Karl Polanyi: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
pravopisná chyba - shoda podmětu s přísudkem -> "společnosti měly" značka: editace z Vizuálního editoru |
m Typo značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 10:
Roku [[1914]] spoluzaložil maďarskou Radikální stranu a stal se jejím sekretářem. Roku [[1918]] podporoval [[Astrová revoluce|Astrovou revoluci]] a [[První Maďarská republika|První Maďarskou republiku]] vedenou [[Sociální demokracie|sociálním demokratem]] [[Mihály Károlyi]]m. Když se moci chopili [[Komunismus|komunističtí]] revolucionáři [[Béla Kun|Bély Kuna]], Polanyi uprchl do [[Vídeň|Vídně]].
Zde v letech [[1924]]
Roku [[1940]] získal pozici na [[Bennington College]] v americkém [[Vermont]]u a přesídlil do [[Spojené státy americké|USA]]. Roku [[1944]] vydal ''Velkou transformaci'', která mu zajistila mezinárodní věhlas a místo na [[Kolumbijská univerzita|Kolumbijské univerzitě]] v [[New York]]u. Dojížděl do něj však z [[Kanada|kanadského]] Pickeringu, neboť jeho žena, Polka Ilona Duczyńská, pro svou bývalou činnost komunistické revolucionářky nedostala víza do USA. Věnoval se zde především studiu ekonomických systémů starých civilizací. Výsledky shrnul v knize ''Trade and Markets in the Early Empires''.
Jeho mladší bratr [[Michael Polanyi]] byl známým filozofem. Jeho neteř [[Eva Zeisel]], která emigrovala do USA, byla designérkou průmyslových výrobků.
== Dílo a myšlení ==
Polanyi v knize ''Velká transformace'' říká, že kapitalistická společnost, kterou on nazývá tržní společností, není výsledkem nějakého přirozeného vývoje. Je to obrovský dějinný převrat, který nemá srovnání v celých lidských dějinách. Zdůrazňuje, že to, že ve starých civilizacích existovaly trhy, neznamená, že by tyto společnosti měly něco společného s naší tržní společností
Polanyiho popis vzniku společnosti, jejíž sociální páteří je tržní ekonomika, se od Marxova liší především určením „prvotního hybatele“ a pohledem na roli [[národní stát|národního státu]]. Polanyi nevěří, že hybatelem kapitalistického procesu byly ekonomické či sociální ([[Třídní boj|třídní]]) zákony. Prvotního hybatele vidí v [[Technologický pokrok|technologickém pokroku]]. Ten si vynutil určitý ekonomický řád ([[Volný trh|volnotržní]]), který však rozvrátil tradiční systémy produkce a života. Aby nedošlo k naprostému rozvratu společnosti, ekonomický systém „si pořídil“ dosud neexistující institut, „národ“ a „národní stát“, aby zahladil největší rozpory ve společnosti, zabránil jejímu rozpadu a zajistil hladký chod ekonomického systému. Bez státu by kapitalismus nepřežil, regulaci trhu a protekcionistická opatření si vynutil sám kapitalismus v rámci hledání rovnováhy, nikoli stát, říká Polanyi, nicméně dodává, že povaha státu je dvojaká, neboť v něm hledají oporu i lidé zmítaní ekonomickými přeryvy, takže vzniká dojem souboje státu a trhu.
Řádek 23:
Tato koncepce byla v zásadním rozporu s pojetím státu u [[Liberalismus|liberálních]] a [[Neoliberalismus|neoliberálních]] ekonomů, kteří stát viděli jako antipokrokovou sílu brzdící svými zásahy samořídící ekonomický systém, i [[Marxismus|marxistických]] ekonomů, kteří stát viděli jako nástroj jedné třídy k ovládání třídy jiné. Právě tato nová koncepce státu v moderní společnosti získala ohlas v [[Sociologie|sociologii]] a [[Politologie|politologii]]. Pro ekonomii byl důležitějším Polanyiho důraz na vztah ekonomického systému a jeho kulturně-historického kontextu, což byl také směr bádání, který si Polanyi sám posléze zvolil.
Polanyi ze své koncepce vyvozoval, že po kapitalismu bude následovat logicky období [[Socialismus|socialistické]], kde bude klíčová role státu pro přežití všech uznána jak tržními aktéry, tak aktéry politickými a občanskými. V jeho pohledu bude zkrátka vědomě přijato to, co se tak jak tak děje živelně
K Polanyiho koncepci z ''Velké transformace'' se dnes hlásí například nositel [[Nobelova cena za ekonomii|Nobelovy ceny za ekonomii]] [[Joseph Stiglitz]]. Podobně je Karl Polanyi považován za jednoho z myšlenkových inspirátorů [[ekologická ekonomie|ekologické ekonomie]], explicitně se k němu hlásí například přední ekologický ekonom [[Herman Daly]]. Podle Polanyiho totiž neoklasická ekonomická teorie považuje půdu, lidskou práci a peníze za zboží, které má své vlastní
To má podle Polanyiho vážné důsledky: v morální rovině je podle něj zřejmé, že příroda i lidé mají jinou než jen instrumentální hodnotu.
== Citáty ==
''
== Bibliografie ==
| |||