Skuteč: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m Robot: parametr přejmenován dle ÚJČ; kosmetické úpravy
Houstička (diskuse | příspěvky)
Přidána informace, reference, lieratura, kategorie
Řádek 220:
Skuteč má bohatou [[Historie|historii]] vázající se k původnímu městu a k venkovským sídlům v jeho okolí. Významné bylo spojení s rychmburským panstvím, jejichž majitelé v mnohém ovlivňovali rozvoj samotného města. Rozsah rychmburského panství byl popsán v listině z roku [[1392]], kdy jej koupili Ota z Berkova a Boček z Poděbrad a město mělo za sebou několik desítek let své existence.<ref name=":18" />
 
Do vývoje města zasáhly společenské změny. V době [[Husitství|husitské]] se Skuteč a okolní obce v roce [[1425]] dostaly pod správu [[Husitský hejtman|husitského hejtmana]] Jakuba Kroměšína z Březovic sídlícího na hradě [[Rychmburk]] a část obyvatel města vyznávala [[podobojí]]. Také doba tajného [[Protestantismus|protestantismu]], (do vydání [[Toleranční patent|tolerančního patentu)]], působení [[Čeští bratři|českých bratří]] v souvislosti s osobou [[Jan Amos Komenský|Jana Ámose Komenského]] a tzv. [[doba pobělohorská]] při potírání nekatolické víry, měly v mnohém vliv na obyvatelstvo Skutče.<ref name=":19">{{Citace monografie
| příjmení = Doležálek
| jméno = Josef
Řádek 233:
| strany = 11,13
| isbn =
}}</ref> Během [[Války o rakouské dědictví|slezských válek]] [[Emigrace|emigrovaly]] z náboženských důvodů celé rodiny, a to pod ochranou vojska [[Prusko|pruského]] krále [[Fridrich II. Veliký|Fridricha II. Velikého]]. Hromadnou emigraci [[Protestantismus|nekatolíků]] zpočátku organizoval [[Jan Liberda]] a zprostředkoval ji generál [[Christoph Wilhelm von Kalckstein]]. Ze Skutče v roce 1743 prokazatelně uprchl svobodný Jan Kaplan (*25.11.1717) do Münsterbergu. Odtud, v roce 1744, odešel do [[Český Rixdorf|Českého Rixdorfu.]]Ve Skutči se pohyboval i uprchlý Tomáš Vodička z [[Česká Rybná (Proseč)|České Rybné]]. <ref>{{Citace monografie
}}</ref>
| příjmení = Štěříková, Edita.
| titul = Pozváni do Slezska : vznik prvních českých emigrantských kolonií v 18. století v pruském Slezsku
| url = https://www.worldcat.org/oclc/57324279
| vydání = 1. vyd
| vydavatel = KALICH
| místo = Praha
| počet stran = 599 pages
| isbn = 80-7017-553-2
| isbn2 = 978-80-7017-553-8
| oclc = 57324279
}}</ref>
 
Chod města a jeho vzhled výrazně ovlivnily tragické události, například drancování vojsky za [[Třicetiletá válka|třicetileté války]] a také vracejícími se armádami po [[Bitva u Slavkova|bitvě u Slavkova]], též několik velkých [[požár]]ů, které zničily původní ráz města s domy na náměstí s tzv. podsíněmi (podloubím nad vstupem do domu).<ref name=":19" />
Řádek 443 ⟶ 454:
 
Ve Skutči je bohatá spolková činnost, v oblasti kultury je to například dlouhé roky trvající Pěvecký sbor Rubeš<ref name=":5" />, dechová hudba „Šeucovská muzika", jejíž název byl zvolen podle tradice obuvnictví ve městě a od roku 2009 také dětský Pěvecký sbor Cantando<ref name=":16" /> při Základní umělecké škole Vítězslava Nováka ve Skutči.
 
Píseň "Okolo Súče (Skúče)" pochází z tohoto kraje. Odpovídá to starému jazyku, blíže viz popis uprchlého Tomáše Vodičky, Česká Rybná (Proseč).
 
=== Muzeum obuvi a kamene ===
Řádek 794 ⟶ 807:
}}
* ZÁSTĚRA, Josef Klement. V.J.K. Tomášek, předchůdce Bedřicha Smetany. Skuteč : Musejní spolek ve Skutči, 1925.
*[[Edita Štěříková|ŠTĚŘÍKOVÁ, Edita]]. ''Pozvání do Slezska.'' Vznik prvních českých emigrantských kolonií v 18. století v pruském Slezsku, 2001
*ŠTĚŘÍKOVÁ, Edita. ''Běh života českých emigrantů v Berlíně v 18. století,'' 1999
*ŠTĚŘÍKOVÁ, Edita. ''Exulantský kazatel''. Biografická novela o Václavu Blanickém (1720–1774), zakladateli exulantských kolonií v pruském Slezsku, 2007
 
=== Související články ===
Řádek 819 ⟶ 835:
[[Kategorie:Města v okrese Chrudim]]
[[Kategorie:Sídla v Železných horách]]
[[Kategorie:Místa spojená s českým exilem]]