Boček z Jaroslavic a ze Zbraslavi: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
opr, ref
m typo
Řádek 61:
| issn = 1803-4233
| poznámky = [dále jen Boček]
}}</ref><ref>Páni z Kunštátu, s. 42</ref> Boček se následně oženil s [[Eufémie z Křižanova|Eufémií z Křižanova]], dcerou moravského velmože [[Přibyslav z Křižanova|Přibyslava z Křižanova]]. Tento sňatek je důkazem pozice, jakou Boček v tehdejší hierarchii zaujímal. Svazkem s Eufémií se ocitl ve vybrané společnosti. Jeho tchynětchýně [[Sibyla z Křižanova|Sibyla]] byla vysoce urozená dáma z daleké [[Sicílie (ostrov)|Siciílie]] a oba Bočkovi švagři, [[Havel z Lemberka]] a [[Smil z Lichtenburka]], patřili mezi nejmocnější muže v Čechách. Odmlku ve zprávách o Bočkovi v letech 1241 a 1242 si lze podle Miroslava Plačka vysvětlit bouřlivou dobou. Plaček uvádí, že Boček v roce 1241 zřejmě působil jako vojenský velitel moravských oddílů, které měly bránit mongolským nájezdníkům proniknout do nitra země. Na jaře následujícího roku Boček hájil jižní Moravu před opětovným vpádem Fridricha II. Bojovného. V roce 1243 vydal král Václav I. listinu práv a svobod určenou pro město Brno, kterou osvědčil i Boček. Brzy poté byl spolu s purkrabím na [[Děvičky|Děvičkách]] [[Crha z Ceblovic|Crhou z Ceblovic]] a s [[Markvard z Týnce|Markvardem z Týnce]] jedním z delegátů orodujících na [[Křivoklát|Křivoklátě]] u krále Václava za [[Maltézský řád|johanity]] z [[Mailberg]]u, aby dostali mlýn u [[Hrádek nad Dyjí|Hrádku nad Dyjí]].<ref>Páni z Kunštátu, s. 43−46</ref>
 
Při lednovém nájezdu Čechů na Rakousy v roce 1246 byl Boček i s bratrem [[Kuna ze Zbraslavi a Kunštátu|Kunou z Kunštátu]] zajat a načas držen jako rukojmí.<ref>Páni z Kunštátu, s. 46−47</ref> Ještě téhož roku padl Fridrich II. v [[Bitva na Litavě|bitvě na Litavě]] a Rakous se zmocnil starší syn Václava I. [[Vladislav Český|Vladislav]]. O půl roku později však zemřel i Vladislav, což pro Přemyslovce znamenalo dočasnou ztrátu Rakous.<ref>České dějiny, s. 774−775 a 778</ref> O Bočkově úloze v občanské válce mezi mladým moravským markrabětem [[Přemysl Otakar II.|Přemyslem Otakarem II.]] a jeho otcem králem Václavem I. v letech 1248 a 1249 neexistují žádné prameny. V období Přemyslovy revolty proti otci Boček nefiguruje na listinách ani jednoho z obou Přemyslovců,<ref name=Boček /><ref name=PK48>Páni z Kunštátu, s. 48</ref> avšak protože Bočkovi švagři Havel z Lemberka a Smil z Lichtenburka byli předními podporovateli Václava I., lze stejný postoj očekávat i od Bočka. Na druhou stranu Přemysl Bočka později zahrnoval stálou přízní, což mluví spíše pro Bočkův nestranný postoj během konfliktu.<ref name=PK48 /><ref>{{Citace sborníku