Ecological footprint minus Biodiversity = (Total debtors = 5,27-2,68 = -2.97). --> Podle ''
| titul = Česko je šestou nejbezpečnější zemí světa, ukázal průzkum. Nejhůř je na tom Sýrie
| periodikum = iROZHLAS
| url = https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/cesko-je-sestou-nejbezpecnejsi-zemi-sveta-ukazal-pruzkum-nejhur-je-na-tom-syrie_201608041327_dpihova
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2019-12-14
}}</ref>
Česko je členem [[Organizace spojených národů]], [[Severoatlantická aliance|Severoatlantické aliance]],<ref>[http://www.nato.int/docu/basics.htm NATO e-Library: Basic texts]</ref> [[Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj]], [[Světová obchodní organizace|Světové obchodní organizace]], [[Mezinárodní měnový fond|Mezinárodního měnového fondu]], [[Světová banka|Světové banky]], [[Rada Evropy|Rady Evropy]], [[Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě]], [[Evropská celní unie|Evropské celní unie]], [[Evropská unie|Evropské unie]],<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=|jméno=|titul=Členské státy Evropské unie - European Union website, the official EU website - European Commission|periodikum=European Union website, the official EU website - European Commission|vydavatel=|url=http://europa.eu/european-union/about-eu/countries/member-countries_cs|datum vydání=2016-06-16|jazyk=cs|datum přístupu=2016-10-13}}</ref> součástí [[Schengenský prostor|Schengenského prostoru]], [[Evropský hospodářský prostor|Evropského hospodářského prostoru]], členem [[Visegrádská skupina|Visegrádské skupiny]] a jiných mezinárodních struktur.
Řádek 217 ⟶ 223:
Převážná část území náleží ke geologicky stabilnímu [[Česká vysočina|Českému masivu]], vyzdviženému hercynským [[orogeneze|vrásněním]] v období [[devon (geologie)|devonu]] a [[karbon]]u (v [[Paleozoikum|prvohorách]]). Oblast [[Západní Karpaty|Západních Karpat]] na východě území je mladší a byla vyzdvižena alpínským vrásněním v období [[třetihory|třetihor]].
Z geomorfologického hlediska leží Česko na rozhraní dvou horských soustav. Západní a střední část vyplňuje [[Česká vysočina]], mající převážně ráz pahorkatin až vrchovin ([[Šumava]], [[Český les]], [[Krušné hory]], [[Děčínská vrchovina]], [[Jizerské hory]], [[Krkonoše]], [[Orlické hory]], [[Králický Sněžník (pohoří)|Králický Sněžník]], [[Jesenická oblast|Jeseníky]], [[Českomoravská vrchovina]]). Do východní části státu zasahují [[Západní Karpaty]] ([[Moravskoslezské Beskydy]], [[Bílé Karpaty]], [[Javorníky]]). Z celkové plochy Česka leží 52 817 km<sup>2</sup> (67 %) v nadmořské výšce do 500 m, 25 222 km<sup>2</sup> (32 %) ve výšce 500 až 1 000 m a pouze 827 km<sup>2</sup> (1,05 %) ve výšce nad 1 000 m; střední nadmořská výška činí 430 m. Nejvyšším českým vrcholem je hora [[Sněžka]] s 1603 m n. m., nejnižším pak [[Labe]] na odtoku ze země u [[Hřensko|Hřenska]] se 115 m n. m. [[Hranická propast]] je nejhlubší zatopenou jeskyní na světě.<ref>
| titul = NOVÉ ČESKÉ NEJ: Hranická propast je nejhlubší na světě | periodikum = National Geographic Česko | url = https://www.national-geographic.cz/clanky/nove-ceske-nej-hranicka-propast-je-nejhlubsi-na-svete-20161001.html | datum přístupu = 2019-12-14 }}</ref> Nejrozsáhlejším [[Krasový útvar|krasovým]] územím je [[Moravský kras]]. Z [[Magmatická hornina|vyvřelých hornin]] v ČR převládají [[žula]], [[čedič]] a [[znělec]]. Z [[Usazené horniny|usazených]] [[pískovec]], [[vápenec]] a [[břidlice]]. Z [[Přeměněné horniny|přeměněných]] [[Rula (hornina)|rula]], [[svor]] a [[fylit]].
Řádek 223 ⟶ 234:
Půdní pokryv se vyznačuje značnou variabilitou. Nejrozšířenějším typem půd v Česku jsou [[Hnědozem|hnědé půdy]]. V nížinách se nachází úrodné [[černozem]]ě.
Z hlediska členění krajiny jsou na území ČR zastoupeny čtyři biogeografické podprovincie: Celé území Čech zaujímá [[hercynská podprovincie]], na Moravě a ve Slezsku pak lze identifikovat [[polonská podprovincie|polonskou podprovincii]], [[Západokarpatská podprovincie|západokarpatskou podprovincii]] a [[severopanonská podprovincie|severopanonskou podprovincii]]. V podobné typologii [[ekoregion]]ů, již užívá [[Světový fond na ochranu přírody]], tvoří území Čech převážně středoevropský smíšený les a na Moravě a ve Slezsku se nacházejí malé enklávy panonského smíšeného lesa, západoevropského listnatého lesa a karpatského jehličnatého lesa.<ref>{{Citace monografie | příjmení = CULEK | jméno = Martin | spoluautoři = a kol. | titul = Biogeografické členění České republiky II. díl | vydavatel = Agentura ochrany přírody a krajiny ČR | místo = Praha | rok = 2005 | počet stran = 589 | strany = | isbn = 80-86064-82-4}}</ref>
=== Hydrologie a podnebí ===
Řádek 235 ⟶ 245:
Typické jsou hojné srážky a přechody frontálních systémů – ročně jich v průměru přes území Česka projde 140. Nejvíce srážek spadne v červnu nebo červenci, nejméně v lednu nebo únoru. Nejsrážkovějším místem v ČR jsou [[Jizerské hory]] (zejm. oblast [[Bílý Potok|Bílého Potoka]]). Nejsušším pak [[Libědice]] v okrese Chomutov, ležící ve srážkovém stínu [[Krušné hory|Krušných hor]].<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.meteopress.cz/nejdestivejsi-a-nejsussi-mista-v-cr/ |datum přístupu=2016-12-05 |url archivu=https://web.archive.org/web/20141022214617/http://www.meteopress.cz/nejdestivejsi-a-nejsussi-mista-v-cr/ |datum archivace=2014-10-22 |nedostupné=ano }}</ref>
Průměrná roční teplota se pohybuje mezi 5,5 °C až 9 °C. Nejchladnějším měsícem roku je leden, nejteplejším červenec. V dlouhodobém průměru je dělí 20 °C. [[Tropický den|Tropických dnů]] je zaznamenáváno průměrně 12 ročně, [[Tropická noc|tropické noci]] jsou velmi vzácné. [[Arktický den|Arktické dny]] bývají 1–2 ročně.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Klima České republiky {{!}} In-počasí | periodikum = www.in-pocasi.cz | url = http://www.in-pocasi.cz/archiv/klima.php | jazyk = cs | datum přístupu = 2019-12-14 }}</ref> Nejteplejšími místy jsou oblasti [[Dyjsko-svratecký úval|Dyjsko-svrateckého]] a [[Dolnomoravský úval|Dolnomoravského úvalu]] a pak velká města, zejména Praha, kde teplotu zvyšuje hustá zástavba. Nejstudenějším místem je vrchol [[Sněžka|Sněžky]].<ref> | | | | periodikum = Příroda.cz
| vydavatel =
| url = https://www.priroda.cz/clanky.php?detail=655
| datum vydání =
| jazyk = cs
| url archivu =
| datum přístupu = 2019-12-14
}}</ref> Největrnějším místem České republiky je vrchol [[Milešovka|Milešovky]]. Zároveň jde o místo s největším počtem bouří v roce.<ref>https://mapy.cz/zakladni?x=14.4667000&y=50.0833020&z=11&source=base&id=1913948</ref>
=== Fauna a flora ===
Řádek 244 ⟶ 271:
[[Soubor:Pravcicka brana1.JPG|náhled|[[Pravčická brána]] na území [[Národní park České Švýcarsko|NP České Švýcarsko]]]]
{{Podrobně|Životní prostředí v Česku|Chráněná území v Česku}}
Podle ''Environmental Performance Index'', který vypracovává [[Yaleská univerzita]], je ČR 27. nejohleduplnější zemí k životnímu prostředí na světě (k roku 2016).<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Yale Environmental Performance Index - 2016 | periodikum = Issuu | url = https://issuu.com/2016yaleepi/docs/epi2016_final | jazyk = en | datum přístupu = 2019-12-14 }}</ref> Zachovalá příroda je chráněna v [[Chráněná území v Česku|chráněných územích]]. Nejvyšším orgánem [[ochrana přírody v Česku|ochrany přírody]] a [[životní prostředí v Česku|životního prostředí v Česku]] je [[Ministerstvo životního prostředí České republiky]]. V Česku se nachází čtyři oblasti s nejvyšší mírou ochrany, tzv. národní parky: [[Krkonošský národní park]] (od 17. května 1963), [[Národní park Šumava]] (od 20. března 1991), [[Národní park Podyjí]] (od 20. března 1991) a [[Národní park České Švýcarsko]] (od 1. ledna 2000). Ministerstvo životního prostředí v roce [[2009]] oznámilo, že připravuje vyhlášení Národního parku Křivoklátsko.<ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení =
| jméno =
Řádek 284 ⟶ 317:
[[Vláda]] České republiky je vrcholný orgán [[výkonná moc|výkonné moci]] v České republice. Její postavení vymezuje [[Ústava České republiky]]. Vláda se skládá z [[Předseda vlády České republiky|předsedy vlády]] (premiéra), místopředsedů vlády (vicepremiérů) a [[ministr]]ů. [[Úřad vlády České republiky]] sídlí v budově [[Strakova akademie|Strakovy akademie]] v [[Praha|Praze]] na [[Malá Strana|Malé Straně]]. Tradičním sídlem premiéra je [[Kramářova vila]].
