|
'''Veľký Ďur''' je [[obec|obec]] na [[Slovensko|Slovensku]] v okrese [[Levice|Levice]]. Obec vznikla v roce [[1960]] sloučením Horného a Dolného Ďura a Rohožnice.
== Polohopis ==
Obec se nachází v Levickém okrese. Leží ve východní části Pohronské pahorkatiny v dolině Ďurského potoka. V katastru je státní přírodní rezervace Patanská cerina.
=== Vodní toky ===
Obcí protéká Ďurský potok a nachází se v ní Ďurský rybník. Ďurský potok (délka 8km.47m) pramení severně od obce Horný Ďur, ústí do [[Hron]]u jižně od Kalné nad Hronem.
== Části obce ==
Obec se dělí na tři části, které v minulosti existovaly samostatně:
* Horný Ďur
* Dolný Ďur
* Rohožnica
== Dějiny ==
=== Společné dějiny částí obce ===
První písemné stopy o obci jsou z roku [[1230]], kde byl u jména držitele vzpomenut název ''Geurud Mochuna''. V roce [[1298]] je stejný zápis v testamentu nacházejícím se v [[Ostrihom]]i, v roce [[1329]] na výsadní listine je možno najít zmínky týkající se rodiny ''Győrödi'', v roce [[1370]] boyla jedenkrát nalezena poznámka o třech ''Győrödről''-''Ďúradoch'', i když dnes víme jen o dvou obcích s názvem ''Győröd'' -''Alsó'' a ''Felső'' (Horní a Dolní), předtím označované ''Kis'' a ''Nagy Győröd''. Držba těchto obcí je spojena s majiteli panství [[Levice (Slovensko)|Levice]].
Roku [[1321]] Július z Topoľčianok vydal [[Levický hrad]] po smrti [[Matúš Čák Trenčiansky|Matúša Čáka]] králi [[Karol Róbert|Karolovi Róbertovi]]. V roce [[1330]] po atentátu na Karola Róberta ho dostal jeho syn Peter. V roce [[1388]] král [[Žigmund Luxemburský]] daroval Levický hrad a hradní panství Ladislavovi ze Šaroviec (Ladislaus de Saro), předkovi rodiny Levických. Od roku [[1396]] se syn Ladislava ze Šaroviec uvádí v listinách jako Peter z Levíc (de Leva).
V roce [[1412]] dal král Žigmund listinou ''nova donátio ad reá'' Istvánovi a Jánosovi Imreovcom obce nazývané ''Győrödi'' do budoucí držby; ale už v roce [[1419]] byl jako držitel obce s názvem ''Nagygyőrödi'' uvedený Pobor István – zeman z Ďúra (Győr).
V roce [[1434]] se krajem přehnali husité, vypálili Levický hrad, přičemž byly zničené archívní materiály a výsadní listiny zemanů, a spustošili okolní obce.
Listina z roku [[1506]] uvádí Lévaia a Harasztiaka jako hospodáře v obci, přičemž názvy obcí byly uvedeny jako ''Gyevrevd''.
V roku [[1573]] [[Osmanská ríša|Turci]] zničili dedinu, v roku [[1615]] boli ako majitelia obce spomínaní aj [[Forgáčovci]], v roku [[1663]] obec znova prepadli Turci.
29. októbra 1663 tu táboril [[Mihail Apaffy I.]], princ z [[Transylvánia|Transylvánie]] (1632 – 1690). V rokoch [[1709]] – [[1710]] v meste Levice a v okolítých obciach vypukla [[mor]]ová epidémia, ktorá si vyžiadala veľa ľudských obetí.
Po Rákoczyho povstaní panstvo vlastnili [[Esterházyovci]] a [[Schoellerovci]], ale Malý Ďúrad patril rodinám [[Zichyovci|Zichyovcov]] a Péli Nagyovcov. V tej dobe, Velky-Gyurad, mal 330 obyvateľov. V roku [[1886]] celá dedina vyhorela.
Hranicou obce je ''Patyi puszta'', ktorá bola kedysi samostatnou obcou a tiež patrila k panstvu Levice. Už v roku [[1321]] nájdeme písomné záznamy, keď ju kráľ Karol daroval Michalovi, v roku [[1423]] patrila ďúradskej rodine Pobor, neskorším zemanom z Ďúra (Győr). V roku [[1527]] bola uvedená medzi zničenými dedinami. K Győrödu patrila osada Bárcz, ktorá bola potom samostatnou obcou.
