Vodní nádrž Vrané: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
rozšíření stránky o vodní nádrži s odkazem na související novou stránku o vodní elektrárně značka: editace z Vizuálního editoru |
|||
Řádek 1:
{{Pracuje se}}
{{Infobox - vodní plocha
| název = Vodní nádrž Vrané
| obrázek =
| popisek = Hráz v létě 2006
| alt =
Řádek 31 ⟶ 32:
| loc-map = {{LocMap | Česko | lat_deg = 49 | lat_min = 56 | lat_sec = 10 | lon_deg = 14 | lon_min = 22 | lon_sec = 19 | caption = | label = Vodní nádrž<Br/>Vrané | mark = Blue pog.svg | relief = 1 | float = center }}
}}
'''Přehradní či údolní nádrž Vrané nad Vltavou''' je vodní dílo, vytvořené vzedmutím hladiny řeky Vltavy a Sázavy hrází vodní elektrárny, dostavené v roce 1935. Je nejstarší součástí Vltavské kaskády vodních děl.
==
Délka nádrže se odvíjí od říčního kilometru 71,3 km v délce 12 km v údolí Vltavy a 3 km v údolí Sázavy. Při maximální úrovni hladiny dosahuje vodního díla Štěchovice a délky 13 km. Při ploše 2,63 km2 poskytuje užitečný objem 2,5 mil m3. Celkový objem nádrže je 11,1 mil m3. Přehrada sbírá vodu z povodí 17 782 km2, dlouhodobý průměrný průtok v profilu hráze v době výstavby byl 111 m3/s.
Hladina kolísá v rozmezí nadmořských výšek 199,5 – 200,5 metrů.
Přehradní nádrž je na pravém břehu lemována železniční tratí Praha Davle Čerčany/Dobříš, podél levého břehu vede silniční komunikace Zbraslav-Štěchovice.
== Plavební komory ==▼
== Mosty ==
Oba břehy spojují dva silniční mosty, jedna lávka pro chodce a jeden železniční most. Silniční most ve Štěchovicích je národní technickou památkou jako první železobetonový obloukový most s délkou oblouku přes 100 metrů. Silniční přemostění v Davli umožňuje betonový Most Vltavanů, který nahradil původní železný most, který byl rekonstruován do podoby lávky pro chodce. Tento most, nazývaný Starodavelský, byl v roce 1968 použit americkými filmaři pro natáčení velkofilmu Most u Remagenu. Plocha přehradní nádrže se tak ve filmu objevila v roli řeky Rýn. Ještě níže položený železniční most umožňuje spojení Vrané nad Vltavou - Dobříš a dostal se rovněž do zájmu filmařů.
== Využití ==
Hlavní význam tkví ve vytvoření pracovní hladiny pro výkon [[Vodní elektrárna Vrané|elektrárny]]. Intenzita druhotných využití se měnila s časem většinou v závislosti na stavu budování dalších stupňů Vltavské kaskády.
=== Rekreace ===
Přehradní nádrž byla první údolní nádrží v blízkosti Prahy. V prvorepublikovém období byla oblíbeným cílem vodní rekreace. Přehrazením zatopeného ústí Bojovského potoka v obci Měchenice vznikla mělká nádrž vhodná pro vybudování říčních lázní. Díky blízkosti železnice se plovárna rychle zařadila mezi nejoblíbenější zařízení svého druhu v okolí Prahy. Častými návštěvníky byly i významné osobnosti, mezi stabilní návštěvníky patřil Jan Masaryk. Po vybudování vodních děl se zájem o vodní rekreaci posunul proti proudu na břehy Slapské a Orlické nádrže, ale ještě v 80. letech se obliba Měchenické plovárny připomíná v textu Ivana Mládka: „Když je v Praze abnormální hic, chodím k vodě až do Měchenic, měchenická plovárna má krásné okolí, ještě krásnější než bazén v Praze 4-Podolí.“ Přehradní nádrž je rovněž oblíbenou kulisou turistických tras, odvíjejících se většinou z Davle.
=== Sportovní rybolov ===
Soutok Sázavy a Vltavy byl vždy oblíbenou oblastí sportovního rybolovu a revír patřil i mezi oblíbené rybolovné cíle Emy Destinové. Dostavení přehradního tělesa znamenalo konec tahu atlantského lososa na tradiční trdliště na horní Vltavě a Otavě. Po napuštění nádrže však vznikl atraktivní revír s klasickou osádkou cejnového pásma. Zejména sázavská část vynikala velkým druhovým bohatstvím. S výstavbou Vltavské kaskády spolu s přílivem chladných spodních vod přitažlivost revírů ztrácela na hodnotě. Přesto zejména břehy sázavské části stále zůstaly mezi oblíbenými místy pro sportovní rybolov v blízkosti hlavního města. Revír je tradiční součástí nabídky Českého rybářského svazu pod označením Vltava 8.
=== Doprava ===
Prioritou prvních projektů byla lodní doprava za předpokladu splavnosti Vltavy až do Českých Budějovic s návazností na povodí Dunaje. Vybudováním vodního díla Slapy se z plánované říční cesty mezinárodního významu stala slepá vodní cesta. Význam nákladní lodní dopravy se omezil na ojedinělé dodávky stavebních materiálů do Štěchovic. Přepravní výkony v osobní dopravě ze 30. let 20.století se již nikdy neopakovaly, nicméně osobní a rekreační doprava na přehradní nádrži je populární i v 21.století. Přehradní jezero je součástí vodní cesty Dolní Vltava a trasy osobní dopravy na lince Praha-Třebenice. Součástí vodní cesty je dvoucestná lodní propust.
▲==== Plavební komory ====
Plavební komory umožňují velkým lodím překonat hráz vodní nádrže a prodlužují vltavskou vodní cestu až k hrázi vodní nádrže Štěchovice. Komory jsou dvě, nacházejí se u levého břehu a jsou vysunuty do horní vody.
| |||