Premiéry samostatné ČR byli: [[Václav Klaus]] (1993–1997), [[Josef Tošovský]] (1997–1998), [[Miloš Zeman]] (1998–2002), [[Vladimír Špidla]] (2002–2004), [[Stanislav Gross]] (2004–2005), [[Jiří Paroubek]] (2005–2006), [[Mirek Topolánek]] (2006–2009), [[Jan Fischer]] (2009–2010), [[Petr Nečas]] (2010–2013), [[Jiří Rusnok]] (2013–2014), [[Bohuslav Sobotka]] (2014–2017) a [[Andrej Babiš]] (od 2017).<ref>
| titul = 1993-2019 ČR {{!}} Vláda ČR
| periodikum = www.vlada.cz
| url = https://www.vlada.cz/cz/clenove-vlady/historie-minulych-vlad/prehled-vlad-cr/1993-2007-cr/
| datum přístupu = 2019-12-14
}}</ref>
Součástí všech vlád ČR bylo [[Ministerstvo financí České republiky|ministerstvo financí]], [[Ministerstvo zahraničních věcí České republiky|zahraničních věcí]], [[Ministr vnitra České republiky|vnitra]], [[Ministerstvo obrany České republiky|obrany]], [[Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky|práce a sociálních věcí]], [[Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky|pro místní rozvoj]], [[Ministerstvo dopravy České republiky|dopravy]], [[Ministerstvo kultury České republiky|kultury]], [[Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky|průmyslu]], [[Ministerstvo spravedlnosti České republiky|spravedlnosti]], [[Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky|školství]], [[Ministerstvo zdravotnictví České republiky|zdravotnictví]], [[Ministerstvo zemědělství České republiky|zemědělství]] a [[Ministerstvo životního prostředí České republiky|životního prostředí]]. V letech 1993–1996 existovalo ministerstvo národního majetku a privatizace, v letech 2003–2007 [[Ministerstvo informatiky České republiky|ministerstvo informatiky]]. Ministerstvo vnitra řídí mj. [[Policie České republiky|Policii ČR]] a [[Hasičský záchranný sbor České republiky|Hasičský záchranný sbor]], ministerstvo dopravy [[Ředitelství silnic a dálnic]] a [[Státní fond dopravní infrastruktury]], ministerstvo kultury [[Národní památkový ústav]], ministerstvo financí [[Celní správa České republiky|Celní správu České republiky]], ministerstvo obrany [[Armáda České republiky|Armádu ČR]] a [[Vojenské zpravodajství (Česká republika)|Vojenské zpravodajství]], ministerstvo práce [[Česká správa sociálního zabezpečení|Českou správu sociálního zabezpečení]] a [[Úřad práce]], ministerstvo průmyslu [[Česká obchodní inspekce|Českou obchodní inspekci]], ministerstvo spravedlnosti [[Vězeňská služba České republiky|Vězeňskou službu České republiky]] (soudní moc je proti tomu nezávislá), ministerstvo školství [[Česká školní inspekce|Českou školní inspekci]], ministerstvo zahraničí zastupitelské úřady ČR v zahraničí a [[Česká centra]], ministerstvo zemědělství [[Státní veterinární správa České republiky|Státní veterinární správu]], [[Státní zemědělská a potravinářská inspekce|Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci]], [[Státní pozemkový úřad]], [[Český úřad zeměměřický a katastrální]] a [[Státní zemědělský intervenční fond]], ministerstvo životního prostředí [[Agentura ochrany přírody a krajiny ČR|Agenturu ochrany přírody a krajiny]], [[Česká inspekce životního prostředí|Českou inspekci životního prostředí]] a [[Český hydrometeorologický ústav]], ministerstvo pro místní rozvoj [[Státní fond rozvoje bydlení]].
Řádek 296 ⟶ 334:
=== Právní a soudní systém ===
[[Soubor:Brno-Nejvyšší správní soud ČR.jpg|náhled|Sídlo [[Nejvyšší správní soud České republiky|Nejvyššího správního soudu]] v Brně]]
[[Český právní řád]] je součástí germánské větve kontinentálního typu právní kultury (někdy zvané též římské právo, v anglických zemích ''civil law''). Je tvořen předpisy přijímanými českými zákonodárci, právem Evropské unie, mezinárodními dohodami, které jsou ratifikovány českým parlamentem a některými nálezy Ústavního soudu (těmi, které nějakou část zákonů označují za protiústavní). Tyto předpisy jsou pravidelně vydávány ve [[Sbírka zákonů|Sbírce zákonů]] a [[Sbírka mezinárodních smluv|Sbírce mezinárodních smluv]]. Česká republika je [[unitární stát]], což znamená, že jednotlivé jeho části nemohou mít vlastní legislativu (jako je tomu například ve federacích).<ref>https://is.muni.cz/el/1441/jaro2012/SA4BP_ZPrS/um/pr.system.pdf</ref> Základem právního systému je Ústava ČR přijatá v roce 1993. Nový [[Trestní zákoník (Česko, 2009)|trestní zákoník]] je účinný od roku 2010, [[Občanský zákoník (Česko, 2012)|občanský zákoník]] od roku 2014. Tradici soukromého práva v Česku silně formoval [[Rakouské císařství|rakouský]] [[všeobecný občanský zákoník]].