=== Horný Ďur ===
Obec se vyvinula v katastru obce Ďúr, doložené v letech [[1205]] – [[1235]] jako ''Geurud Superior'', později ''Geurud eccelesiastica'', ''Geurud Superior'' ([[1278]]), ''Maly Gyurad'' ([[1773]]), ''Maly Jurad'' ([[1808]]), ''Horný Ďúrad'' ([[1920]]) a ''Horný Ďur'' ([[1948]]), maď. ''Felsőgyőröd''.
Podle záznamů z listín z roku [[1298]] v maďarském městě [[Esztergom]] patřila sem ještě i třetí obec ''Geurud Mochuna'', všechny 3 měly společného majitele. Zmínky o třetí obci jsou i z let [[1329]] a [[1370]] i když dnes víme jen o dvou "Győrödöt" Horný a Dolný, jsou signály i pro třetí, neboť se ukázalo, že z hlediska držby je jejich historie do značné míry stejná.
Obec byla v letech [[1938]] – [[1945]] připojena k [[Maďarsko|Maďarsku]].
K obci patřily osady Chladnov a Galiba, nacházející se v blízkosti Mochoviec, doložené v II. a III. vojenském mapování Uherska v letech 1819 – 1869 jako panství Kegleviče. Obývané byly přbližně do roku 1980, dnes jsou už opuštěné.
Na jihovýchodní straně za obcí vedle hřbitova je Památník padlým z roku [[1919]]. Před budovou bývalé jednotřídní základní školy stojí dřevěná zvonice. Za obcí směrem na Rohožnici je [[kaple]] [[Panna Mária|Panny Márie Lurdské]].
V obci můžeme vidět zbytky tradiční [[Ľudová architektúra na Slovensku|lidové architektury]], a to například studny kryté stříškou ve dvorech (hlavně u hlavní silnice z [[Vráble|Vráblů]] do Levíc).
=== Dolný Ďur ===
Obec se vyvinula v katastru obce Ďúr. Je doložená od roku 1274 jako ''Geurud'', později ''Welky Gyurad'' (1773), ''Welký Jurad'' (1808), ''Dolný Ďúrad'' (1920), ''Dolný Ďur'' (1948), maď. Alsógyőröd.
Patřila zemanům z Ďúra a od roku [[1506]] panství Levice. V roce [[1574]] zničili obec Turci. Obec měla polnohospodářský ráz. V letech ''193''8 – [[1945]] byla obec připojena k Maďarsku.
=== Rohožnica ===
Existence obce je doložena od roku [[1290]] jako ''Gekenus'', později ''Gekynes'' ([[1322]]), ''Gekemus'' ([[1340]]), ''Ďekýneš'' ([[1808]]), ''Dekeneš'' ([[1920]]), ''Rohožnica'' ([[1948]]), maď. Kisgyékénes.
Patřila zemanům z [[Kalná nad Hronom|Kálné]], v roce [[1496]] zemanům z [[Trávnica|Trávnice]], od r. [[1512]] [[Rád Svätého Pavla Prvého Pustovníka|paulínom]] z [[Veľké Lovce|Veľkých Loviec]], koncem 18. století veřejným nadacím. V r. [[1663]] ji vyplenili Turci. V letech [[1938]] – [[1945]] byla obec připojena k Maďarsku.
Zajímavostí v obci je ložisko dřevního [[opál]]u z [[terciér|mladších třetihor]] nacházející se na pravém břehu Ďurského potoka, nedaleko vodní nádrže.
=== Osada Barc ===
Písemná zmínka pochází z roku [[1273]]. Patřila rodině Hunt-Poznanovců a [[Ostrihomské arcibiskupstvo|ostrihomské kapitule]].
