Hluboká nad Vltavou: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m Robot: parametr přejmenován dle ÚJČ; kosmetické úpravy
→‎Historie: - čárka, velké písmeno a mezera (drobné pravopisné a typografické opravy)
Řádek 36:
Sídlo v podhradí někdejšího královského hradu ''Froburg'' (původně ''Wroburch''), zbudovaného ve [[13. století]], se poprvé připomíná roku [[1378]] (''Markt Podhrad''). Německý název hradu pochází od [[střední horní němčina|středohornoněmeckého]] slova ''vrô'', tj. „pán“ (blízce příbuzné je moderní slovo ''{{Cizojazyčně|de|Frau}}'') a znamenal tedy „Pánův hrad“ či „Hrad Páně“). Od počátků byl hrad zván též česky ''Hluboká'', snad pro někdejší hluboký les či vyvýšenou polohu.
 
Hrad Foburg,Froburg vlastnil v druhé půli 13. století Čeča z Budějovic. Kvůli rostoucí moci Vítkovců hrad zabavil [[Přemysl Otakar II.]] a začlenil jej do královských hradů. Jak uvádí prof. [[Josef Žemlička]] ve své práci ''Přemysl Otakar II. králKrál na rozhraní věků'' (str. 215), byl pás Přemyslovských fundací impozantní. Hluboká tak byla začleněna do královo hradních opor jako byl [[Písek (město)|Písek]], [[Bechyně]], [[Vimperk]], [[Myšenec]], [[Protivín]] a Újezdec u Týna.
 
Po smrti krále na [[Moravské pole|Moravském poli]] drželi krátce Hlubokou Vítkovci – [[Záviš z Falknštejna]] se svým bratrem. Po popravě Falknštejna pod hradem se hrad opět dostal do držení královské komory. [[Zikmund Lucemburský|Císař Zikmund]] hrad se vsí zastavil Mikuláši z Lobkovic a od něj jej vykoupil v roce 1454 [[Jiří z Poděbrad]] a dal jej zapsat jako věno své druhé ženě [[Johana z Rožmitálu|Johance z Rožmitála]]. Po smrti krále Jiřího se hradu zmocnil Jindřich Roubík z Hlavatec a královně Johance ho vrátil až poté, co mu byly zaplaceny válečné škody. Až na tuto epizodu byla tedy Hluboká v držení Johanky 21 let z toho 17 let ji držela jako česká královna. Po smrti královny 12. listopadu 1475 přešla Hluboká do držení jejího bratra [[Jaroslav Lev z Rožmitálu|Jaroslava Lva z Rožmitála]] a na Blatné. Od něj Hlubokou a ves v podhradí získal Vilémem z Pernštejna, který ves povýšil na městys v roce 1496.
 
Kolem let 1660–1670 se tehdy zvaný ''Frauenberg'' stal majetkem rodu [[Schwarzenbergové|Schwarzenbergů]], kteří jej v letech 1839–1871 přestavěli do dnešní podoby v duchu romantické novogotiky podle vzoru anglického Windsoru.
 
Městečko pod ním neslo po staletí prostý název '''Podhradí''' či '''Podhrad''', který byl teprve v roce [[1885]] úředně změněn na '''Hluboká''' a od roku [[1924]] rozšířen přívlastkem do nynější podoby. Městem se Hluboká nad Vltavou stala spojením osad Podhrad, Hamr, Podskalí a Zámostí [[4. říjen|4. října]] [[1907]], kdy byla z [[městys]]e povýšena dekretem [[císař]]e [[František Josef I.|Františka Josefa I.]] Za propůjčení městského znaku tehdy radní zaplatili 210 [[Rakouská koruna|korun]], vyhotovení diplomu je přišlo na 350 korun.