[[Soudní moc]] České republiky je tvořena Ústavním soudem a soustavou obecných soudů, Ústavní soud je ale zvláštním ústavním orgánem soudního typu. Jeho úkolem je zejména provádět kontrolu ústavnosti a plnit některé úkoly volebního a politického soudnictví. Ústavní soud sídlí v Brně, v budově bývalé moravské Zemské sněmovny. Předsedy Ústavního soudu samostatného Česka byli [[Zdeněk Kessler]] (1993–2003), [[Miloš Holeček]] (2003) a [[Pavel Rychetský]] (od 2003). Soustava obecných soudů se skládá ze soudů okresních, krajských a vrchních. Na jejím vrcholu stojí [[Nejvyšší soud České republiky|Nejvyšší soud]] a [[Nejvyšší správní soud České republiky|Nejvyšší správní soud]]. Obě instituce sídlí také v Brně, stejně jako [[Nejvyšší státní zastupitelství]]. Jak je v tradici germánského římského práva obvyklé, soustava obecných soudů se dělí na tři větve: soudnictví civilní, trestní a správní.<ref>
| titul = Ústav státu a práva Akademie věd České republiky
| periodikum = www.ilaw.cas.cz
| url = https://www.ilaw.cas.cz//
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2019-12-14
}}</ref>
=== Zahraniční vztahy ===
Řádek 331 ⟶ 374:
| datum_vydání = 12. března 2019
| url = https://www.radio.cz/cz/rubrika/panorama/balkan-irak-afghanistan-ceska-armada-si-v-ramci-zahranicnich-misi-vydobyla-v-nato-respekt
}}</ref> České letectvo se také podílí na [[Baltic Air Policing|obraně vzdušného prostoru]] [[Baltské státy|Pobaltských států]] a [[Island]]u.<ref>
| titul = České gripeny budou opět střežit Island, první piloti odletí v září
| periodikum = iDNES.cz
| url = https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/cesi-budou-hlidat-island-gripeny.A160316_161457_domaci_ale
| datum vydání = 2016-03-16
| datum přístupu = 2019-12-14
}}</ref>
Vysokou prestiž mají tradičně čeští vojenští chemici (dnes [[31. pluk radiační, chemické a biologické ochrany]] v Liberci). Od svého prvního nasazení v mezinárodních silách v operaci [[Válka v Zálivu|Pouštní bouře]] roku 1991, patří k hlavním českým příspěvkům ke spojeneckým akcím. Od roku 2003 liberečtí chemici pravidelně velí mnohonárodnímu praporu radiační, chemické a biologické ochrany [[Síly rychlé reakce NATO|Sil rychlé reakce NATO]] (''NATO Response Force'').<ref>
| titul = Liberečtí chemici si na slavnostním nástupu připomněli významné svátky {{!}} Armáda ČR
| periodikum = www.army.cz
| url = http://www.army.cz/liberecti-chemici-si-na-slavnostnim-nastupu-pripomneli-vyznamne-svatky-74591/
| datum přístupu = 2019-12-14
}}</ref>
Výzbroj Armády České republiky zahrnuje nadzvukové stíhačky [[Saab JAS-39 Gripen|JAS-39 Gripen]], bojové letouny [[Aero L-159 Alca]], útočné helikoptéry [[Mil Mi-35]], obrněné transportéry: [[Pandur II]], [[BVP-1]], [[BVP-2]], [[OT-90]] a modernizované tanky [[T-72M4CZ]].
Řádek 572 ⟶ 626:
Zlom přišel na začátku 19. století, kdy se české země začaly rychle industrializovat, došlo k tzv. [[Průmyslová revoluce v Česku|průmyslové revoluci]]. Rozvíjely se nové obory (zejm. cukrovarnictví, sklářství, pivovarnictví, výroba porcelánu, chemický průmysl, těžký průmysl a strojírenství) a od 20. a 30. let 19. století se tento průmysl také mechanizoval, za pomoci [[Parní stroj|parního stroje]], klíčového vynálezu epochy. Ve 2. polovině století se objevily nové technologie (elektřina, telegraf, telefon), rodilo se kapitalistické finančnictví ([[Živnobanka]]), mohutnělo strojírenství, jednak za pomoci fúzí a koncentrace kapitálu (např. koncerny [[Škoda (podnik)|Škoda]] a [[ČKD]]), a také tím, že začalo vyrábět stroje pro rozvíjející se železnici a systémy městské hromadné dopravy. Na konci století se objevuje výroba automobilů a motocyklů ([[Laurin a Klement]]). Do konce 19. století se staly české země nejprůmyslovější částí tehdejší [[Rakousko-Uhersko|Rakousko-uherské monarchie]].<ref>{{Citace monografie | příjmení = Mrázek | jméno = Otakar | odkaz na autora = Otakar Mrázek | titul = Vývoj průmyslu v českých zemích a na Slovensku od manufaktury do roku 1918| vydavatel = Nakladatelství politické literatury | místo = Praha | rok = 1964| počet stran = 490}}</ref>
Za První republiky rozmach pokračoval, objevila se i nová dynamicky expandující odvětví (např. obuvnictví – firma [[Baťa]] či zbrojařství – [[Zbrojovka Brno]]). Podle kritéria „národního důchodu na obyvatele“ byla meziválečná československá ekonomika 14. nejvyspělejší v Evropě a 18.–20. na světě. Průmyslová produkce byla desátá nejvyšší na světě.<ref>
| titul = Ekonomika ČSSR v letech padesátých a šedesátých {{!}} 21. 7. 2011 {{!}} Pavel Rybák | periodikum = Britské listy | url = https:// | datum vydání = 2011-07-21 | jazyk = en | datum přístupu = 2019-12-14 }}</ref> Silně exportní ekonomiku ovšem těžce zasáhla [[Světová hospodářská krize|světová krize]], jež začala roku 1929. Vlekla se takřka až do konce 30. let. Po druhé světové válce byl průmysl v mimořádné míře zestátněn a po nástupu komunistů k moci začalo být hospodářství centrálně řízené a plánované. Navíc se podvolilo potřebám [[Rada vzájemné hospodářské pomoci|Rady vzájemné hospodářské pomoci]], jež sdružovala socialistické státy, takže došlo v 50. letech k přílišné orientaci na těžký průmysl. Od 60. let se dal prostor širší a vyváženější škále odvětví, navázalo se na dobrou strojírenskou a chemickou tradici. Na konci 60. let vedení KSČ plánovalo větší ekonomickou reformu ([[Ota Šik|Oty Šika]]), která by centrálně řízenou ekonomiku skloubila s volným trhem, ale [[Vpád vojsk Varšavské smlouvy|vpád sovětských vojsk]] ji znemožnil. Nové vedení KSČ tak zvolilo cestu velkých infrastrukturních a energetických projektů, u nichž bylo centrální řízení částečně výhodou (rozsáhlá výstavba sídlišť, dálnic, jaderných elektráren, přehrad, doindustrializace Slovenska). Hospodářství ovšem nedokázalo pružně reagovat na potřeby spotřebitelů a nezachytilo ani technologický převrat té doby, počítačovou a digitální revoluci. Specifickou linií, snad v některých ohledech i podvratnou, bylo [[družstevnictví]], kde se objevila i nečekaná pružnost a efektivita (např. výroba počítačů v [[JZD Slušovice]]). Během tzv. [[Perestrojka|perestrojky]], přestavby hospodářství, k níž impulsy přišly z Moskvy, byl této linii dán větší prostor a stejně tak bylo částečně dovoleno soukromé podnikání (např. i jedna z největších současných českých firem, antivirová společnost [[Avast]], začínala jako perestrojkové družstvo). Reformy byly však příliš pomalé a nesetkaly se ani s takovou podporou veřejnosti jako reformy konce 60. let.
Řádek 632 ⟶ 693:
Dříve silný textilní a obuvnický průmysl ([[Baťa]] ad.) již v ČR významné zastoupení nemá. Prodej českých hodinek [[PRIM]] také výrazně klesl, z více než půl milionu prodávaných kusů ročně na konci 80. let.