== Kultúra a zaujímavosti ==
=== Pamiatky ===
* [[Rímskokatolícka cirkev na Slovensku|Rímskokatolícky]] kostol [[Martin Tourský|svätého Martina]] v časti Dolný Ďur, jednoloďová [[barok|baroková]] stavba s polygonálne ukončeným [[presbytérium|presbytériom]] a vežou tvoriacou súčasť jej hmoty z roku [[1723]]. Stojí na mieste staršej stredovekej stavby, spomínanej už v roku [[1332]]. Od roku [[1655]] bol kostol kalvínsky, v priebehu protireformácie striedal majiteľov až sa stal definitívne katolíckym v roku [[1714]]. Interiér je plochostropý, svätyňa je zaklenutá lunetovou [[klenba|klenbou]]. V priebehu [[19. storočie|19.]] a [[20. storočie|20. storočia]] bol niekoľkokrát opravovaný. Zariadenie kostola je novodobé.<ref>{{Citácia elektronického dokumentu
| priezvisko =
| meno =
| odkaz na autora =
| titul = Veľký Ďur - Kostol sv. Martina
| url = http://www.pamiatkynaslovensku.sk/dolny-dur-velky-dur-kostol-sv-martina-biskupa
| dátum vydania =
| dátum aktualizácie =
| dátum prístupu =
| vydavateľ = Pamiatky na Slovensku
| miesto =
| jazyk =
}}</ref> Fasády kostola sú členené lizénami, veža je ukončená zvonovitou helmicou.
* Poľovnícky kaštieľ v Dolnom Ďure, dvojpodlažná secesná stavba na nepravidelnom pôdoryse zo začiatku [[20. storočie|20. storočia]].<ref>{{Citácia elektronického dokumentu
| priezvisko =
| meno =
| odkaz na autora =
| titul = Register nehnuteľných národných kultúrnych pamiatok
| url = http://www.pamiatky.sk/po/po/Details?id=22979
| dátum vydania =
| dátum aktualizácie =
| dátum prístupu =
| vydavateľ = Pamiatkový úrad Slovenskej republiky
| miesto =
| jazyk =
}}</ref>
* [[Stĺp Panny Márie a Najsvätejšej Trojice|Stĺp sv. Trojice]], [[klasicizmus|klasicistické]] súsošie zo začiatku [[19. storočie|19. storočia]]. Nachádza sa pri katolíckom kostole.
* Socha [[Florián z Lorchu|sv. Floriána]] z roku [[1888]].
== Osobnosti obce ==
=== Rodáci ===
* [[Július Alexander Ledenyi-Ladziansky]] (* [[1903]] - † [[1943]]), lekár-anatóm, vysokoškolský pedagóg, tvorca slovenskej lekárskej terminológie
* [[Eduard Vladimír Tvarožek]] (* [[1920]] – † [[1999]]), esperantista, básnik a prekladateľ
* [[Viliam Obert]] (* [[1940]] - † [[2005]]), literárny vedec a spisovateľ, vysokoškolský pedagóg
* [[Ján Váňa]] (* [[1940]]), generálporučík vo výslužbe, veliteľ 10. leteckej armády / 1. zmiešaného leteckého zboru (1990-1992), vojenský a letecký pridelenec v Česku (1993-1997)
== Referencie ==
{{Referencie}}
== Externé odkazy ==
* [http://www.velkydur.sk/ Oficiálna stránka obce]
== Zdroj ==
* [[Miroslav Kropilák|KROPILÁK, Miroslav]], ed. ''[[Vlastivedný slovník obcí na Slovensku|Vlastivedný slovník obcí na Slovensku III]]''. 1. vyd. Bratislava: [[Veda, vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied|Veda]], 1978. 532 s.
* FEJÉR, G. (ed.): CDH V/2, s. 118 – 120. Turistika_cyklotrasy_dolne_pozitavie2
* BÁTORA, J.: Archeologické nálezy z Veľkého Ďúra. Archeologické výskumy a nálezy na Slovensku v roku 1975. Nitra 1976, s. 30 – 41.
* BÁTORA, J. – ILLÁŠOVÁ, Ľ.: Skameneliny z okolia Mochoviec. Krásy Slovenska č. 9 – 10.1996, s. 1 (50%)
* Bars vármegye monográfiája szerint "Alsógyőröd Maďarké cirkevné encyklopédie Wikipédia.hu MOL DL 58 410;
* II. a III. vojenské mapovanie Uhorska v rokoch 1819 – 1869
* http://forum.valka.cz/viewtopic.php/t/119874/start/-1
* http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?z_height=330&lang=en&z_width=700&z_newwin=1&map_root=3vm&map_region=75&map_list=4761
| 