Jan Špork: Porovnání verzí

Pocházel z neurozených selských poměrů v obci [[Westerloh]], u okresního města [[Delbrück]], v arcidiecézi [[Paderborn]] ve [[Vestfálsko|Vestfálsku]].<ref>Hugo Rokyta, František Antonín Špork a hospitál v Kuksu, in: Kuks, hospitál a Betlém, Státní turistické nakladatelství Praha 1963, s. 12</ref> Jako mladík vstoupil do armády [[Bavorské vévodství|bavorského]] vévody [[Maxmilián I. Bavorský|Maxmiliána]], v jehož vojsku bojoval i roku [[1620]] v [[Bitva na Bílé hoře|bitvě na Bílé hoře]] proti Čechům. V bavorských a později v císařských habsburských službách se zúčastnil mnoha bitev [[Třicetiletá válka|třicetileté války]]. V císařských službách se velmi zasloužil o vítězství nad Turky a jeho zásluhy byly oceněny zprvu povýšením na velitele jízdy, dále na generála a později šlechtickým titulem [[Hrabě|říšského hraběte]]. Někdy se mu i jeho synovi šlechtici starých rodů vysmívali, že je „šlechtic-sedlák“, vyšvihnuvší se z pasáčka vepřů. Když měl po svém povýšení zaplatit císaři obvyklý poplatek, odmítl jej zaplatit se slovy, že „darovaného hraběte nekupuje a kupovaného nechce“.