Tradičním odvětvím je [[pivovarnictví]]. [[České pivo|Pivo se v Česku]] pilo a vyrábělo minimálně od roku 993, z toho roku máme dochovánu zprávu o tom, že biskup [[Vojtěch Slavníkovec|Vojtěch]] zakázal mnichům [[Břevnovský klášter|Břevnovského kláštera]] pivo vyrábět.<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.ceske-pivo.cz/historie-ceskeho-pivovarnictvi-data-fakta |datum přístupu=2016-12-07 |url archivu=https://web.archive.org/web/20161220073443/http://www.ceske-pivo.cz/historie-ceskeho-pivovarnictvi-data-fakta |datum archivace=2016-12-20 |nedostupné=ano }}</ref> V Plzni vznikl roku 1842 druh piva (pils, pilsner, [[pivo plzeňského typu]]), který je dnes nejrozšířenějším na světě.<ref>
| příjmení = Klička
| jméno = Jan
| titul = Přesný recept na plzeňské pivo zná maximálně deset sládků
| datum vydání = 2013-08-20
| jazyk = cs
| url = https://www.denik.cz/ekonomika/presny-recept-na-plzenske-pivo-zna-maximalne-deset-sladku-20130819.html
| datum přístupu = 2019-12-14
}}</ref> V produkci piva je ČR na 15. místě na světě. V zemi je 40 velkých průmyslových pivovarů a k tomu mnoho pivovarů malých.<ref name=":0">{{Citace elektronického periodika
| titul = Česko – země piva
| periodikum = www.czech.cz
| url = http://www.czech.cz/cz/Podnikani/Firmy-v-CR/Cesko-%E2%80%93-zeme-piva
| datum přístupu = 2019-12-14
}}</ref> Největšími pivovary jsou [[Plzeňský Prazdroj]] (značky [[Pilsner Urquell]], [[Gambrinus]], [[Velkopopovický Kozel]], [[Radegast (pivo)|Radegast]]), [[Pivovary Staropramen]] ([[Staropramen]]), [[Heineken Česká republika]] ([[Pivovar Starobrno|Starobrno]], [[Krušovice (pivo)|Krušovice]]), [[Budějovický Budvar (podnik)|Budějovický Budvar]] ([[Budweiser Budvar|Budvar]]) a [[PMS Přerov]]. K malým pivovarům patří například [[Bernard]] v Humpolci.<ref name=":0" />
Významnou roli hrála v minulosti výroba skla a bižuterie (viz [[České sklo]]).<ref>{{Citace periodika
Řádek 673 ⟶ 747:
=== Telekomunikace a IT ===
[[Soubor:Severní předmostí Hlávkova mostu, budova centrály Galileo.jpg|náhled|Centrála systému [[Galileo (navigační systém)|Galileo]] v Praze]]
V zemi se prudce rozvíjejí [[telekomunikace]].{{Fakt/dne|20100625074304}} Největší [[Mobilní operátor|telefonní operátor]] v zemi [[SPT Telecom|Český Telecom]] se spojil s globální společností [[Telefónica]] a přejmenoval se na [[O2 Czech Republic]]. Tato společnost je také, spolu se společnostmi [[T-Mobile Czech Republic|T-Mobile]], [[Vodafone Czech Republic|Vodafone]] a [[U:fon]], jedním z největších mobilních operátorů a poskytovatelů [[internet]]u v zemi. Česko má nejvíce předplatitelů [[Wi-Fi|bezdrátového připojení]] v Evropské unii.{{Fakt/dne|20100625074304}} V roce 2014 bylo v ČR 1,89 milionu pevných telefonních linek, 14 milionů mobilních telefonů a přes 4 miliony internetových připojení. Internet užívalo 8,2 milionu Čechů, tedy 77,5 procent obyvatel země.<ref name=cia /> Národní internetová [[doména nejvyššího řádu]] pro Českou republiku je [[.cz]]. Ke konci roku 2016 bylo zaregistrováno přes 1 280 000 adres s doménou .cz.<ref>
| titul = Počet .cz domén - Statistiky CZ.
| periodikum = stats.nic.cz
| url = https://stats.nic.cz/stats/number_of_domains/
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2019-12-14
}}</ref>
Dvě antivirové obří společnosti [[Avast Software|Avast]] a [[AVG Technologies|AVG]] byly založeny v České republice. V červenci 2016 bylo oznámeno, že Avast získal konkurenční AVG za 1,3 miliard $, spolu mají tyto společnosti uživatelskou základnu okolo 400 milionů lidí a 40% podíl na trhu mimo Čínu.<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Avast not done with deal-making after AVG buy, but no rush | vydavatel = Reuters | datum_vydání = 2016-09-30 | url = http://www.reuters.com/article/us-avast-avg-tech-ceo-idUSKCN1201R2?type=companyNews
| jazyk = Anglicky}}</ref>
Praha je sídlem [[Agentura GSA|evropské agentury GSA]], která řídí [[Galileo (navigační systém)|navigační systém Galileo]].<ref>
| příjmení =
| jméno =
| titul = Praha je už čtyři roky sídlem Agentury pro evropský satelitní systém. Co z toho má Česká republika?
| periodikum = ČT24 - Česká televize
| vydavatel =
| url = https://ct24.ceskatelevize.cz/veda/1968049-praha-je-uz-ctyri-roky-sidlem-agentury-pro-evropsky-satelitni-system-co-z-toho-ma-ceska
| datum vydání =
| jazyk = cs
| url archivu =
| datum přístupu = 2019-12-14
}}</ref> Tato agentura EU sídlí v budově bývalé [[Státní plánovací komise]] v Holešovicích.
=== Doprava ===
Řádek 705 ⟶ 796:
Největším [[Železniční doprava v Česku|železničním dopravcem]] jsou [[České dráhy]]. Nákladní železniční trh je liberalizován, [[Konkurence dopravců v osobní železniční dopravě v Česku|liberalizace v osobní dopravě]] probíhá. Většina osobní železniční dopravy je podporována z veřejných rozpočtů prostřednictvím dlouhodobých smluv s dopravci.
Hlavním železničním uzlem je [[Praha hlavní nádraží|Hlavní nádraží v Praze]]. Jeho stará budova je památkově chráněnou [[Secesní architektura|secesní]] stavbou z dílny architekta [[Josef Fanta|Josefa Fanty]]. Mezinárodně využívaný je unikátní [[Železniční zkušební okruh Cerhenice]].<ref>
| titul = Exkurze na okruh, kde se krotí ti nejlepší evropští „železní oři“ {{!}} PN
| periodikum = podebradskenoviny.cz
| url = http://podebradskenoviny.cz/zpravodajstvi/exkurze-na-okruh-kde-se-kroti-ti-nejlepsi-evropsti-zelezni-ori
| datum přístupu = 2019-12-14
}}</ref>
==== Letectví ====
Řádek 717 ⟶ 813:
[[Vodní doprava v Česku]] je provozována na řekách [[Labe]] a [[Vltava]] a dalších uzavřených vodních plochách, pro rekreační účely. Nejvýznamnějším provozovatelem vodní dopravy je [[Československá plavba labská]].
