Špicberky: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →Historie: link |
|||
Řádek 49:
Jako výchozí bod si Špicberky vybralo i mnoho polárních expedicí, mj. expedice [[Norové|Nora]] [[Roald Amundsen|Roalda Amundsena]] a [[Italové|Itala]] [[Umberto Nobile|Umberta Nobileho]] (let vzducholodí k severnímu pólu). Ostrovy byly kompletně [[geologie|geologicky]] zmapovány až mezi roky [[1940]]–[[1980]] geology z [[Cambridge]] a dalších univerzit vedených většinou [[Brian Harland|Brianem Harlandem]].
Po napadení [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]] [[Nacistické Německo|nacistickým Německem]] dne 22. června 1941 bylo veškeré civilní obyvatelstvo Špicberků evakuováno britskou válečnou lodí - Rusové do [[Sovětský svaz|SSSR]] a Norové do [[Spojené království|Velké Británie]] (pevninské Norsko bylo v té době již německým protektorátem). Všechny strategické objekty byly pak zničeny (těžební zařízení na ropu a uhlí, elektrárna a radiostanice). Norská [[Posádka|vojenská posádka]] ale zůstala v [[Longyearbyen]]u, [[Barentsburg]]u a [[Svea]]. 8. září 1943 však byly tyto jednotky napadeny masívním útokem německých sil z bitevní lodi [[Tirpitz (1939)|Tirpitz]], 7 Norů bylo v obranném boji zabito, 41 mužů bylo zajato a odvezeno do zajetí v Německu, zbytek posádky se zachránil v horách. SSSR vznesl v roce [[1944]] požadavek, aby se souostroví Špicberky stalo společným [[Norsko-sovětské kondominium|norsko-sovětským kondominiem]] (''felleseie'') a [[Bjørnøya]] přímo částí sovětského území. Později byl tento požadavek stažen.
Dne 1. června 1973 rozhodla norská vláda o vytvoření tří [[Národní park|národních parků]], dvou velkých [[Přírodní rezervace|přírodních rezervací]] a celkem patnácti ptačích chráněných rezervací na souostroví. V roce [[1973]] začala také stavba zpevněné přistávací dráhy na letišti [[Svalbard lufthavn]] v [[Longyear]]. První letadlo zde přistálo 14. září 1974, letiště pak bylo oficiálně otevřeno dne 2. září 1975.
| |||