ČR disponuje i [[Svobodné přístavní pásmo v Hamburku a Štětíně|vlastním přístavním územím]] v areálu námořního přístavu v [[Hamburk]]u v Německu. Přístavy [[Moldauhafen]] a [[Saalehafen]] byly na základě [[Versailleská smlouva|Versailleské smlouvy]] pronajaty v roce 1929 na 99 let (do roku 2028) Československu. Téhož roku Československo zakoupilo i přístav [[Peutehafen]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Přístavní území ČR v Hamburku {{!}} ŘVC ČR | periodikum = www.rvccr.cz | url = http://www.rvccr.cz/pristavy-a-sluzby/pristavni-uzemi-cr-v-hamburku | datum přístupu = 2019-12-14 }}</ref> Od roku 1993 je spravuje Česko. Přístavy využívala [[Československá námořní plavba]], dnes [[Česká námořní plavba]]. Velkou tradici (již od [[Jakub Krčín|Jakuba Krčína]]) má vodohospodářství, splavňování, budování jezů a přehrad. Největšími přehradami v ČR jsou [[Vodní nádrž Orlík|Orlík]], [[Vodní nádrž Lipno|Lipno]], [[Vodní nádrž Švihov|Švihov (Želivka)]], [[Vodní nádrž Nechranice|Nechranice]], [[Vodní nádrž Slapy|Slapy]], [[Vodní nádrž Slezská Harta|Slezská Harta]], [[Vodní nádrž Vranov|Vranov]], [[Vodní nádrž Dalešice|Dalešice]], [[Vodní nádrž Rozkoš|Rozkoš]] a soustava nádrží [[Vodní dílo Nové Mlýny|Nové Mlýny]].<ref>http://voda.tzb-info.cz/11949-nejvetsi-prehrady-a-vodni-elektrarny-v-ceske-republice</ref>
Řádek 760 ⟶ 861:
Nejznámějšími mimopražskými a mimobrněnskými svatostánky jsou [[Katedrála svatého Václava|katedrála svatého Václava v Olomouci]], [[Velká synagoga v Plzni]], [[Kostel Nejsvětější Trojice (Fulnek)|kostel Nejsvětější Trojice ve Fulneku]], [[Katedrála svatého Bartoloměje|katedrála svatého Bartoloměje v Plzni]], [[Katedrála Božského Spasitele|katedrála Božského Spasitele v Ostravě]] a [[Katedrála svatého Štěpána (Litoměřice)|katedrála svatého Štěpána v Litoměřicích]].
V ČR je asi 700 muzeí.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Muzea a galerie
| periodikum = www.czech.cz
| url = http://www.czech.cz/cz/Turistika/Kam-jit,-co-navstivit/Muzea-a-galerie
| datum přístupu = 2019-12-14
}}</ref> Největším je [[Národní muzeum]] (jeho součástí je Přírodovědecké muzeum, Historické muzeum, Náprstkovo muzeum asijských, afrických a amerických kultur a Muzeum české hudby), [[Moravské zemské muzeum]], [[Židovské muzeum v Praze]], [[Národní technické muzeum]], [[Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze]], [[Muzeum hlavního města Prahy]] (vlastní [[Langweilův model Prahy]] a spravuje i [[Müllerova vila|Müllerovu vilu]]), [[Vojenské technické muzeum Lešany]], [[Muzeum umění Olomouc]], [[Slovácké muzeum v Uherském Hradišti]]. K nejnavštěvovanějším patří též [[Hornické muzeum Příbram|Hornické muzeum v Příbrami]] a [[České muzeum stříbra|České muzeum stříbra v Kutné Hoře]].
Z přírodních památek to jsou [[Punkevní jeskyně]] a propast [[Macocha]], [[soutěsky Kamenice]], [[Pravčická brána]], [[Koněpruské jeskyně]], [[Bozkovské dolomitové jeskyně]] či [[Jetřichovické vyhlídky]].<ref name="haz"/>
Řádek 766 ⟶ 872:
Mimořádné postavení mají kulturní památky zapsané na [[Světové dědictví (Česko)|seznam světového kulturního dědictví UNESCO]]. Kromě již uvedených (Kroměříž, Český Krumlov, centrum Prahy) jsou to [[vila Tugendhat]] v Brně, vesnice [[Holašovice]], historické jádro [[Kutná Hora-Vnitřní Město|Kutné Hory]], [[Lednicko-valtický areál]], [[Zámek Litomyšl|zámek a zámecký areál Litomyšl]], [[Sloup Nejsvětější Trojice (Olomouc)|sloup Nejsvětější Trojice]] v Olomouci, historické centrum [[Třebíč]]e ([[Třebíčská židovská čtvrť]] a [[Bazilika svatého Prokopa]]) a [[Kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře|poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře]].
Na seznam nehmotného světového kulturního dědictví UNESCO byly zapsány [[Jízda králů]] na Slovácku a na Hané, [[sokolnictví]], [[masopustní průvody s maskami na Hlinecku]], [[Verbuňk|slovácký verbuňk]]<ref>{{Citace elektronického periodika|příjmení=s.r.o.|jméno=World Media Partners,|titul=Dvanáct českých divů světa|periodikum=www.unesco-czech.cz|url=http://www.unesco-czech.cz/|datum přístupu=2016-09-05}}</ref> a nejnověji, v roce 2016, české loutkářství.<ref>
| titul = České a slovenské loutkářství je na seznamu UNESCO - Novinky.cz
| periodikum = www.novinky.cz
| url = https://www.novinky.cz/kultura/clanek/ceske-a-slovenske-loutkarstvi-je-na-seznamu-unesco-40016895
| datum přístupu = 2019-12-14
}}</ref>
Některé lokality mají zvláštní význam pro spjatost s českými dějinami nebo mýty – hora [[Říp]], [[Vyšehrad]] (zejm. [[Vyšehradský hřbitov]], kde je pohřben [[Antonín Dvořák]] i [[Bedřich Smetana]]), hora [[Blaník]], [[Velehrad]] spojený s památkou cyrilometodějskou a velkomoravskou, [[Kostel svatého Václava (Stará Boleslav)|kostel svatého Václava]] ve Staré Boleslavi spjatý s legendou o zabití knížete Václava, [[Pravoslavný chrám svatých Cyrila a Metoděje (Praha)|pravoslavný chrám svatých Cyrila a Metoděje]] v Praze, kde za druhé světové války zahynuli strůjci atentátu na Heydricha.
Řádek 1 059 ⟶ 1 170:
V ČR je udělována významná mezinárodní literární [[Cena Franze Kafky]]. Z domácích literárních cen patří k nejvýznamnějším [[Magnesia Litera]], [[Státní ceny za literaturu a za překladatelské dílo]], [[Cena Jaroslava Seiferta]], [[Cena Jiřího Ortena]] či [[Cena Josefa Škvoreckého]].
ČR má unikátní síť veřejných knihoven, nejhustší v Evropě.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení =
| jméno =
| titul = Česko má zdaleka nejhustší síť veřejných knihoven v EU
| periodikum = TÝDEN.cz
| vydavatel =
| url = https://www.tyden.cz/rubriky/kultura/literatura/cesko-ma-zdaleka-nejhustsi-sit-verejnych-knihoven-v-eu_284260.html
| datum vydání = 2013-09-30
| jazyk = cs
| url archivu =
| datum přístupu = 2019-12-14
}}</ref> Je tvořena více než 5400 knihovnami. Ve středu této sítě se nachází [[Národní knihovna České republiky|Národní knihovna ČR]]. Sídlí v pražském [[Klementinum|Klementinu]]. K nejcennějším památkám schraňovaným Národní knihovnou ČR patří rukopis [[Kodex vyšehradský|Kodexu vyšehradského]] (jehož cena se odhaduje na miliardu korun), [[Lobkovický graduál]], rukopisy středověké pražské univerzity, „Knihy na řetězech“ z knihovny jáchymovské městské školy ze 16. století, [[Codex pictoricus Mexicanus]] misionáře Ignáce Tirsche, autografy Jana Husa a Jakoubka ze Stříbra, sbírka grafických listů univerzitních tezí, list [[Gutenbergova bible|Gutenbergovy bible]] z roku 1454, [[Opatovický homiliář]], [[Mattioliho herbář]] ze 16. století, nejstarší tisk na českém území (latinská Statuta z roku 1349), zlomek Žaltáře z Řezna pocházející z konce 8. století, řecké papyry z 1. století, [[Svatojiřské přípisky|Svatojiřský antifonář]] či [[Velislavova bible]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Klementinská NEJ... — Národní knihovna České republiky
| periodikum = www.nkp.cz
| url = https://www.nkp.cz/o-knihovne/zakladni-informace/klementinska-nej
| datum přístupu = 2019-12-14
}}</ref> Zdaleka nejcennější rukopis vzniklý na českém území, perla středověkého knihařství zvaná [[Codex gigas]] (též Ďáblova bible), však byl za třicetileté války ukořistěn Švédy a do ČR bývá jen výjimečně zapůjčován.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
Řádek 1 223 ⟶ 1 350:
| datum vydání = 2012-09-20
| datum přístupu = 2017-07-11
}}</ref> Z významných světových architektů v té době v Praze tvořili ještě [[Jean Nouvel]] ([[Zlatý Anděl]] na pražském Smíchově) či [[Ricardo Bofill]], který se podílel na modernizaci kdysi dělnického [[Karlín]]a ([[Corso Karlín]] aj.).<ref>http://neviditelnypes.lidovky.cz/architektura-ricardo-bofill-a-corso-karlin-f21-/p_architekt.aspx?c=A120806_162436_p_architekt_wag</ref> V přípravách je [[Central Business District Praha|projekt proměny okolí Masarykova nádraží]], který vypracovala držitelka Pritzkerovy ceny [[Zaha Hadid]].<ref>
| příjmení =
| jméno =
| titul = Novou podobu Masarykova nádraží navrhla Zaha Hadidová. Podívejte se na vizualizace
| periodikum = Hospodářské noviny (IHNED.cz)
| vydavatel =
| url = https://byznys.ihned.cz/c1-65279580-novou-podobu-masarykova-nadrazi-navrhla-zaha-hadid-podivejte-se-na-vizualizace
| datum vydání = 2016-05-05
| jazyk = cs
| url archivu =
| datum přístupu = 2019-12-14
}}</ref> Z projektů domácích architektů si největší kredit získal projekt [[Národní technická knihovna|Národní technické knihovny]] v pražských Dejvicích. Hojně diskutovaný projekt [[Národní knihovna na Letné|nové budovy Národní knihovny]] [[Jan Kaplický|Jana Kaplického]] zůstal jen na papíře.
Českými rodáky byli i významní architekti [[Adolf Loos]], [[Josef Hoffmann]], [[Joseph Maria Olbrich]] či [[Balthasar Neumann]].
Řádek 1 250 ⟶ 1 388:
V ČR existuje systém [[Veřejnoprávní médium|veřejnoprávních médií]], která jsou ze zákona placena z veřejných peněz ([[Koncesionářský poplatek|koncesionářské poplatky]]), s jen omezenou možností vlády a správy je ovlivňovat. K takovým institucím patří [[Česká televize]] (navazuje na státní [[Československá televize|Československou televizi]], jejíž vysílání započalo roku 1953), [[Český rozhlas]] ([[Československý rozhlas]] začal vysílat roku 1923) a [[Česká tisková kancelář]], která ovšem není placena z koncesionářských poplatků.
První soukromá televizní stanice [[Premiéra TV]] (později [[Prima (televizní stanice)|Prima]]) vznikla roku 1993. Rok nato začala vysílat [[TV Nova]]. Stanice veřejnoprávní České televize ([[ČT1]], [[ČT2]], [[ČT sport]], [[ČT :D]], [[ČT art]], [[ČT24]]) spolu s kanály provozovanými společnostmi [[CET 21]] (Nova, [[Nova Cinema]], [[Nova Action]], [[Nova 2]], [[Nova Gold]], [[Nova Sport 1]], [[Nova Sport 2]], [[Nova International]]) a [[FTV Prima]] (Prima, [[Prima Cool]], [[Prima Love]], [[Prima Zoom]], [[Prima Max]], [[Prima Comedy Central]]) televiznímu trhu i po digitalizaci vysílání dodnes dominují, v roce 2015 například dosáhly souhrnné sledovanosti 82 %. Této „velké trojce“ nejúspěšněji konkuruje [[TV Barrandov]] (kanály Barrandov, [[Kino Barrandov]], [[Barrandov Krimi]], [[Barrandov News]]).<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Televize | periodikum = MediaGuru.cz | url = https://www.mediaguru.cz/slovnik-a-mediatypy/typy-medii/televize/ | jazyk = cs | datum přístupu = 2019-12-14 }}</ref> Poměrně dlouhou tradici má od roku 2002 též specializovaná hudební televize [[Óčko]].<ref>{{Citace periodika | příjmení = Polák
| jméno = Lukáš
Řádek 1 276 ⟶ 1 420:
}}</ref> Nejsledovanější hlavní zpravodajský pořad vysílá [[TV Nova]].<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Zpravodajský trojboj: Hvězdná Nova oslabuje, Prima se tahala s Událostmi ČT o druhé místo | vydavatel = Hospodářské noviny | url = http://domaci.ihned.cz/c1-62697190-udalosti-ct-ubyvaji-divaci-prima-zpravy-nova-televizni-noviny}}</ref>
Nejčtenějšími deníky jsou [[Blesk (noviny)|''Blesk'']], ''[[Mladá fronta DNES]]'', [[Právo (deník)|''Právo'']], [[Deník (Vltava Labe Media)|''Deník'']], ''[[Aha!]]'' a ''[[Lidové noviny]]''.<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Čechy nejvíce zajímá bulvár. Nejčtenější v zemi je deník Blesk | vydavatel = ČTK | datum_vydání = 2015-07-15 | url = http://ekonomika.eurozpravy.cz/ceska-republika/93351-cechy-nejvice-zajima-bulvar-nejctenejsi-v-zemi-je-denik-blesk/}}</ref>
| titul = Unie vydavatelů ČR - Prodaný náklad deníků
| periodikum = www.unievydavatelu.cz
| url = http://www.unievydavatelu.cz/cs/deniky/fakta_cisla_denicich/prodany_naklad_deniku/314-deniky_celostatni
| datum přístupu = 2019-12-14
}}</ref> Nejčtenějším zdarma rozdávaným deníkem je [[Metro (deník)|''Metro'']].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Unie vydavatelů ČR - Prodaný náklad deníků
| periodikum = www.unievydavatelu.cz
| url = http://www.unievydavatelu.cz/cs/deniky/fakta_cisla_denicich/prodany_naklad_deniku/315-deniky_zdarma
| datum přístupu = 2019-12-14
}}</ref> Nejprodávanější zpravodajské časopisy jsou [[Téma (časopis)|''Téma'']], [[Reflex (časopis)|''Reflex'']], [[Týden (časopis)|''Týden'']], [[Květy (časopis)|''Květy'']] a [[Respekt (časopis)|''Respekt'']],<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení =
| jméno =
Řádek 1 296 ⟶ 1 450:
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2017-07-12
}}</ref> Z dětských časopisů se drží ''[[Sluníčko]]'', [[ABC (časopis)|''ABC'']] a [[Mateřídouška (časopis)|''Mateřídouška'']].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Unie vydavatelů ČR - Prodaný náklad časopisů | periodikum = www.unievydavatelu.cz | url = http://www.unievydavatelu.cz/cs/casopisy/fakta_cisla_casopisech/prodany_naklad_casopisu/1009-casopisy_pro_deti_a_mladez | datum přístupu = 2019-12-14
}}</ref>
Historický význam měly ''[[Národní listy]]'', ''[[Právo lidu]]'', ''[[České slovo]]'' (později ''Svobodné slovo'' a ''Slovo''), ''[[Zemědělské noviny]]'', [[Práce (noviny)|''Práce'']], ''[[Lidová demokracie]]'' či ''[[Mladý svět]]''. Váhu měly v minulosti i literární časopisy a intelektuální revue jako [[Přítomnost (časopis)|''Přítomnost'']] či [[Tvorba (časopis, 1925-1938)|''Tvorba'']] ve 20. a 30. letech 20. století nebo ''[[Literární noviny]]'' v 60. letech 20. století. K zaniklým časopisům pro mládež patří ''[[Mladý hlasatel]]'' či [[Junák (časopis)|''Junák'']], do nichž přispíval [[Jaroslav Foglar]], nebo [[Ohníček (časopis)|''Ohníček'']] a ''[[Sedmička (časopis)|Sedmička]]''.
Nejúspěšnějšími stanicemi veřejnoprávního rozhlasu jsou [[Český rozhlas Radiožurnál|Radiožurnál]] a [[Český rozhlas Dvojka|ČRo Dvojka]]. Nejposlouchanějšími soukromými rádii jsou [[Rádio Impuls|Impuls]], [[Evropa 2]] a [[Frekvence 1]].<ref>
| titul = Mediahub – zprávy ze světa médií
| periodikum = iDNES.cz
| url = https://www.idnes.cz/zpravy/mediahub
| datum přístupu = 2019-12-14
}}</ref>
Českému internetu kraluje vyhledávač [[Seznam.cz]]. Největšími zpravodajskými weby jsou [[iDNES.cz]] a [[Novinky.cz]]. Nejnavštěvovanější kulturní stránkou je [[Česko-Slovenská filmová databáze]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Novotný | jméno = Michal | titul = Žebříček TOP 10: Nejnavštěvovanější weby | periodikum = Markomu.cz | url = https://www.markomu.cz/nejnavstevovanejsi-weby/ | datum vydání = 2018-03-15 | jazyk = cs-CZ | datum přístupu = 2019-12-14 }}</ref> [[Česká Wikipedie]] vznikla roku 2002 a v současnosti je co do počtu hesel největší českou encyklopedií v historii.<ref>{{Citace periodika | příjmení =
| jméno =
Řádek 1 334 ⟶ 1 507:
[[Soubor:Fanousci-behem-slavnostniho-zahajeni.jpg|náhled|Karlovarský filmový festival se tradičně koná v [[Hotel Thermal|hotelu Thermal]]]]
[[Soubor:Prague Municipal Smetana Hall.jpg|náhled|vlevo| upright=0.7|[[Smetanova síň]] [[Obecní dům|Obecního domu]], centrum festivalu [[Pražské jaro (festival)|Pražské jaro]]]]
Kulturní a společenské dění pravidelně vrcholí na různých festivalech a přehlídkách. K největším festivalům vážné hudby patří [[Pražské jaro (festival)|Pražské jaro]], [[Smetanova Litomyšl]] a [[Janáčkovy Hukvaldy]]. V oblasti jazzu je to [[Jazz Goes to Town]] v Hradci Králové, [[Bohemia JazzFest]] pořádaný v různých městech současně a [[Prague Proms]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = | jméno = | titul = Hudební festivaly klasické hudby a jazzu | periodikum = www.czech.cz | vydavatel = | url = http://www.czech.cz/cz/95168-hudebni-festivaly-klasicke-hudby-a-jazzu | datum | url archivu =
| datum přístupu = 2016-09-05
}}</ref>
Největším tanečním festivalem je [[Tanec Praha]]. V oblasti výtvarného umění je to přehlídka [[Pražské bienále]]. Velkou tradici má festival scénografie [[Pražské Quadriennale]]. Zcela zvláštní výtvarnou akcí je pak [[Signal (festival)|Festival světla Signal]].
Řádek 1 443 ⟶ 1 626:
Po druhé světové válce bylo největším úspěchem české vědy udělení Nobelovy ceny za chemii [[Jaroslav Heyrovský|Jaroslavu Heyrovskému]] roku 1959, za objev [[polarografie]] a analytickou chemii. Vynálezem kontaktních čoček a silonu proslul [[Otto Wichterle]].<ref>[http://www.eyetopics.com/articles/18/1/The-History-of-Contact-Lenses.html The History of Contact Lenses] {{Wayback|url=http://www.eyetopics.com/articles/18/1/The-History-of-Contact-Lenses.html |date=20130429122029 }}. Retrieved 3 March 2009.</ref> [[Oldřich Homuta]] vynalezl roku 1957 praktickou pomůcku do domácnosti: remosku. Významným astronomem byl [[Antonín Mrkos]] působící na [[Hvězdárna Kleť|Hvězdárně Kleť]]. [[Armin Delong]] dosáhl mimořádných výsledků v oblasti mikroskopie. [[Stanislav Brebera]] vynalezl trhavinu [[Semtex]].<ref>{{cite web | title=Velikáni české vědy | url=http://www.velikani-ceske-vedy.estranky.cz/clanky/biografie/stanislav-brebera | work= | publisher= | author= | date= | accessdate=1 November 2010}}</ref> Výkladní skříní režimu pak byla účast na sovětském vesmírném programu [[Interkosmos]] (čs. družice [[Magion]], první československý kosmonaut [[Vladimír Remek]] – první člověk ve vesmíru, který nebyl občanem [[Spojené státy americké|USA]] či [[Sovětský svaz|SSSR]]).
Symbolem porevoluční vědy se stal chemik [[Antonín Holý]], tvůrce poměrně účinných léků proti [[AIDS]].<ref>{{Cite web |url=http://www.eu2009.cz/en/czech-presidency/presidency-faces/faces-of-the-presidency-3642/ |title=Faces of the Presidency |accessdate=8 January 2009 |work= |publisher=EU2009.cz |date=}}</ref> Ve spolupráci s Evropskou unií bylo otevřeno několik nových vědeckých center zaměřených mj. na nanotechnologie a laserovou techniku ([[CEITEC]], [[ELI Beamlines]], [[HiLASE]] aj.). V Antarktidě byla založena česká [[Mendelova polární stanice]].<ref>
| titul = Mendelova polární stanice | periodikum = Brno
| url = https://brno.rozhlas.cz/mendelova-polarni-stanice-kterou-vybudovala-brnenska-masarykova-univerzita-po-6472943
| datum vydání = 2007-03-16
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2019-12-14
}}</ref>
=== Školství ===
Řádek 1 458 ⟶ 1 648:
Nejznámějším systémem měření a srovnávání kvality vysokých škol je tzv. [[šanghajský žebříček]] ([[ARWU]]), každoročně určující 500 nejlepších vysokých škol světa. Jedinou českou, která se v něm dosud objevila, je Univerzita Karlova. V roce 2014 se umístila na 201.–300. místě. Podle ARWU tak Univerzita Karlova patří mezi 2 procenta nejlepších vysokých škol na světě.<ref>https://vsmonitor.wordpress.com/2014/08/26/sanghajsky-zebricek-vysokych-skol-v-roce-2014/</ref>
Existují také méně formalizovaná srovnání spíše publicistického typu, která čas od času za nejkvalitnější univerzitu v ČR označí třeba brněnskou Masarykovu.<ref>
| příjmení = Keményová
| jméno = Zuzana
| titul = Žebříček českých vysokých škol: Brno výrazně porazilo Univerzitu Karlovu
| periodikum = Hospodářské noviny (IHNED.cz)
| url = https://ihned.cz/c1-63417720-nejlepsi-vysoke-skoly-v-cesku-special-hn
| datum vydání = 2015-01-22
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2019-12-14
}}</ref>
Podle sčítání z roku 2011 činí podíl vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva celkem 10,7 %; co se týče měst, nejvyšší podíl vykazuje [[Praha]] (20,7 %), [[Brno]] (20,6 %) a [[Olomouc]] (17,9 %).<ref>[http://vdb.czso.cz/sldbvo Sčítání lidu, domů a bytů 2011 (záložka „Vše o území“)]</ref>
Řádek 1 464 ⟶ 1 663:
K nejslavnějším středním školám patří [[Pražská konzervatoř]], druhá škola svého druhu na světě (založena 1808). Školu vedli i [[Antonín Dvořák]], [[Josef Suk starší|Josef Suk]], [[Vítězslav Novák]] či [[Josef Bohuslav Foerster]].
Podle studie společnosti Pearson z roku 2012 má ČR 22. nejkvalitnější školství mezi vyspělými zeměmi.<ref>
| titul = Studie: Nejlepší systém vzdělávání mají Finové, Česko podprůměrné
| periodikum = E15.cz
| url = https://www.e15.cz/domaci/studie-nejlepsi-system-vzdelavani-maji-finove-cesko-podprumerne-936369
| datum přístupu = 2019-12-14
}}</ref>
Podle informací [[OECD]] z roku 2007 Česko směřuje do vzdělávání 10 procent veřejných výdajů, čímž se v srovnávacím žebříčku řadí na předposlední místo spolu s [[Japonsko|Japonskem]]. Vyjádřeno podílem [[Hrubý domácí produkt|HDP]] se jedná o asi 4,6 %, což je podstatně méně než průměr zemí OECD, který činí 6,1 %.<ref>{{Citace elektronického periodika|titul=Češi skrblí na vzdělání, říká mezinárodní studie|periodikum=Aktuálně.cz|url=http://aktualne.centrum.cz/zahranici/evropa/clanek.phtml?id=676577|datum přístupu=2016-09-05}}</ref> Současně čeští pedagogové dostávají čtvrté nejnižší platy z více než třiceti zemí sledovaných OECD.
Řádek 1 528 ⟶ 1 732:
[[Česká házenkářská reprezentace žen|Ženská házenkářská reprezentace]] vyhrála mistrovství světa (1957), jednou přivezla stříbro (1986) a jednou bronz (1962). [[Česká házenkářská reprezentace mužů|Muži]] vyhráli mistrovství světa roku 1967, krom toho mají dvě stříbra (1958, 1961) a dva bronzy (1954, 1964). Získali též stříbro na olympijských hrách v Mnichově roku 1972. Tým mužů Dukly Praha třikrát vyhrál Pohár mistrů evropských zemí (1957, 1963, 1984), ženský tým Sparty Praha jednou (1962). [[Filip Jícha]] byl roku 2010 vyhlášen nejlepším házenkářem světa.<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=Seznam.cz|titul=Jícha dobyl svět! Čech byl vyhlášen nejlepším házenkářem planety za rok 2010|url=http://www.sport.cz/ostatni/micove-sporty/clanek/181015-jicha-dobyl-svet-cech-byl-vyhlasen-nejlepsim-hazenkarem-planety-za-rok-2010.html|datum přístupu=2016-09-05}}</ref>
Ve volejbale má [[Česká volejbalová reprezentace mužů|mužská reprezentace]] dva tituly mistra světa (1956, 1966), tři tituly mistra Evropy (1948, 1955, 1958), stříbro a bronz z olympijských her (1964, 1968). [[Česká volejbalová reprezentace žen|Ženy]] vyhrály roku 1955 mistrovství Evropy. Nejlepším českým volejbalistou 20. století byl vyhlášen [[Josef Musil]], jenž se stal rovněž prvním Čechem uvedeným do mezinárodní volejbalové Síně slávy.<ref>
| titul = Zemřel nejlepší volejbalista 20. století. Musil se dožil 85 let {{!}} Lidé
| periodikum = Lidovky.cz
| url = https://www.lidovky.cz/lide/zemrel-nejlepsi-volejbalista-20-stoleti-josef-musil-se-dozil-85-let.A170827_185723_lide_lar
| datum vydání = 2017-08-27
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2019-12-14
}}</ref>
Ke slavným šachistům patřili [[Wilhelm Steinitz]], [[Richard Réti]] (viz [[Rétiho hra]]) či [[Věra Menčíková]]. Českým přínosem světovému šachu je rovněž [[Traxlerův protiútok]]. Nejúspěšnějším českým šachistou současnosti je [[David Navara]]. [[Tomáš Enge]] je jediným českým účastníkem závodů [[Formule 1]]. I v dalších sportech se objevily v éře samostatného Česka výrazné osobnosti – v biatlonu ([[Gabriela Koukalová]]), v judu ([[Lukáš Krpálek]]), v krasobruslení ([[Tomáš Verner]]), v silniční cyklistice ([[Roman Kreuziger]]), v horských kolech ([[Jaroslav Kulhavý]]), ve snowboardkrosu ([[Eva Samková]]), veslování ([[Miroslava Knapková]], [[Ondřej Synek]]), kanoistice ([[Martin Fuksa]], [[Josef Dostál (kajakář)|Josef Dostál]]), klasickém lyžování ([[Lukáš Bauer]]), akrobatickém lyžování ([[Aleš Valenta]]), střelbě ([[Kateřina Emmons]]), moderním pětiboji ([[David Svoboda]]), alpském lyžování ([[Šárka Záhrobská]]), sportovním lezení ([[Adam Ondra]]), skikrosu ([[Tomáš Kraus]]), dráhové cyklistice ([[Lada Kozlíková]]), cyklokrosu ([[Zdeněk Štybar]]), ale i v poměrně málo sledovaných sportech jako jsou skiboby ([[Alena Housová]], [[Irena Francová-Dohnálková]]), krasojízda ([[Martina Štěpánková (sportovkyně)|Martina Štěpánková]]), sportovní rybolov ([[Kateřina Marková]]) či orientační běh ([[Dana Brožková]]). Z éry Československa lze vzpomenout legendy kolové [[Bratři Pospíšilové|bratry Pospíšily]], skokany na lyžích [[Jiří Raška|Jiřího Rašku]], [[Pavel Ploc|Pavla Ploce]] a [[Jiří Parma|Jiřího Parmu]], cyklokrosaře [[Radomír Šimůnek|Radomíra Šimůnka]] či zápasníka [[Vítězslav Mácha|Vítězslava Máchu]].
Řádek 1 551 ⟶ 1 762:
Počátky organizované české tělovýchovy sahají do roku 1862, kdy [[Miroslav Tyrš]], [[Jindřich Fügner]] a další založili spolek [[Sokol (spolek)|Sokol]], který se postupně rozrostl v důležitou národní organizaci. Od něho se časem odštěpily levicová [[Dělnická tělocvičná jednota]] a katolický [[Orel (spolek)|Orel]]. Tyto organizace pořádaly pravidelná masová cvičení. Největší celonárodní akcí v době před převzetím moci komunisty byly Sokolem pořádané [[Všesokolský slet|Všesokolské slety]] na [[Velký strahovský stadion|Strahovském stadionu]] v Praze. V [[Komunistický režim v Československu|éře socialismu]] navázaly na ně tzv. [[Spartakiáda|spartakiády]], pořádané státu podřízeným [[Československý svaz tělesné výchovy|Československým svazem tělesné výchovy]] (ČSTV).
Velkou tradici má česká [[turistika]]. [[Klub českých turistů]], založený [[Vojta Náprstek|Vojtou Náprstkem]], pečuje o unikátní síť turistických značek, jednu z nejhustších na světě. Její počátky sahají do roku 1889.<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=https://www.kct.cz/cms/historie-kct |datum přístupu=2016-12-06 |url archivu=https://web.archive.org/web/20161220075755/https://www.kct.cz/cms/historie-kct |datum archivace=2016-12-20 |nedostupné=ano }}</ref> Velkou společenskou roli ve 20. století sehrál český [[tramping]].<ref>
| titul = První osada, první píseň. Dějiny trampingu odhalí televizní seriál
| periodikum = iDNES.cz
| url = https://www.idnes.cz/kultura/film-televize/dejiny-trampingu-serial-zvlastni-znameni-touha.A150820_124815_televize_vha
| datum vydání = 2015-08-20
| datum přístupu = 2019-12-14
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Tramping - český fenomén s cizím jménem {{!}} www.tisnoviny.cz
| periodikum = www.tisnoviny.cz
| url = https://www.tisnoviny.cz/obsah/tramping-cesky-fenomen-s-cizim-jmenem
| datum přístupu = 2019-12-14
}}</ref> Populární je také [[požární sport]].
Průkopníky moderního sportu a [[Olympijské hry|olympismu]] v českých zemích byli [[Jiří Stanislav Guth-Jarkovský|Jiří Guth-Jarkovský]] a [[Josef Rössler-Ořovský]].
| |||